Společnost GF AgieCharmilles působí na českém a slovenském trhu od roku 2008, avšak EDM stroje značek AGIE a Charmilles se na tomto trhu prodávají již od 70. let. Firma Agie Charmilles, s.r.o. vznikla poté, co se před 2 lety obě značky, patřící do skupiny Georg Fischer, spojily pod společný název GF AgieCharmilles. Proto byla ukončena dlouholetá úspěšná spolupráce s dosavadními distributory a podobně jako v sousedním Polsku nahrazena přímým zastoupením. O rozhovor jsme požádali pana Ing. Tomáše Langera, výkonného ředitele společnosti Agie Charmilles, s.r.o.
T+T: Na jaké zákazníky se orientujete? Pro jaké velikosti obrobků své stroje koncipujete a ze které oblasti průmyslu jsou obvykle vaši zákazníci?
Obor elektrojiskrového obrábění se historicky nejvíce orientoval na výrobu forem a nástrojů, kde lze jeho předností – schopnosti obrábět klasickým způsobem nevyrobitelné tvary, a schopnosti obrábět extrémně tvrdé materiály (kalená ocel, tvrdokov, vodivá keramika apod.) nejlépe využít. Na tom, a na tradiční pověsti švýcarské kvality stavíme orientaci na zákazníky, kteří ve svém oboru něco znamenají a dovedou ocenit jak trvalý výzkum a vývoj výrobků od firmy, která stála u zrodu elektroerozívního obrábění, tak výbornou image, budovanou v našich zemích již více než 50 let. Vždyť když přijdete do téměř kterékoliv české nebo slovenské nástrojárny, v dílně najdete stroj značky AGIE nebo Charmilles. Frézovací centra i elektrojiskrové stroje GF AgieCharmilles rozměrově pokrývají velký rozsah obrobků tak, aby vyhovovaly nejběžnějším potřebám nástrojáren. Vyrábíme tedy stroje s pojezdem od 220 mm, až po stroje pro obrobky dlouhé 1 300 mm (EDM) nebo 1 850 mm (5osé frézování).
Kromě výkladní skříně českého a slovenského strojírenství – výroby forem a nástrojů – se stroje GF Agie Charmilles často používají v malosériové či prototypové výrobě. Tam se dobře uplatní jak tradiční způsoby obrábění frézováním, tak lze najít – možná překvapivě – elektrojiskrové obrábění i v sériové výrobě. V oborech jako je letecká technika, stroje pro energetiku, motorsport či výroba prototypů v autoprůmyslu, lze využít výhod beztřískového obrábění a dosahovat tak daleko kratších časů než při třískovém obrábění, při vyšší bezobslužnosti výroby. Není proto náhodou, že jsou našimi stroji vybaveny prakticky všechny týmy Formule 1, kde je extrémní potřeba snadné a rychlé výroby prototypových dílů zřejmá.
T+T: Co všechno může vaše české zastoupení zákazníkům nabídnout?
České (a slovenské) zastoupení nabízí našim uživatelů i novým zákazníkům především pomoc v jejich každodenní práci. Přímé zastoupení samozřejmě umožňuje lepší vyškolení servisních techniků a lépe dokáže využít zázemí mateřské firmy. Dodáváme také spotřební materiál pro elektroerozívní řezání, značkové i mosazné dráty, filtry, deionizační pryskyřici a další potřebné díly.
Při nákupu nových strojů samozřejmě doporučíme nejvhodnější řešení v souladu s představou zákazníka a jeho potřebami. A je z čeho vybírat. V současné době GF AgieCharmilles nabízí nejširší paletu strojů, od osvědčených řad bývalých samostatných značek po nově budované řady strojů společné značky. Zákazník si tak může vybrat z 10 typů hloubících strojů, 15 typů drátových řezaček a 39 typů frézovacích center od klasických 3osých základní řady až po vysokorychlostní extrémně přesná frézovací centra. To je opravdu velký rozsah, který svými parametry uspokojí prakticky každého.
T+T: Třískové obrábění je u nás tradičně nejrozšířenější způsob opracování obrobku. Jaké výhody nabízí elektroerozivní obrábění a ve kterých oborech dominuje?
