Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.
Původním materiálem bioplastů jsou zemědělské rostlinné produkty, například kukuřice, obilí, řepa. Toto alternativní řešení je významné tím, že neohrožuje životní prostředí, jako je tomu u ropy a výrobků z ní. Tento počin ukazuje na to, že bioplasty zahajují novou obchodní éru jako polymery s předponou bio. Z uvedených bioplastů je možno vyrábět sáčky pro odpad, nádoby a jiné předměty. Firma Vegemat vyrábí např. také golfové hole, fólie, kyselinu polymléčnou na výrobu vláken, jako je nylon pro výrobu nosičů DVD. U základních materiálů těchto výrobků je možné obnovit jejich strukturu. Je to tedy čistá technologie bez zásahu plynných, kapalných a tuhých znečišťovadel - polutantů. Za posledních 12 let od vzniku bioplastů stoupá stále jejich produkce, a to 50 až 70 tisíc tun ročně na rozdíl od PVC, kevlaru a teflonu, jejichž výroba činila 140 milionů tun v r. 2001 získaných výrobním postupem z ropy. Cena bioplastů je proti nim 1,5 až 5 krát vyšší. Se zvýšením výroby se však jejich cena sníží. V Itálii se vyrábí z biopolymerů i kůže např. u firmy LEDR. Chemické, zemědělské a potravinářské firmy investovaly 300 milionů dolarů na výrobu 140 tis. tun polymléčné kyseliny za rok.
Při výrobě těchto biopolymerů se může rozdrtit až 40 000 kukuřičných klasů, jejichž zrna jsou důležitá pro výrobu škrobu, který stejně jako PVC může tvořit dlouhé řetězce molekul z monomeru. Makromolekuly těchto látek mají absorpční schopnosti a za zvýšených teplot je z nich možno izolovat glukom a z ní bakteriální fermentací kyselinu mléčnou. Její polymerací vzniká kyselina polymléčná, ze které se vyrábějí fólie vhodné pro výrobu balicího materiálu. Světová produkce odbouratelných bioplastů činila v r. 1996 14 000 t/rok a předpokládá se 500 000 t/rok v r. 2005. Tyto bioplasty nemohou však dosahovat vlastností plastů v celé šíři, ale biolubrikanty, agrorozpouštědla a přírodní barviva mohou soutěžit s produkty vyrobenými z ropy.
Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.
Původním materiálem bioplastů jsou zemědělské rostlinné produkty, například kukuřice, obilí, řepa. Toto alternativní řešení je významné tím, že neohrožuje životní prostředí, jako je tomu u ropy a výrobků z ní. Tento počin ukazuje na to, že bioplasty zahajují novou obchodní éru jako polymery s předponou bio. Z uvedených bioplastů je možno vyrábět sáčky pro odpad, nádoby a jiné předměty. Firma Vegemat vyrábí např. také golfové hole, fólie, kyselinu polymléčnou na výrobu vláken, jako je nylon pro výrobu nosičů DVD. U základních materiálů těchto výrobků je možné obnovit jejich strukturu. Je to tedy čistá technologie bez zásahu plynných, kapalných a tuhých znečišťovadel - polutantů. Za posledních 12 let od vzniku bioplastů stoupá stále jejich produkce, a to 50 až 70 tisíc tun ročně na rozdíl od PVC, kevlaru a teflonu, jejichž výroba činila 140 milionů tun v r. 2001 získaných výrobním postupem z ropy. Cena bioplastů je proti nim 1,5 až 5 krát vyšší. Se zvýšením výroby se však jejich cena sníží. V Itálii se vyrábí z biopolymerů i kůže např. u firmy LEDR. Chemické, zemědělské a potravinářské firmy investovaly 300 milionů dolarů na výrobu 140 tis. tun polymléčné kyseliny za rok.
Při výrobě těchto biopolymerů se může rozdrtit až 40 000 kukuřičných klasů, jejichž zrna jsou důležitá pro výrobu škrobu, který stejně jako PVC může tvořit dlouhé řetězce molekul z monomeru. Makromolekuly těchto látek mají absorpční schopnosti a za zvýšených teplot je z nich možno izolovat glukom a z ní bakteriální fermentací kyselinu mléčnou. Její polymerací vzniká kyselina polymléčná, ze které se vyrábějí fólie vhodné pro výrobu balicího materiálu. Světová produkce odbouratelných bioplastů činila v r. 1996 14 000 t/rok a předpokládá se 500 000 t/rok v r. 2005. Tyto bioplasty nemohou však dosahovat vlastností plastů v celé šíři, ale biolubrikanty, agrorozpouštědla a přírodní barviva mohou soutěžit s produkty vyrobenými z ropy.
