01 Srpen 2005
Pod pojmem solární chlazení se rozumí využití tepelné energie zachycené solárními kolektory pro výrobu chladu, využitelného v klimatizačních jednotkách. Tento proces je realizován za pomoci absorpčních oběhů, které pro svůj chod vyžadují dodávku tepelné energie nad teplotou 90°C. Vhodným zdrojem tepelná energie jsou v letních měsících solární kolektory. Využití solární tepelné energie pro výrobu chladu vhodně reaguje na požadavek vyrábět nejvíce chladu v letním období, které se vyznačuje nejintenzivnějším dopadem solární tepelné energie na zemský povrch.
V pracovním absorpčním oběhu koluje chladivo a absorpční látka. Páry odpařeného chladiva odcházející z výparníku a jsou následně absorbovány do kapalné absorpční látky. Vzniklá kapalná směs je čerpadlem dopravena do části oběhu s vyšším pracovním tlakem. Následným zahřáním této směsi jsou vypuzeny páry chladiva z absorpční kapaliny. Páry postupují do kondenzátoru, kde kondenzují při kontaktu s ochlazovaným povrchem. Chladivo v kapalné podobě dále prochází přes škrtící ventil do výparníku. Zde vlivem snížení tlaku dochází k varu chladiva při nízké teplotě. Páry chladiva poté uzavírají svůj pracovní oběh absorpcí do pracovní látky. Oddělenou větví se z vysokotlaké části oběhu vrací absorpční kapalina, prosta vypuzeného chladiva, přes škrtící ventil do nízkotlaké části. Pro dosažení dobré účinnosti je nutno oběh vhodně doplnit výměníky tepla, které zajistí opakované využití tepelných toků s respektováním nutných teplotních spádů. Pro dosažení vyšších účinností oběhů je možné využít i absorpční teplo uvolňované při vlastní absorpci. Konkrétní uspořádání oběhu vždy záleží na zvolených pracovních parametrech a použité dvojici pracovních látek.
Autor: Ing. Jiří Pospíšil, Ph.D.