Od začátku tohoto roku je v teplárně Dalkia Kolín v provozu drapák pro čištění škvárové jímky. O tom, kolik práce i peněz nové zařízení ušetří, jsme vedli rozhovor s panem Davidem Svobodou, vedoucím technického útvaru.
T+T: Představte prosím stručně společnost Dalkia Kolín
D.S.: Dalkia se zabývá především teplárenstvím, naším hlavním odvětvím je výroba tepla a elektrické energie. Letos k prvnímu dubnu jsme snížili počet kmenových zaměstnanců na 78 z původních 99,protože jsme určité služby a dodávky začali outsourcovat, takže část zaměstnanců byla převedena na externí společnosti.
Počátek existence kolínské elektrárny, nebo dnes lépe řečeno teplárny, se datuje v roce 1911, kdy tu vznikla jedna z prvních elektráren v rámci Československa. Nynější budovy se začaly budovat v roce 1930. V roce 1932 byla spuštěna výroba tepla i elektrické energie. V šedesátých letech pak nastal útlum, skončila výroba elektrické energie, zachován byl jen výtopenský provoz pro město Kolín. Mnohem později v rámci první kuponové privatizace zde vznikla společnost Elektrárna Kolín, to bylo v roce 1992, která výrobu elektrické energie obnovila. V roce 2007 vstoupila do této společnosti 100% podílem skupina Dalkia. Název společnosti Dalkia Kolín, a.s. platí od 1.1.2009. Dalkia Kolín je dceřinou společností Dalkia Česká republika, a.s., jejíž vedení je v Ostravě. Ta dále podléhá francouzské skupině Veolia.
Ing. David Svoboda
V Dalkii Kolín pracuji 3 roky na pozici vedoucího technického útvaru, to znamená, že mám na starosti nové investice, bezpečnost práce, ekonomii výroby a systémy ISO. Vystudoval jsem ČVUT v oboru doprava, poté jsem získal pracovní zkušenosti ve vedení nejrůznějších projektů, například při projektování zakázkového nábytku nebo v kontrole kvality v automobilovém průmyslu. Současně s nástupem na pozici v Dalkii Kolín jsem si doplnil vzdělání absolvováním energetického institutu.
T+T: Jak u vás probíhá tok materiálu a jakou disponujete manipulační technikou?
D.S.: Do teplárny proudí především palivo a z teplárny poté škvára a popílek, které musíme dopravit k dalšímu zpracování nebo likvidaci. Našimi "výrobky" jsou pára odváděná parovody a elektrická energie. Od tohoto koloběhu se tedy odvíjí manipulační technika v našem závodu.
Topíme převážně hnědým uhlím s přimícháváním rostlinné biomasy ve formě peletek. Stabilizačním nebo špičkovým palivem je pak zemní plyn. Do současné doby jsme spalovali především sokolovské nízkosirnaté hnědé uhlí, které však začíná docházet, takže se přeorientováváme na bílinské uhlí s vyšším obsahem síry, které jsme dříve v omezené míře také používali. Kvůli vyššímu obsahu síry jsme však nuceni aplikovat odsiřovací technologie.
V loňském roce jsme v rámci zauhlování provedli velkou modernizaci a největší investici za posledních deset let. Za více než 100 milionů jsme zrekonstruovali celé zauhlování. Nyní zde máme novou hlubinnou vykládku paliva, dále jde uhlí po pásových dopravnících do zásobníků v kotelně přímo nad kotle nebo do nového zcela krytého skladu paliva, což byla druhá velká část investice. Sklad paliva je velmi ojedinělou stavbou v rámci České republiky i střední Evropy. Uhlí je zde uloženo ve zcela uzavřeném ocelovém zásobníku, který má kapacitu 2 600 tun uhlí. Realizací skladu paliva i hlubinné vykládky paliva jsme zásadně snížili prašnost i nadměrný hluk v našem okolí, kde se již nachází městská zástavba.
Krytý sklad uhlí v teplárně Dalkia Kolín
T+T: Co se u vás dále děje s vypáleným uhlím?