Američtí vědci z Cornellské univerzity vyzkoumali způsob výroby plastů z limonenu - oleje vyskytujícího se ve slupce pomerančů. Má se za to, že limonen, známý jako polylimonen karbonát, má stejné vlastnosti jako polystyren, složka pocházející z ropy, ale má výhodu, že je "ekologičtější". Výzkumný tým v současnosti tento plast testuje, aby zjistil jeho pevnost a jak snáší vysoké a nízké teploty. V tomto stadiu výzkumu se jeví, že tento plast by mohl být schůdnou "zelenou alternativou" k polystyrenu, plastu na základě ropy, obsaženému ve stovkách výrobků pro domácnost. Výzkumný tým trvale vyhodnocuje výhodná využití citrusových vedlejších produktů.
Američtí vědci z Cornellské univerzity vyzkoumali způsob výroby plastů z limonenu - oleje vyskytujícího se ve slupce pomerančů. Má se za to, že limonen, známý jako polylimonen karbonát, má stejné vlastnosti jako polystyren, složka pocházející z ropy, ale má výhodu, že je "ekologičtější". Výzkumný tým v současnosti tento plast testuje, aby zjistil jeho pevnost a jak snáší vysoké a nízké teploty. V tomto stadiu výzkumu se jeví, že tento plast by mohl být schůdnou "zelenou alternativou" k polystyrenu, plastu na základě ropy, obsaženému ve stovkách výrobků pro domácnost. Výzkumný tým trvale vyhodnocuje výhodná využití citrusových vedlejších produktů.
Zakopejte staré tašky z igelitu do země a vyroste z nich květina. Zní to jako ekologická pohádka, ale opotřebená fólie z plastu může v poli nebo na zahrádce skutečně působit jako výživné hnojivo. Funguje to však jen za předpokladu, že k výrobě plastu nebyla použita ropa, ale bramborový škrob. Na mezinárodním veletrhu Biofach, který se koncem února uskutečnil v německém Norimberku, byly k vidění nejrůznější kompostovatelné biopytlíky, nákupními taškami počínaje, sáčky na psí exkrementy konče. Na počátku jejich výroby byly obyčejné brambory. Ty, na rozdíl od fosilních zdrojů, jejichž zásoby ve světě ubývají, vyrostou na poli každý rok a ještě přitom spořádají významnou porci skleníkového plynu oxidu uhličitého. Navíc takové plasty po upotřebení nezatěžují přírodu, ale vracejí se do koloběhu živin v půdě.
Chtějí-li zemědělci obhájit dosavadní výměru polí, musejí si pro svou produkci najít jiné odběratele než potravináře. V západní Evropě už tohle poselství Evropské komise o nepotravinářském využití zemědělské produkce pochopili. Česká cesta je jako obvykle plná komplikací. Domácí pěstitelé brambor si stěžují, že pro úrodu nemají odbyt, producenti škrobu lamentují nad nízkými výrobními kvótami, které jim přidělil Brusel. Politici mají důležitější starosti. A tak se u nás plasty rostlinného původu sice vyrábějí, ale surovina pro ně vyrostla v zahraničí.
"Granule pro lisování plastů nakupujeme v Německu a v Itálii," říká Tomáš Hodek ze společnosti HBA.BIO, která prodává sáčky na kuchyňský odpad biologického původu. Celý balíček lze po naplnění kompostovat a posléze využít k hnojení zahrádky. HBA.BIO také nabízí jednorázové stolní nádobí, které nakonec skončí opět jako živina pro půdu. Hodek přiznává, že čeští spotřebitelé zatím velký zájem o ekologické zboží nemají. Odrazuje je cena.
"Výrobky z ekologického plastu jsou šestkrát dražší, než z polyetylénové fólie," uvádí Hodek.
Více se dozvíte na www.agris.cz/detail.php?id=137460&iSub=518
Zakopejte staré tašky z igelitu do země a vyroste z nich květina. Zní to jako ekologická pohádka, ale opotřebená fólie z plastu může v poli nebo na zahrádce skutečně působit jako výživné hnojivo. Funguje to však jen za předpokladu, že k výrobě plastu nebyla použita ropa, ale bramborový škrob. Na mezinárodním veletrhu Biofach, který se koncem února uskutečnil v německém Norimberku, byly k vidění nejrůznější kompostovatelné biopytlíky, nákupními taškami počínaje, sáčky na psí exkrementy konče. Na počátku jejich výroby byly obyčejné brambory. Ty, na rozdíl od fosilních zdrojů, jejichž zásoby ve světě ubývají, vyrostou na poli každý rok a ještě přitom spořádají významnou porci skleníkového plynu oxidu uhličitého. Navíc takové plasty po upotřebení nezatěžují přírodu, ale vracejí se do koloběhu živin v půdě.
Chtějí-li zemědělci obhájit dosavadní výměru polí, musejí si pro svou produkci najít jiné odběratele než potravináře. V západní Evropě už tohle poselství Evropské komise o nepotravinářském využití zemědělské produkce pochopili. Česká cesta je jako obvykle plná komplikací. Domácí pěstitelé brambor si stěžují, že pro úrodu nemají odbyt, producenti škrobu lamentují nad nízkými výrobními kvótami, které jim přidělil Brusel. Politici mají důležitější starosti. A tak se u nás plasty rostlinného původu sice vyrábějí, ale surovina pro ně vyrostla v zahraničí.
