V Rakousku se buduje největší evropský závod na výrobu elektřiny a tepla z biomasy. Hlavní vstupní surovinou bude dřevní hmota, kterou dodají rakouské lesní závody.
Na okraji Vídně je ve výstavbě teplárna, v níž má být výhradním palivem lesní biomasa. V současné době to bude největší zařízení tohoto typu v Evropě. Investorem tohoto výjimečného ukázkového projektu jsou po jedné třetině společnosti Österreichische Bundesforste (Rakouské spolkové lesy), Wienerstrom (Vídeňská energetika) a Fernwärme Wien (Vídeňské dálkové vytápění).
ŠKODA POWER, dceřiná společnost ŠKODA HOLDING, podepsala kontrakt na dodávku turbosoustrojí o výkonu 80 MW v rámci celkové rekonstrukce elektrárny Amager v Dánsku. Hodnota zakázky představuje téměř 500 milionů korun. Zákazníkem je společnost ENERGI E2, která je jednou z největších dánských společností působící v energetickém sektoru a vlastnící a provozující elektrárny, včetně vodních a větrných, nejen v Dánsku, ale i ve Švédsku, Španělsku a Řecku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá v jedné z variant vývoje energetiky s výstavbou dvou jaderných bloků, které by měly o třetinu vyšší výkon, než mají temelínské. Výkon obou bloků by také překonal původní představy obsažené ve státní energetické koncepci. Vyplývá to z vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny na dnešní konferenci Energie pro život.
Celkem by oba bloky mohly mít výkon až 3000 megawatt. Státní energetická koncepce, kterou MPO představilo loni, rovněž zmiňovala výstavbu dvou bloků, ale s polovičním výkonem. V případě rozhodnutí o výstavbě by bylo reálné začít s přípravou do pěti let. Nové bloky by měly být v lokalitě jaderné elektrárny Temelín, která byla původně projektována na čtyři bloky.
Společnost EKOSOLARIS, a.s., a.s. je již tradičním českým výrobcem solárních kolektorů. Hlavní sídlo má v Kroměříži, kde aktivity ve využívání sluneční energie mají své pevné kořeny. Byla založena v roce 1990. Může Vám však nabídnou své více jak 28leté zkušenosti v tomto oboru a ráda Vám poradí nejvhodnější způsob využití sluneční energie.
Pět nových větrných elektráren by mělo přibýt příští rok v Pardubickém kraji k dosud jediné v Pohledech na Svitavsku. Dvě soustrojí větrníků plánuje postavit brněnská firma v Jedlové nedaleko Poličky, tři další by mohly stát v Dětřichově u Svitav. Jejich výkony budou mnohem větší než u průkopnické elektrárny, napsala Mladá fronta Dnes (MfD) v příloze pro Pardubický kraj.
Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Lisuje z nich drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.
Loni podnik vyrobil čtyři tisíce tun, letos plánuje nejméně dvojnásobek. Téměř veškerou produkci vyveze. "U nás se peletami téměř netopí,"odůvodnil výrobní ředitel Martin Holan. Pelety se ve Ždírci vyrábí pátým rokem. Nyní zaváděný třísměnný provoz zaměstná 12 lidí. Podle Holana se v Rakousku ročně spálí až 400 tisíc tun pelet, v Česku jen do dvou tisíc tun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem životního prostředí zveřejnilo návrh na rozdělení povolenek na emise oxidu uhličitého.Ten byl připraven poté, co Evropská komise omezila České republice maximální množství vypouštěných emisí z původně navrhovaných 107,88 na 97,6 mil. tun CO2 / rok.Návrh určuje, kolik tohoto skleníkového plynu mohou jednotlivé průmyslové podniky vypustit do ovzduší letošním a následujících dvou letech. Rozdělení je založeno na očekávaných růstech jednotlivých průmyslových odvětví, ale zohledňuje také skutečné emise v roce 2004.
Českou republiku čeká v příštích letech rozmach výstavby větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odhaduje, že investoři do pěti let vyčlení na výstavbu více než 13 miliard korun. Roční výroba elektřiny z větru by měla vzrůst do roku 2010 téměř padesátkrát na 930 gigawatthodin. V současné době je v republice zhruba 25 větrných elektráren, podle některých pramenů by mohlo elektřinu vyrábět až 1800 zdrojů. "V České republice se v roce 2010 předpokládá instalovaný výkon větrných elektráren asi 600 MW. To je asi čtyři procenta celkového instalovaného výkonu," uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Petržílek. V současné době se na celkovém výkonu větrné elektrárny podílí z 0,1 procenta a výroba dosahuje zhruba 0,03 procenta.
Energetická Skupina ČEZ vynaložila v loňském roce více než 460 milionů Kč na podporu výzkumu a vývoje. Samotný ČEZ investoval do výzkumu a vývoje více než 197 milionů Kč. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., který je členem Skupiny ČEZ, vynaložil téměř 260 milionů. Další prostředky věnovaly regionální energetické společnosti a další firmy ze Skupiny ČEZ.