Elektroerozívní obrábění prodělalo v posledních letech výrazný vývoj. Jelikož jde o stroje pracující s elektřinou, velmi snadno se zde aplikují výsledky překotného vývoje elektroniky, zejména v oblasti řízení strojů a silové elektroniky. Současný pokrok v silové elektronice umožnil přechod na střídavé generátory, které dokáží řídit tvar jednotlivých impulsů podle okamžitých podmínek v místě obrábění. Ve spojení se servopohony, které dokáží na tyto podmínky reagovat v milisekundách, máte před sebou stroj, překonávající všechny světové rekordy. Pokud se před pár lety výrobci chlubili odběrem materiálu 330 mm2/min, dnes i standardní stroje GF AgieCharmilles dokáží odebrat 440 mm2/min, a nejnovější generátor CCS, který vystavujeme na letošním strojírenském veletrhu dokáže řezat rychlostí až 500 mm2/min!
Dnešní elektronicky řízený generátor umožní vyjiskřovat s pouhou jednou grafitovou elektrodou, která prakticky vůbec neubývá – čelní opotřebení bývá často pod 0,01 mm i při vyjiskřování hlubokých žeber. Z toho vidíte, že elektrojiskrové řezání už dávno není jen doménou nástrojařiny, ale dobře se uplatní i v sériové výrobě.
T+T: Jak obtížné je přeorientovat výrobu z třískového na elektroerozivní obrábění - z hlediska zaběhlých postupů, předvýrobní přípravy, zácviku obsluhy a podobně?
Tady je potřeba říci, že pod pojmem elektroerozívní obrábění rozumíme dvě odlišné technologie. Elektroerozivní drátové řezání, kde nástrojem je tenký drát, který se odvíjí z cívky a vyjiskřováním odřezává materiál obrobku, a elektrojiskrové hloubení, kde předem vyfrézovaná elektroda negativního tvaru vyhloubí do materiálu obrobku požadovaný tvar s vysokou přesností a kvalitou povrchu (Ra pod 0,1 µm v obou technologiích).
Z toho je zřejmé, že pro přechod k elektrojiskrovému hloubení potřebujete mít zázemí, které umožní vyfrézovat měděné nebo grafitové elektrody. Samotná obsluha elektrojiskrových strojů je však díky CNC řízení velmi jednoduchá a navíc velmi automatizovaná. Zkušenosti „mistrů“ v oboru se projeví až u složitých zakázek, kde si obsluha může individuálně upravit parametry hloubení pro dosažení co nejlepšího výsledku za nejkratší čas.
Ještě jednodušší situace je u drátového řezání. Vše, co potřebujete obsluhu naučit, je nasazení cívky drátu do stroje, upnutí polotvaru na stůl a vybrání příslušné technologie pro daný materiál a výšku řezu. Pak jen stačí vygenerovat z Vašeho CAD/CAM systému program řezu, a pokud je upnuto více obrobků naráz, seřadit obráběcí sekvence za sebe podle potřeby, a můžeme obrábět. K zácviku pak samozřejmě patří i seznámit obsluhu s pravidelnou údržbou stroje, protože dobrý hospodář ví, že pravidelnou péčí o stroj ušetří pozdější nechtěné výdaje.
Při přechodu od tradičního obrábění k elektroerozívnímu tak paradoxně není nejtěžší obsluha samotného stroje, ani předvýrobní příprava, ale změna myšlení při technické přípravě výroby a při konstrukci výrobků. Často jen malou změnou tvaru výrobku dosáhneme toho, že lze kus vyrobit na drátové řezačce, dvěma tvarovými řezy, kolmo na sebe. Současné CAD systémy velmi často navádí konstruktéra na tvorbu 3D modelu dílu protažením rovinné křivky do prostoru, příp. protnutím s jinými křivkami, protaženými z jiné roviny. Tento způsob konstrukce přesně odpovídá filozofii drátového řezání – jde tedy jen o změnu myšlení techniků a plánovačů a odvahu vedení firmy investovat do dosud neznámé technologie. Odměnou jim pak je nejen vyšší produktivita výroby, ale i nižší pořizovací cena elektrojiskrového stroje proti klasickému frézovacímu centru.
www.gfac.com/cz