T+T Technika a trh

Odborníci v sídle Akademie věd představili na konci minulého roku účinnější články nové generace pro využití sluneční energie. Jsou velice lehké a dají se nanášet na plastikovou fólii. Vývojový tým také využil nových poznatků o křemíkových slunečních článcích ke zvýšení účinnosti současných. Člen vývojového týmu Aleš Poruba vyzvedl také to, že při řešení úkolu spojili své úsilí vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd s odborníky výrobce článků - firmy Solartec. Právě spolupráci vědců s firmami a uplatnění objevů v "reálné ekonomice" uvedl jako jedno z hlavních hodnotících kritérií výsledků vědecké práce na úterním zasedání Akademického sněmu vicepremiér Martin Jahn. Stát k tomu podle něj bude přihlížet při rozdělování finančních prostředků veřejným výzkumným institucím ze státního rozpočtu. Letos podle něj stát vydal na výzkum a vývoj kolem 16,5 miliardy korun. O práci řešitelů grantového úkolu Variační úlohy v nehladké matematické fyzice hovořil Jiří Outrata z Ústavu teorie informace a automatizace. Cílem tohoto projektu je hledání co nejlehčích a zároveň co nejpevnějších materiálů použitelných v automobilovém a leteckém průmyslu, který klade velký důraz na tuhost a nízkou váhu konstrukčních součástí. Grantová agentura Akademie věd už třetím rokem představuje vždy po dvou nejúspěšnějších úkolech udělených vědám o neživé přírodě, živé přírodě a humanitním a sociálním oborům. Granty jsou také rozděleny do tří skupin pro zkušené vědecké pracovníky, juniory, do ní patří i dnes předvedený projekt slunečních článků, a na publikační, u kterých se předpokládá vydání nějaké knihy, uvedl místopředseda Grantové agentury AV Vladimír Rudajev. (ČTK)
www.cav.cz

U technických parametrů začíná místo Ohmova zákonu platit Murphyho zákony.

Společnost Mittal Steel Company N.V., nejglobálnější světový výrobce oceli, ve středu oznámila, že daruje 1 milion liber na nápravu škod po tsunami v Asii. Darované prostředky budou v krátké době k dispozici pro řadu humanitárních organizací a aktivity směřující k nápravě, s cílem pomoci při dlouhodobé obnově postižených oblastí. Společnost má v úmyslu poskytnout konkrétní pomoc postiženým oblastem v Indii a v Indonésii. Společnost zvažuje přidělení darovaných prostředků na různé konkrétní projekty obnovy, mezi něž patří: Poskytnutí lodí, sítí a náčiní pro rybáře, výstavba nízkonákladových domů, výstavba škol, útulků pro osiřelé dívky, zdravotních středisek a obecních center, výstavba čističek pitné vody a adopce určitých obcí. Kromě toho věnoval indonéský výrobce oceli Ispat Indo, vlastněný rodinou Mittalů, 100 000 USD na místní pomoc při nápravě škod. Tato společnost rovněž přislíbila věnovat 50 tun oceli a dala k dispozici 100 svých zaměstnanců jako dobrovolníky pro pomoc. V komentáři k tomu pan Mittal uvedl: „Je to hrozná přírodní katastrofa, bezprecedentní ve svých geografických dopadech, která připravila o život více než 150 000 lidí. Postižené země nyní čeká velmi obtížný úkol vyrovnat se s následky katastrofy, smutkem ze ztracených rodin a přátel, a při obnově jejich komunit. Je důležité, aby pomoc přišla rychle, ale je také nutné, aby postiženým oblastem přinesla dlouhodobě fungující zlepšení. Společnost Mittal Steel by chtěla nabídnout svoji pomoc právě při této dlouhodobé obnově.“
www.mmd.cz

Ceny dálničních kupónů jsou uvedeny v tabulce. Kupóny s platností na kalendářní měsíc se mění na dva průběžné měsíce a desetidenní kupón se mění na patnáctidenní. Platnost ročního kupónu je od 1. prosince 2004 do 31. ledna 2006. Kupóny jsou k dostání ve všech provozovnách České pošty, na hraničních přechodech a v síti čerpacích stanic, především na zpoplatněných úsecích.



Ceny kupónů pro rok 2005

Cesta přes Českou republiku se v příštím roce pro řidiče kamionů výrazně změní. Pokud vláda naplní svůj plán, začnou řidiči nákladních aut nad 7,5 tuny v průběhu roku 2006 platit za průjezd po dálnicích mýto. Konkrétní technologii pro výběr mýta kabinet teprve zvolí. Vláda na svém středečním zasedání zatím rozhodla, že mýto v příštím roce zavést chce. Pořízení technologie by zaplatil stát a náklady následně uhradí z výnosů mýtného, řekl MF DNES informovaný zdroj. Kabinet také rozhodl o vypsání výběrového řízení na manažera celého projektu. Soutěž na dodávku technologií chce stát vyhlásit nejpozději do konce června. Hodnota zakázky se odhaduje zhruba na čtyři miliardy korun. Provozovat celý systém bude Ředitelství silnic a dálnic. Úředníci se budou také v Bruselu snažit vyjednat souhlas s tím, aby bylo možné mýto vybírat i v co nejširší síti silnic 1. třídy. Návrh ministra dopravy počítá v roce 2006 se zpoplatněním zatím 970 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Roční výnosy z mýtného se zatím odhadují zhruba na pět miliard korun. V Evropské unii vybírá elektronické mýto zatím Německo a Rakousko, přičemž v každé z těchto zemí funguje odlišný systém. Po zavedení mýta v těchto zemích se provoz kamionů na českých silnicích zvýšil, mýtné má růst nákladní dopravy omezit. Mezi firmami, které otevřeně projevily zájem o dodávku technologií pro Česko, jsou konsorcia vedená firmami Siemens, Kapsch, IBM a Transtoll. (iDnes)