"Granule pro lisování plastů nakupujeme v Německu a v Itálii," říká Tomáš Hodek ze společnosti HBA.BIO, která prodává sáčky na kuchyňský odpad biologického původu. Celý balíček lze po naplnění kompostovat a posléze využít k hnojení zahrádky. HBA.BIO také nabízí jednorázové stolní nádobí, které nakonec skončí opět jako živina pro půdu. Hodek přiznává, že čeští spotřebitelé zatím velký zájem o ekologické zboží nemají. Odrazuje je cena.
"Výrobky z ekologického plastu jsou šestkrát dražší, než z polyetylénové fólie," uvádí Hodek.
Více se dozvíte na www.agris.cz/detail.php?id=137460&iSub=518
Kulové kohouty z nerezavějících ocelí s pneumatickým, nebo elektrickým pohonem od Schwer Ventiltechnik se používají všude tam, kde se vyskytují agresivní média a prostředí. Speciální kulové kohouty se osvědčily v mnoha oblastech použití jako velmi spolehlivé a kompaktní uzavírací armatury. Různé typy, jako dvoucestné, tří a čtyřcestné, ve spojení s různými vrtáními koule, se dají podle použití a potřeby libovolně kombinovat. Kulové kohouty nabízí na základě své jednoduché konstrukce rychlé a přesné přestavení.
Naše nízkotlaké kulové kohouty nového typu (až do 63 barů) nabízí především v oblasti automatizace jednoduché, čisté a finančně příznivé řešení díky přímé montáži elektrického nebo pneumatického pohonu na kohout pomocí příruby DIN/ISO 5211. Na základě skutečnosti, že při použití elektrických a pneumatických pohonů může být četnost přestavění kulového kohoutu velmi vysoká, zvolili jsme bezúdržbové utěsnění dříku kulového kohoutu s automatickým nastavením předpětí, které díky kluzné soustavě těsnění z PTFE s přídavným o-kroužkem z elastomeru může docílit téměř vakuové těsnosti.
Kulové kohouty jsou k dispozici s různými možnostmi připojení: vnitřní závit podle DIN/ISO 228, nebo přivařovací provedení podle DIN 3239, právě tak ve dvou nebo trojdílném provedení tělesa.
www.schwer.cz
Twin Cut brillant - prstenec se dvěma zářeznými hranami je dalším vývojovým stupněm našeho prstence Twin Cut supra.
Díky novému výrobnímu procesu byl dosavadní prstenec výrazně vylepšen. Výhody nového prstence Twin Cut brillant spočívají především ve vysoké odolnosti vůči korozi. Díky tomu dosáhl povrch tohoto prstence brilantního efektu a je vhodný pro velmi náročné oblasti použití.
Trubková šroubení Schwer Fittings nabízejí vedle vysoké spolehlivosti díky provedení s tímto novým prstencem spolehlivost přesahující dalece standartní provedení. Tento výsledek byl dosažen dlouholetými zkouškami v našem vývojovém zkušebním středisku.
Nejvýznamnější přednosti jsou: extrémně dobrá schopnost zářezu, vysoká těsnost, nulová tvorba koroze na povrchu prstence, bezpečná montáž a tvarová stálost prstence.
Twin Cut brillant je konzekventní odpověď na bezpečnost, kterou musíte očekávat od šroubení se zářezným prstencem z nerezové oceli.
Schwer Ventiltechnik vyrábí již dlouhá léta jehlové ventily z nerezavějících ocelí pro nejrozličnější použití a průmyslová odvětví.
Jako standartní verzi lze považovat ventily s vnitřím připojovacím závitem podle DIN ISO 228 od G1/8" do G2", s připojením na řezný prstenec podle DIN 2353 pro rozměry trubek lehké řady 6L - 28L a těžké řady 6S - 25S, které jsou převážně vedeny skladem. V závislosti na velikosti, teplotě a druhu média lze tyto ventily používat až do tlaku 400 barů.
Tyto ventily lze použít jako uzavírací a regulační ventily díky jejich jednoduché a komplexní konstrukci s otočným kovovým uzavíracím kuželem. K utěsnění dříku ventilu je použito těsnění z PTFE.
U standartního provedení přichází ovládací závit ventilu do styku s médiem. Při použití agresivních nebo krystalizujících médií doporučujeme naši novou typovou řadu "ASP", kde závit do styku s médiem nepřichází. Tak je omezeno na minimum zadírání závitu dříku.
Také zde jsou materiály a rozměry sladěny tak, že lze použít pro oba typy ventilů základní těleso ventilu.
Samozřejmě jsou tyto ventily na přání zákazníka v různých materiálových modifikacích a s různými typy připojení.
www.schwer.cz