16 Leden 2006

obili_1.jpgSe stále stoupající cenou ropy získávají na významu zdroje z obnovitelných surovin. Močůvka, hnůj, kejdy a různé zbytky jsou v zemědělství vynikajícími hnojivy, ale mohou se také s úspěchem využít ve speciálních zařízeních na výrobu energií. Celý princip je vlastně jednoduchý. Ve speciálních zařízeních prokvasí močůvka, hnůj a další organické zbytky za pomoci energetických rostlin, - jako jsou např. kukuřice, tráva, nebo obilí – na bioplyn.

Tento se skládá z 50 – 70 % z metanu, který jako nosič energie se dá velmi dobře akumulovat a následně přeměňovat ve světelnou a tepelnou energii. Tohoto postupu využívá v současné době v SRN již 2 000 zemědělských závodů. Ty dodávají elektrický proud nejvíce do místní sítě a tepelnou energii využívají pro vlastní potřebu.
Jen z hnoje a močůvky od jedné dojnice se dá denně získat 1 kubický metr bioplynu. Jeho výhřevnost odpovídá cca 0.65 litru topného oleje. Technologie výroby bioplynu je nákladově nejvýhodnější a podle odborníků v blízké budoucnosti nejjistější forma výroby energie.
Zhodnocuje totiž biologické odpady, slouží aktivně k ochraně životního prostředí a poskytuje také zemědělským družstvům dodatečný zdroj příjmů. Pomocí zařízení na výrobu bioplynu je možné vloženou primární energii využít z 35 % jako elektrický proud a z 45 % jako tepelnou energii.
V SRN se podle odborných odhadů využívá pouze 0,5 % vyrobené elektrické energie z bioplynu. Počítá se však s tím, že do roku 2020 by se měl bioplyn pokrývat výrobu elektrické energie v SRN ze 17 % a dlouhodobě by měl krýt německou potřebu tepelné energie z 5 %.
Autor: Ing. Václav Matys