D.S.: První složkou je popílek, který je pneumaticky dopravován popílkovody do popílkových sil. Druhou složkou je škvára, která je splavována vodou a zachytávána ve škvárových jímkách. Většina zůstává v první škvárové jímce, odkud je vybagrována jeřábem s drapákem, který tam byl nainstalován již v prvopočátcích vzniku firmy. Ve druhé škvárové jímce zůstávají ty nejjemnější usazeniny, které jsme donedávna odstraňovali pomocí autojeřábu s drapákem, ovšem toto řešení mělo řadu nevýhod, takže začátkem tohoto roku jsme i druhou jímku osadili jeřábem s drapákem značky Demag.
T+T: V čem spočívaly komplikace s čištěním této jímky?
D.S.: Přes první a druhou škvárovou jímku proudí koloběh vody, kterou z druhé škvárové jímky nasávají čerpadla. Pokud dojde k ucpání jímky, voda špatně protéká okruhem a roste čerpací práce včetně rizika poruchy. Přibližně jednou za dva měsíce bylo třeba objednat externí firmu s autojeřábem a jemné usazeniny z jímky odstranit, což bylo nákladné a jímka přesto nebyla vyčištěna podle našich představ.
Dnes, řekněme o víkendu, když není tak vytížený provoz, směnový mistr uvolní jednoho pracovníka, který obslouží jeřáb Demag a vyčistí jímku. Vybagrovanou škváru posléze odvezeme společně se škvárou z první škvárové jímky. Jímku čistíme zhruba jednou týdně a neplynou nám z toho nyní žádné externí náklady. Čištění provádíme pravidelně a dříve, než dojde k ucpávání a problémům v oběhovém systému a tak udržujeme jímku vlastně neustále čistou.
Hlubinná vykládka uhlí – nadzemní a podzemní část
T+T: Jakým způsobem probíhalo výběrové řízení na takto speciální zařízení?
D.S.: My jsme vytvořili jednoduché skici, jak by mělo zařízení fungovat a především jsme ho doplnili textovou specifikací. Konkrétní návrh jsme pak požadovali od jednotlivých uchazečů výběrového řízení. Textový popis byl jasný, ale konkrétní řešení musela navrhnout odborná firma. Dopředu bylo také zřejmé, že jeřáb bude provozovaný ve venkovním prostředí, to znamená, že s tím výrobce musel počítat a navrhnout ho tak, aby obstál i v mrazech, za deště, aby byl chráněný proti posunutí větrem a před dalšími vlivy. Investici, která se rozebíhala přibližně v polovině roku 2010, jsme chtěli dokončit do konce roku.
T+T: Kolik firem jste oslovili a jaké návrhy se vám sešly?
D.S.: Oslovili jsme asi pět firem, dostali jsme tři nabídky a návrhy byly podobné, náš textový popis požadavků byl jasný, jisté odchylky se vyskytly, ale jen v rámci technických detailů. Takže jsme se rozhodovali především na základě ceny.
T+T: Zde se nabízí jedna otázka pro zástupce Demagu, pana Heriana. Jak tento proces probíhal z hlediska vás, jako dodavatele zařízení?
Ing. Jiří Herian: Bylo třeba vypracovat projekt na míru. Jako nestandardní se zde objevilo umístění ocelové konstrukce na betonovém bazénu vlastní jímky. Takže bylo nutné řešit se statiky, jestli hmotnost jeřábu nebo síly vznikající při jeho provozu nevytrhnou kotvy a zda zatížení vydrží samotná konstrukce bazénu.
V České republice se tolik drapákových jeřábů neprodává, takže jsme některé podrobnosti konzultovali s naší centrálou v Německu, kde nám pomohli zvolit vhodný drapák, který bude optimální pro daný typ materiálu, tedy jemnou škváru s vodou. Ocelovou konstrukci jsme navrhovali sami v ČR. Součástí naší nabídky byla textová část a schvalovací výkres jeřábu, ale až po objednání jsme začali řešit detailní výkres, finální projekt.
T+T: Jak dlouho to trvalo od vybrání Demagu jako dodavatele do okamžiku, kdy byl drapák nainstalován?
