Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá v jedné z variant vývoje energetiky s výstavbou dvou jaderných bloků, které by měly o třetinu vyšší výkon, než mají temelínské. Výkon obou bloků by také překonal původní představy obsažené ve státní energetické koncepci. Vyplývá to z vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny na dnešní konferenci Energie pro život.
Celkem by oba bloky mohly mít výkon až 3000 megawatt. Státní energetická koncepce, kterou MPO představilo loni, rovněž zmiňovala výstavbu dvou bloků, ale s polovičním výkonem. V případě rozhodnutí o výstavbě by bylo reálné začít s přípravou do pěti let. Nové bloky by měly být v lokalitě jaderné elektrárny Temelín, která byla původně projektována na čtyři bloky.
Společnost EKOSOLARIS, a.s., a.s. je již tradičním českým výrobcem solárních kolektorů. Hlavní sídlo má v Kroměříži, kde aktivity ve využívání sluneční energie mají své pevné kořeny. Byla založena v roce 1990. Může Vám však nabídnou své více jak 28leté zkušenosti v tomto oboru a ráda Vám poradí nejvhodnější způsob využití sluneční energie.
Pět nových větrných elektráren by mělo přibýt příští rok v Pardubickém kraji k dosud jediné v Pohledech na Svitavsku. Dvě soustrojí větrníků plánuje postavit brněnská firma v Jedlové nedaleko Poličky, tři další by mohly stát v Dětřichově u Svitav. Jejich výkony budou mnohem větší než u průkopnické elektrárny, napsala Mladá fronta Dnes (MfD) v příloze pro Pardubický kraj.
Podnik Enviterm ve Ždírci nad Doubravou zpracovává na palivo piliny z tamní pily. Lisuje z nich drobné granule, o které je zájem hlavně v Rakousku.
Loni podnik vyrobil čtyři tisíce tun, letos plánuje nejméně dvojnásobek. Téměř veškerou produkci vyveze. "U nás se peletami téměř netopí,"odůvodnil výrobní ředitel Martin Holan. Pelety se ve Ždírci vyrábí pátým rokem. Nyní zaváděný třísměnný provoz zaměstná 12 lidí. Podle Holana se v Rakousku ročně spálí až 400 tisíc tun pelet, v Česku jen do dvou tisíc tun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem životního prostředí zveřejnilo návrh na rozdělení povolenek na emise oxidu uhličitého.Ten byl připraven poté, co Evropská komise omezila České republice maximální množství vypouštěných emisí z původně navrhovaných 107,88 na 97,6 mil. tun CO2 / rok.Návrh určuje, kolik tohoto skleníkového plynu mohou jednotlivé průmyslové podniky vypustit do ovzduší letošním a následujících dvou letech. Rozdělení je založeno na očekávaných růstech jednotlivých průmyslových odvětví, ale zohledňuje také skutečné emise v roce 2004.
Českou republiku čeká v příštích letech rozmach výstavby větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odhaduje, že investoři do pěti let vyčlení na výstavbu více než 13 miliard korun. Roční výroba elektřiny z větru by měla vzrůst do roku 2010 téměř padesátkrát na 930 gigawatthodin. V současné době je v republice zhruba 25 větrných elektráren, podle některých pramenů by mohlo elektřinu vyrábět až 1800 zdrojů. "V České republice se v roce 2010 předpokládá instalovaný výkon větrných elektráren asi 600 MW. To je asi čtyři procenta celkového instalovaného výkonu," uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Petržílek. V současné době se na celkovém výkonu větrné elektrárny podílí z 0,1 procenta a výroba dosahuje zhruba 0,03 procenta.
Energetická Skupina ČEZ vynaložila v loňském roce více než 460 milionů Kč na podporu výzkumu a vývoje. Samotný ČEZ investoval do výzkumu a vývoje více než 197 milionů Kč. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., který je členem Skupiny ČEZ, vynaložil téměř 260 milionů. Další prostředky věnovaly regionální energetické společnosti a další firmy ze Skupiny ČEZ.
ŠKODA POWER, dceřiná společnost ŠKODA HOLDING, podepsala první květnový týden kontrakt na dodávku turbosoustrojí 30 MW pro společnost United Energy v Komořanech. Po úspěchu na zahraničních trzích (kontrakt ve Švédsku), potvrdila svoje postavení i v České republice.
ŠKODA POWER dodá kromě turbosoustrojí řídicí systém, potrubní systémy a bude se podílet na stavebních pracích. Zakázka představuje hodnotu přes 150 milionů Kč. Jednotka bude zákazníkovi předána a do provozu uvedena v září 2006.
Obchodování s povolenkami na emise kysličníku uhličitého v unii výrazně roste. Od začátku roku se cena za tunu CO2 zvýšila ze 6 na 16,50 eura a původně obchodovaný objem na úrovni necelého jednoho miliónu tun týdně vzrostl na milióny dva až tři. Podle Ludwiga Konse, který je za tento obchod zodpovědný u koncernu RWE, existuje dnes na trhu asi 40 účastníků. "Pocházejí především z Německa, Velké Británie a Beneluxu," tvrdí. Jen za první čtyři měsíce letošního roku, kdy se do mezinárodního obchodu zapojila unie, se prodalo již přes 80 miliónů tun emisí. Přitom za celý loňský rok se bez unie zobchodovalo 107 miliónů tun. To bylo o 38 procent více než v roce 2003. Uvádí to nejnovější studie Světové banky, která byla včera zveřejněna.