Německý výrobce automobilových komponentů, společnost Kiekert, se rozhodl zdvojnásobit své výrobní kapacity v České republice. Do výstavby a vybavení nového závodu na výrobu zámkových systémů pro automobily hodlá Kiekert investovat nejméně 600 mil. korun. V Přelouči a okolí tak díky jeho investici vznikne až 1 100 nových pracovních míst. „Vzhledem k vysokým nárokům společnosti Kiekert na kvalitu pracovní síly byla Česká republika prakticky jediným kandidátem pro získání této investice. Ostatní země regionu střední a východní Evropy nemohly konkurovat naší nabídce kvalifikovaných pracovníků zejména v oblasti mechatroniky,“ upozorňuje Tomáš Bohrn, projektový manažer agentury CzechInvest, a dodává: „Rozhodujícím faktorem tak byla technická úroveň těchto profesí u nás a jejich dostupnost.“ Výstavba nového závodu v Přelouči bude zahájena v květnu a výroba by měla být spuštěna na začátku příštího roku. Kiekert-CS, společnost s ručením omezeným, vznikla v červenci 1993 jako dceřiná společnost německé firmy Kiekert AG. V současné době sídlí v bývalém areálu Tesla Přelouč a zaměstnává kolem 1300 zaměstnanců. Hlavním předmětem činnosti firmy Kiekert-CS je montáž a kompletace sestav a podsestav zámků a centrálních zámků automobilů. Kiekert AG je jedním z největších světových výrobců těchto komponentů a k jeho zákazníkům patří Volkswagen, Škoda, Seat, Audi, PSA (Peugeot, Citroen), General Motors, Opel, Saab, Renault, Nissan a další.

Indukční průtokoměr FLOMAG -ICM je měřidlo objemového průtoku vodivých kapalin v uzavřeném potrubí. Umožňuje obousměrné měření průtoku s vysokou přesností v širokém pásmu rychlostí proudění (0.1 - 10 m/s). Mikroprocesorem řízená elektronická jednotka nabízí nepřeberné množství binárních, analogových i číslicových vstupů a výstupů, které vyhoví každé aplikaci. Absence pohyblivých prvků a číslicová kalibrace pak zaručují dlouhodobou přesnost a stabilitu. Průtokoměr FLOMAG-ICM lze použít jako vodoměr pro teplou i studenou vodu, a to i pro fakturační měření. Dále měří také odpadní vody, potraviny, nebo takřka libovolné technické kapaliny (kyseliny, louhy) vyjma destilátů. Převodník má dva pasivní, galvanicky oddělené, programovatelné binární výstupy. Ty mohou pracovat jako pulsní, frekvenční, nebo slouží pro indikaci mezních stavů. Pro servisní účely slouží rozhraní RS232. Pro průmyslovou komunikaci lze volitelně převodník vybavit galvanicky odděleným rozhraním RS485. Volitelně také může být převodník vybaven aktivním, galvanicky odděleným, programovatelným proudovým výstupem 0(4) - 20mA. Verze vybavené displejem a klávesnicí oplývají bohatou nabídkou zobrazitelných provozních údajů na dobře viditelném dvouřádkovém displeji s velkými znaky. Také všechny nastavitelné parametry lze pohodlně měnit za provozu s pomocí čtyřtlačítkové klávesnice Převodník může být nedílnou součástí snímače - kompaktní provedení, nebo je snímač s elektronikou propojen kabelem - oddělené provedení. Převodník má krytí IP65, snímač až IP68.
www.flomag.cz

