Silná knihovnická tradice se řadí k důležitému kulturnímu dědictví, které si česká společnost udržela až do dnešních dní. Máme nejhustší síť knihoven na světě, v přepočtu na obyvatele je jich v Česku čtyřikrát více, než je evropský průměr. Aby si tyto instituce udržely svůj význam i v době všudypřítomných moderních technologií, procházejí proměnou. Moderní knihovny se více otevírají lidem, stávají se z nich kulturní a společenská centra, daleko více to v nich „žije".
Příkladem je třeba nedávno postavená Krajská knihovna Vysočiny, která sídlí v Havlíčkově Brodě a nyní slaví rok od svého slavnostního otevření. Denně ji navštíví šest stovek lidí. Chystá programy pro děti, pořádá kurzy celoživotního vzdělávání, hostí přednášky, veřejná čtení či koncerty. Svými aktivitami i vybavením naplňuje všechny důležité principy, jimiž se moderní knihovny nyní vyznačují.
Budova knihovny vznikla jako novostavba. Je na ní na první pohled znát změna oproti klasickým knihovnám minulého století. Namísto místností plných dlouhých regálů, kde je slyšet každé špitnutí, jde o příjemný prostor s pohodlnými místy k sezení, amfiteátrem nebo letní terasou na čtení.
„Chtěli jsme, aby lidé měli chuť v knihovně trávit čas. Užít si chvíli klidu při čtení, dát si kávu nebo si vychutnat výhled z terasy, která v létě slouží jako čítárna. V prostoru knihovny čtenáři najdou pohodlná křesla a lavice a navíc i akusticky oddělené studovny pro dostatek soukromí. Prostředí oživuje i květinová stěna v atriu, kde se konají nejrůznější akce," popisuje Tomáš Kratochvíl ze společnosti Toka, která navrhovala a dodávala interiéry Krajské knihovny Vysočina.
Místo ticha kvízy a soutěže
Krajská knihovna Vysočiny pořádá spoustu aktivit pro děti. Součástí dětského oddělení je prostor pro výtvarné tvoření, konají se zde vědomostní soutěže a kvízy, a dokonce i akce s přespáním. „V roce 2021 se uskutečnilo 96 akcí, kterých se zúčastnilo 2 072 dětí. Z toho bylo 55 vzdělávacích, tedy besedy a knihovnicko-informační lekce či vědomostní testíky pro děti. A 41 akcí pak bylo kulturních, mezi nimiž nechyběly besedy se spisovateli, divadelní představení a výstavky nebo výtvarné a literární soutěže pořádané v rámci března – měsíce čtenářů," vyjmenovala ředitelka knihovny Jitka Hladíková.
Interiér dětského oddělení hraje veselými barvami, je zde hrací zóna oddělená příčkou kvůli odhlučnění a nábytek se dá snadno přesouvat podle potřeby. Zatímco dříve byly knihovny místem, kde se muselo mluvit šeptem, dnešní doba přeje zábavě a soutěžím, při kterých se zaměstnanci knihovny převlékají do pohádkových kostýmů.
Moderní knihovny představuje výstava
Kromě Krajské knihovny Vysočiny se v Česku v posledních letech objevila řada dalších moderně pojatých knihoven s odpovídající architektonickou a designovou podobou. Ty nejzajímavější rekonstrukce a novostavby knihoven v České republice v letech 2015 až 2020 představuje putovní výstava (re)VIZE knihoven 21. století, která je až do konce srpna k vidění v Třinci, odkud se přesune na Slovensko, konkrétně do Státní vědecké knihovny v Košicích.
„Knihovny se stávají místem setkávání, tvůrčího rozvoje, komunitního života a jsou tak nedílnou součástí života obce. Proto jsou prostory knihovny včetně její atmosféry velmi důležitým činitelem," uvedla spoluautorka výstavy Lenka Dostálová z Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven.
Skluzavka pro děti a sedací pytle pro teenagery
Knihovna v Hrádku nad Nisou je sice nově postavená, přesto moderní stavba neztrácí pouto s historií. Její fasádu zdobí cihly pocházející ze staré budovy pekárny, která na místě stála původně. V přízemí se nachází také archeologická expozice nálezů objevených během výstavby. Stěny v interiéru jsou z betonu, do něhož jsou vlisované citáty spojené s literaturou. Pro děti je zde bohaté zázemí, například skluzavka do bazénu s kuličkami nebo sedací kostky s vyřezanými písmeny abecedy, které se dají přeskládávat. V roce 2019 získala ocenění jako Nejlepší komunální projekt roku.
Na útulný dojem zase sází knihovna ve Veselí nad Moravou. Asi pětinu plochy tvoří relaxační zóny, které jsou uzpůsobené různým generacím. Dospělí mohou odpočívat v pohodlných ušácích, teenageři mají v knihovně vyčleněnou místnost se sedacími vaky a komiksy a nejmenší děti si mohou hrát v pokoji s hračkami. „V dětském oddělení jsme se hodně zabývali tím, jak vytvořit zajímavé prostory nejen pro knihy a na sezení, ale i místa, kde by si děti mohly odpočinout, lehnout si," popsal městský architekt Ivo Ondračka, podle něhož lidé relaxační zóny v knihovně využívají a chodí tam pracovat nebo se učit.