D.S.: Odhadem zhruba půl roku, smlouva byla podepsána začátkem září 2010 a instalaci jsme dokončovali v lednu 2011. Kvůli vánočním svátkům došlo k jistému zpoždění, ale nevznikl tím žádný problém a žádná naše činnost nebyla omezena.
T+T: Takže zařízení Demag splnilo vaše očekávání?
D.S.: Rozhodně, zkušenosti máme jenom pozitivní, nenastal dosud jediný problém. Jeřáb s drapákem byl navržen na míru pro tuto konkrétní aplikaci a výsledek přesně odpovídá našim očekáváním.
T + T: Jak je řešen servis?
D.S.: Zatím je zařízení v záruční době, takže v případě poruchy se obrátíme na Demag. Servisní smlouvu přímo na tento drapák nemáme, dnes část servisu na zdvihací zařízení zajišťuje naše vlastní firma pro celou skupinu Dalkia Česká republika.
Kotel teplárny
T + T: Co si myslíte o současném stavu energetiky v České republice?
D.S.: V první řadě nejsem zastánce technologií, které se neúměrně dotují ze státních peněz na úkor jiných, tím mám na mysli zejména fotovoltaické elektrárny, které v nedávném období zažívaly svůj rozmach. My samozřejmě také jdeme se současnými trendy a já nejsem v principu proti využívání obnovitelných zdrojů, avšak vadí mi přemrštěné dotace, které v konečném důsledku zaplatíme my všichni. Fotovoltaická éra nicméně proběhla a nám nezbývá než tyto elektrárny také zapracovat do systému. Větrné a fotovoltaické elektrárny jsou podle mého názoru závislé pouze na státních dotacích a bez nich se jim nikdo věnovat nebude.
U nás spolu s uhlím pálíme také rostlinnou biomasu, která je také částečně dotována pro výrobu elektrické energie, avšak nemyslím si, že neúměrně. V současnosti přimícháváme do uhlí asi 10% podíl biomasy, konkrétně jde o rostlinné peletky. U pálení biomasy vidím i jistý příspěvek k ekologii.
Preferuji výstavby vodních elektráren, které co do výkonu i šetrnosti k životnímu prostředí hodnotím velmi kladně Možnost výstavby je u nás však omezena přírodními podmínkami na rozdíl například od Rakouska. Co se týče uhlí, v České republice máme ještě zásoby uhlí maximálně na desítky let a v nich je stále zásadní energetický potenciál. Pokud kvůli těžbě nebudou zanikat například celé vesnice, nevidím důvod proč toto palivo nevyužít. Jednoznačnou perspektivu pak vidím v jaderné energii. Technologie se stále vyvíjejí a výtěžnost paliva se zvyšuje, odhady zásob paliva jsou až na 500 let. Takže osobně se domnívám, že bez jaderné energie to v budoucnosti nepůjde. Předpokládám, že současná nadprodukce odpadů určitě povede k dalšímu rozvoji spaloven odpadů, což je také jistý potenciál do budoucna.
T + T: Jak reaguje Dalkia Kolín na současnou situaci?
D.S.: Připojením obrovského množství fotovoltaických elektráren může docházet k častějším a prudším výkyvům v síti, což vyžaduje dobré fungování podpůrných služeb, které řídí společnost ČEPS. Dalkia Kolín působí na trhu podpůrných služeb asi tři roky, k čemuž jsme museli projít certifikací naší nejvýkonnější turbíny TG 5 s výkonem 12 MWe. Abychom byli schopni rychle reagovat, neustále držíme pohotovost a všechny tyto služby jsou samozřejmě zpoplatněné. Dnes poskytujeme službu QS15, takže musíme být schopni změnit výkon o 10 megawattů během 15 minut.
V roce 2009 jsme instalovali novou turbínku o výkonu 0,7 megawattu, jak z důvodu zvýšení výkonu, tak kvůli eliminaci ekologické daně.
Mimo podpůrné služby náš provoz přizpůsobujeme podle situace v parovodní síti, podle toho, zda je právě nadbytek nebo nedostatek energie, což je odvozeno od tlaku páry v parovodu.
T + T: Děkuji za rozhovor