Spojením společností LNM Holdings, mateřské firmy ISPAT NOVÁ HUŤ, a Ispat International vznikla nová společnost Mittal Steel Company ("Mittal Steel"). Transakci schválili akcionáři Ispat International na mimořádné valné hromadě, která proběhla v Rotterdamu ve středu 15. prosince 2004. Transakce byla uzavřena v pátek 17. prosince. Mittal Steel, která bude obchodována na New York Stock Exchange a Amsterdam Euronext pod burzovním symbolem "MT", bude nejglobálnější ocelářskou společností na světě s provozy ve čtrnácti zemích čtyř kontinentů. 25. října bylo rozhodnuto o přejmenování nové společnosti vzniklé fúzí na Mittal Steel Company. Všechny hlavní dceřiné společnosti budou rovněž přejmenovány. Cílem společnosti Mittal Steel je vytvoření silné, globální a jednotné obchodní značky napříč všemi trhy, na nichž je tato společnost přítomna. Podle průzkumu provedeného mezi reprezentativním vzorkem všech akcionářů má nová značka obsahovat přesnou definici všeho, co stojí za jménem Mittal Steel. Proto bylo vybráno osm klíčových hodnot: spolehlivost, autorita, sebedůvěra, odbornost, inovace, síla, otevřenost a vliv. Každá z těchto hodnot je konkrétně definována ve vztahu k samotné společnosti. V roce 2005 bude postupně zavedeno i nové logo a další prvky vizuální identity společnosti Mittal Steel. Všechny dceřiné společnosti budou používat nové logo a název Mittal Steel, po němž bude následovat jméno města nebo země, v nichž se daná společnost nachází. Konečné rozhodnutí o změně názvu společnosti ISPAT NOVÁ HUŤ provedou akcionáři na valné hromadě. Nové jméno bude následně zaregistrováno u příslušného obchodního soudu. Poté bude společnost ISPAT NOVÁ HUŤ přejmenována na Mittal Steel Ostrava. Ing. František Chowaniec, generální ředitel společnosti ISPAT NOVÁ HUŤ, k tomu uvedl: "Mittal Steel Ostrava bude součástí nejglobálnější ocelářské společnosti, což nám přinese řadu výhod včetně přístupu na nové trhy, sdílení znalostí, využití nejmodernějších technologií a spojení nákupní síly. Věříme, že jako součást Mittal Steel Company nás čeká opravdu perspektivní budoucnost."
www.novahut.cz

Energetická společnost ČEZ chce příští rok rozhodnout o výstavbě jedné nové elektrárny. Jasno by mělo být rovněž v otázce kompletní obnovy jednoho zdroje v lokalitě, kde zásoby uhlí nedostačují pro výstavbu nového. Řekl to generální ředitel firmy Martin Roman s tím, že do obnovy elektráren ČEZ investuje podle svých odhadů postupně více než sto miliard korun. Pro rozhodování o takovém objemu prostředků je pro podnik nezbytné, aby měl z dlouhodobého hlediska určitou míru jistoty u dodávek nejdůležitějšího vstupu, tedy uhlí, uvedl Roman. Firma odebírá uhlí především od Mostecké uhelné společnosti a Severočeských dolů. SD ovládá většinově stát, ČEZ v nich drží zhruba třetinový podíl. Do března mají ministerstva průmyslu a obchodu a financí rozhodnout, jak dále naloží se státním podílem v SD. První pokus o privatizaci vláda letos v březnu zrušila.
Firma bude v roce 2005 nadále sledovat příležitosti k zahraničním investicím. V akviziční politice se chce ČEZ seznámit s každou investiční příležitostí v oboru ve střední a východní Evropě. "Předběžně je signalizováno zahájení privatizace elektrárny a uhelného dolu v Černé hoře, privatizace celého řetězce v Makedonii, privatizace rumunských elektráren. Uvidíme, zda nepostoupí privatizační proces v Polsku," řekl ředitel. Firma letos koupila trojici distributorů v Bulharsku za téměř devět miliard korun. Ve vítězném výběrovém řízení na rumunské distributory ČEZ podle některých informací nabídl 150 milionů eur, tedy zhruba 4,6 miliardy korun. ČEZ naopak nezvítězil v soutěži o Slovenské elektrárny. "Druhé místo na Slovensku nepovažujeme za neúspěch. Určitě ani v budoucnu neupějeme ve všech privatizacích, kterých se zúčastníme. Vždy však budeme nabízet férovou cenu, která zabezpečí návratnost pro naše akcionáře," dodal Roman.
Firma bude v příštím roce nadále pokračovat v restrukturalizaci celé skupiny ČEZ v rámci projektu Vize 2008. Nejnákladnější a nejsložitější bude podle Romana oddělení prodeje od distribuce. V portfoliu skupiny zůstane jistě 18 firem, o založení dalších 11 firma již rozhodla. "U 36 firem budeme ještě provádět další důkladnější analýzy jejich dalšího směřování, zhruba 35 firem bude postupně vyčleněno z portfolia - časová hlediska však nejde v tuto chvíli stanovit," uvedl.
Naopak zbavovat se firma nechce svého většinového podílu v Severočeské energetice, který by měla na základě loňského rozhodnutí antimonopolního úřadu prodat. Úřad loni povolil spojení ČEZ s distribučními firmami, zároveň však podniku uložil povinnost některé podíly prodat. V případě SČE chce ČEZ rozhodnutí úřadu zvrátit a v listopadu podal žádost o změnu verdiktu. ČEZ v prvních devíti měsících roku hospodařil se ziskem téměř deseti miliard korun. Vliv na něj měl prodej podílů ve společnostech Pražská energetika a ČEPS. Provozní zisk firmě, která ke konci září zaměstnávala 6615 lidí, meziročně stoupl o téměř třetinu na 8,36 miliardy. Za celou skupinu by ČEZ měl vykázat za rok 2004 zisk 11,8 miliardy korun. (ČTK)