Správné ustavení kompresorů je neméně důležité než samotné parametry kompresoru. Téměř všichni výrobci a dodavatelé kompresorů, ať už pístových nebo šroubových, neustále zásobují uživatele stlačeného vzduchu informacemi o stavbě kompresorů a o jejich technických parametrech.
Tyto technické parametry jsou mnohdy výrazným argumentem pro koupi, ovšem již se téměř nemluví o tom, že platí za optimálních podmínek. Servisní technici pak často musí vysvětlovat zákazníkovi, že stroj není špatný, že je pouze nesprávně provozován.
Je třeba si uvědomit, že např. zvýšení provozní teploty u šroubového kompresoru nad doporučenou provozní teplotu o 3 °C přestavuje ztrátu výkonu o cca 1 %. Toto zvýšení teploty se projeví nejen na výkonnosti kompresoru, ale i na jeho životnosti a v neposlední řadě i na spotřebě energie.
Základní zásady pro ustavení kompresoru
Místo pro ustavení kompresoru musí být dostatečně větrané. Okolní teplota nesmí být vyšší než 35 °C. Je nutno zajistit dostatečný odstup od stěny, minimálně 1 m. To je důležité pro přívod chladicího vzduchu, údržbu a obsluhu. Kompresoru musí stát na rovné ploše. Není nutný speciální podklad. Mezi kompresorem a vzdušníkem je třeba nainstalovat kulový kohout (pokud již není součástí dodávky). Minimální průměr hlavního vedení v rozvodu stlačeného vzduchu se řídí údaji v příslušném návodu na obsluhu.
Před uvedením do provozu, popř. po práci na zařízení je nutno zkontrolovat správnost směru otáček motoru. Pokud jde o kombinaci šroubového kompresoru s pístovým, musí se dávat pozor na to, aby měly oba kompresory samostatný přívod ke vzdušníku.
Kompresorová stanice, která sestává z ležícího či stojatého vzdušníku, na němž je pevně přimontován kompresor, může být ustavena bez jakéhokoliv základu. Pružného ustavení se dosáhne jednoduše pomocí asi 5 mm silných podložek ze středně tvrdé gumy pod nohama a pod matkami základových šroubů. Plovoucí základy nejdou nutné.
Při připojení stanice k pevnému vedení se doporučuje umístit mezi uzavírací ventil vzdušníku a rozvod stlačeného vzduchu asi 0,5 m dlouhou elastickou hadici. Kompresory, především střední a větší, by měly být umísťovány do zvláštní místnosti. Tato místnost musí být čistá, bezprašná, suchá a chladná. Pokud možno, doporučuje se zde zvolit severní stranu budovy a z místnosti odstranit nebo velmi dobře odizolovat teplo vyzařující spotřebiče. Aby se zabránilo poškození důsledkem mrazu či koroze silnou tvorbou kondenzátu, neměla by teplota v místnosti klesnout pod +5 °C. Proto se doporučuje zajistit otvory přívodu vzduchu nastavitelnými žaluziemi pro stálé vyrovnávání kolísání vnější teploty podle ročních období. Je také nutno zajistit dobrou přístupnost a osvětlení pro provádění údržby.
Vzduchem chlazené kompresory vyžadují dostatečný proud chladicího vzduchu. Teplota v místnosti by neměla přesáhnout 35 °C. Do příkonu 15 kW je zpravidla dostatečné přirozené větrání. U větších kompresorů nebo menších provozních místností je nutné umělé větrání větrákem zabudovaným do otvoru odvodu vzduchu.
Kompresoru se doporučuje postavit v blízkosti otvoru přívodu vzduchu tak, aby jeho ventilátor nasával chladicí vzduch přímo z otvoru. Protože teplý vzduch stoupá nahoru, umísťuje se otvor pro odvod vzduchu na strop nebo na zeď těsně pod stropem. Přitom je třeba si uvědomit, že např. otevřené dveře do místnosti nepřinášejí často žádné přídavné chlazení pro kompresor, protože vzduch proudící dveřmi dovnitř proudí nejkratší cestou k odvodnému otvoru bez toho, aby nějak zasáhl kompresor.
Otvor přívodu vzduchu musí být s ohledem na použité žaluzie, mříže apod. udělán v poměru větší než otvor odvodu vzduchu.
Větrání kompresorovny probíhá několika způsoby:
- přirozené chlazení kompresorovny – otvor přívodu vzduchu je stejný jako otvor odvodu vzduchu,
- umělé chlazení kompresorovny – v otvoru odvodu vzduchu je zabudován ventilátor,
- umělé chlazení s odvodem ven – pro teploty nasávání nad 0 °C bez odváděcí klapky, s odváděcí klapkou při zimním provozu. Aby bylo zabráněno zamrznutí při teplotách nasávání pod 0 °C, může být teplý vzduch přimíchán do nasávaného studeného vzduchu,
- odvod vzduchu pro topení či ohřev vody (rekuperace – zpětné získávání tepla) při využití odpadního tepla.
Provoz stanice s více kompresory
Pokud je v jedné místnosti postaveno více kompresorů, nabízejí se pro chlazení dvě možnosti. Můžeme sečíst příkony kompresorů a postupovat tak, jako by byl v místnosti postaven odpovídající jeden velký kompresor. Při ustavení kompresorů se musí dbát na to, aby proud vzduchu vycházející z ventilátoru jednoho kompresoru nebyl namířen na agregát vedle stojícího kompresoru – tak by totiž ventilátor tohoto kompresoru nasával právě ohřátý vzduch a postižený kompresor by byl špatně chlazen.
Lepším řešením je – pokud je to stavebně možné – vytvořit pro každý kompresor odpovídající otvor přívodu vzduchu. Jako odvod vzduchu stačí jeden velký otvor, který odpovídá součtu otvorů přívodu vzduchu, tzn. že je s nimi srovnatelný velikostí plochy. Pro zjištění velikosti jednotlivých otvorů přívodu vzduchu se sečtou příkony jednotlivých kompresorů a podle toho se vypočte proud chladicího vzduchu a potřebný otvor přívodu vzduchu pro instalovaný celkový výkon (odpovídá otvoru odvodu vzduchu). Takto vypočítaná plocha se nyní rozdělí poměrně podle jednotlivých výkonů, takže každý kompresor bude mít otvor přívodu vzduchu odpovídající jeho velikosti. Pokud uvažujete o koupi nového kompresoru či o rozšíření stávající kompresorové stanice, ze zkušenosti doporučujeme věnovat velkou pozornost podmínkám, ve kterých jsou kompresory provozovány. Věřte tomu, že se to vyplatí a do budoucna Vám to ušetří mnoho starostí a zbytečně vynaložených prostředků.