Stroje nepracují v optimálních režimech, v halách se používají svítidla s vysokou spotřebou nebo se svítí zbytečně, klimatizace běží naplno i v době, kdy v chlazených prostorách nikdo není. Tak to stále často vypadá v českých průmyslových podnicích, komerčních a administrativních budovách, ačkoliv ceny energií jsou rok od roku vyšší. Potvrzují to průzkumy v řadě tuzemských podniků a společností, které provedla společnost Schneider Electric, přední světový výrobce a dodavatel technologií na snížení energetické náročnosti. Tímto tématem se rovněž zabývá česko-francouzská konference „Energetická účinnost“, kterou společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Českou energetickou agenturou uspořádalo v těchto dnech Francouzské velvyslanectví v České republice.
„Budovy spotřebovávají čtyřicet procent veškeré vyrobené elektrické energie. Pokud by se v průmyslových či komerčních objektech šetřilo energiemi jako v domácnostech, mohou být celkové energetické úspory firem a potažmo i státu značné. Investice do optimalizace provozu energetiky v průmyslových a administrativních budovách totiž dokáží významně snížit jejich energetickou náročnost ,“ uvedl ředitel pro marketing a strategický rozvoj společnosti Schneider Electric v České republice Petr Hermann. Podle něho dokáží moderní technologie a produkty, které jsou zatím zaváděny pouze v některých nových výrobních provozech a budovách, ušetřit až třicet procent elektrické energie a podobnou část tepelné energie ročně.„Dnes existují efektivní technologie řízení podnikové energetiky a energetiky budov, které optimalizují veškeré energetické toky v provozech a budovách - od osvětlení, vytápění a klimatizace až po chod výtahů či eskalátorů. Samozřejmě, že žádná jednotka, ať už stroj, světlo či ventilátor, není v chodu v době, kdy je nikdo nepotřebuje. Ale už si málokdo uvědomuje, že není vždy nutné provozovat zařízení na maximální výkon. Optimalizace chodu technologií na základě přesně monitorovaných potřeb tak, aby pracovaly pouze v přesně definovaném nezbytném výkonovém režimu, pak přináší často podceňované úspory, které reálně dosahují až desítek procent,“ vysvětlil Petr Hermann.
Tyto technologie jsou přitom dostupné pro jakoukoliv rekonstrukci průmyslové či komerční budovy a zdaleka nejsou jen doménou tzv. inteligentních budov, které společnost Schneider Electric svými produkty ve světě vybavuje (například Rockefeller Center v New Yorku, nejvyšší budova v Londýně – pojišťovna Swiss Re či největší evropský developerský projekt – Zlote tarasy ve Varšavě). V České republice společnost Schneider Electric aplikovala nové technologie v řadě rekonstruovaných či nových komerčních centrech, administrativních a průmyslových budovách. Jedním z nevyspělejších integrovaných řešení se nyní vybavuje např. developerský projekt U Hájků – komplex tří luxusních hotelů a nákupní galerie v centru Prahy.
Investice do moderních technologií a řešení energetických úspor navíc mají poměrně krátkou návratnost. „U průměrné průmyslové budovy zpravidla dosahuje kolem pěti let, u administrativních budov se investice může vrátit ještě dříve,“ dodal Petr Hermann. Podle něho český trh v investicích do těchto technologií sice předstihl ostatní středoevropské státy, ale stále velmi zaostává za vyspělými zeměmi jako jsou Rakousko, Holandsko, Francie či Švédsko.
www.schneider-electric.cz