Společnost BASF vyvinula nové nano-pojivo Col.9. Toto pojivo je vlastně disperze částic organických plastových polymerů, v níž jsou rovnoměrně distribuovány částice křemíku, základního stavebního materiálu skla a křemene. Díky kombinaci elastického organického materiálu a tvrdých minerálů nabízejí nátěry používající COL.9 široké spektrum výhod, které se dosud většinou vylučovaly. Například široce používané disperzní barvy na základě syntetické pryskyřice jsou na rozdíl od křehkých minerálních nátěrů odolné proti popraskání, nicméně v létě, kdy tmavé stěny domu mohou na přímém slunci dosahovat teplot až 80 stupňů Celsia a vyšších, se ukazuje velká slabina těchto nátěrů: syntetická pryskyřice na slunci měkne, jemné částice nátěru černají a na povrch se přilepují jiné znečišťující látky. COL.9 tuto nevýhodu nemá právě díky vysokému obsahu křemíku. Zároveň však minerální látky dodávají nátěru hydrofilní charakter, tj. nátěr přitahuje kapky vody a okamžitě je rozptyluje. To má hned dvě výhody: při silném dešti se fasáda prakticky omyje od nečistot, ovšem zároveň po dešti velice rychle oschne, čímž se zabraňuje vzniku plísní. Oproti tomu u vodoodpudivých syntetických nátěrů stéká voda z fasády v nepravidelných pramíncích a nechává za sebou nevzhledné stopy špíny.
Společnost BASF nové nátěry vyvíjela a testovala ve svých vývojových laboratořích po několik let a nyní Akzo Nobel přichází na trh s prvním produktem pojmenovaným Herbol-Symbiotec. „Nová vlajková loď naší široké nabídky nátěrů, dostupná ve specializovaných prodejnách od počátku roku 2008, je výsledkem úspěšné spolupráce mezi společnostmi Akzo Nobel a BASF,“ říká Andreas Götz ze společnosti Akzo Nobel. Před uvedením do prodeje prošel Herbol-Symbiotec rozsáhlým testováním, které bylo dokončeno v roce 2007 praktickými testy, na nichž se podíleli profesionální malíři i odborníci z Institutu Maxe Plancka v Postupimi.
„S použitím elektronových mikroskopů bylo nade vši pochybnost prokázáno, že nátěr je přesně toho složení, jaké udává Akzo Nobel, zejména pak s ohledem na nano-částice integrované ve větších polymerových uskupeních,“ říká profesor Markus Antonietti, který v institutu vede oddělení koloidní chemie. „Při osychání nátěru vznikají na jeho povrchu částice, o nichž je známo, že odpuzují nečistoty.“
Kromě použití na fasádách bude možné pojiva využít v mořidlech na dřevo, v nichž je též požadován vyvážený poměr tvrdosti a pružnosti. Výzkumní pracovníci společnosti BASF se v současné době zaměřují na optimalizaci blokujícího odporu, jinými slovy snaží se docílit toho, aby se zabránilo slepování dvou komponent dřeva. Tyto vlastnosti jsou velice důležité zejména pro výrobce oken a dveří, neboť natřené části výrobků lze možno rychle kompletovat a uskladnit. Běžný uživatel zase ocení, že se mu kvůli tání barvy nebude okno při vysokých letních teplotách „lepit“.
Využití může COL.9 najít i v nátěrech pro silně zatěžované plochy, například parkoviště, a to zejména tam, kde je žádoucí vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům a zašpinění. Prodejní potenciál COL.9 je skutečně veliký: očekává se, že trh s nano-disperzemi vzroste do deseti let na 50 milionů EUR.