18 Listopad 2005
Pokud bude lidstvo pokračovat i v příštích stoletích ve spotřebě fosilních paliv stejně jako tomu je v současnosti, ledovce budou zcela zničeny, hladiny oceánů stoupnou o sedm metrů a průměrné teploty vzduchu vzrostou o 8° C v porovnání s dnešními dny. K těmto ohromujícím závěrům dospěli pomocí modelové simulace klimatických jevů a uhlíkového cyklu vědci z Lawrence Livermore National Laboratory. Díky spojení modelu klimatických jevů a uhlíkového cyklu a zkoumání jejich globálních změn vědci zjistili, že pokud budou lidé i nadále používat všechna dostupná fosilní paliva, stoupne teplota na Zemi do roku 2300 o 8°C.
Dnešní množství atmosférického oxidu uhličitého je 380 ppm. V roce 2300 to podle modelové předpovědi bude téměř čtyřnásobek, tedy 1 423ppm.
V modelech zachycení uhlíku v zemi a živé biomase je prezentováno vázání významného množství CO2 produkovaného ze spalovaní fosilních paliv, které jinak zůstává v atmosféře. Skutečný scénář však může být poněkud odlišný.
„Ekosystém Země nepojme tolik CO2, jak předpokládá model,“ říká Bala. „Ve skutečnosti model pojme více uhlíku než by tomu bylo v reálném světě, protože model nemá limity pro absorpci dusíku. Také nebere v úvahu změny země vlivem jejího využívání, jako je např. odlesňování.“
Na modelu je vidět, že schopnost oceánu absorbovat CO2 začne ve 22. a 23. století klesat, a to díky oteplení mořského povrchu, který řídí fluktuaci CO2 z oceánu. Oceánu trvá tedy déle, než biomase nebo půdě, než absorbuje CO2.
V roce 2300 bude pohlceno 38 % uhlíku vzniklého spalováním fosilních paliv zemí a 17 % oceány, zbylých 45 % zůstane v atmosféře. I když se oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry a do oceánu, skončí 80 % CO2 v oceánech, což bude mít za následek zvýšení jejich kyselosti. Přítomnost oxidu uhličitého může mít na nepříznivý vliv na změny podnebí a v oceánech jím způsobená kyselost může být velkým škůdcem mořského života. Model předpovídá celkem drastické změny, nejen změny v teplotách, ale i v kyselosti oceánů, což je hrozbou pro mořské organismy, především pro jejich ulity a kosterní základ, tvořený uhličitanem vápenatým. Tyto organismy, příkladem mohou být korály, slouží jako stabilizátor podnebí. Pokud organismus odumře, jeho uhlíková schránka nebo kostra se usadí na mořském dně, kde se rozpustí a vytváří usazeninu. Nánosy pak pomáhají regulovat chemické složení oceánu a množství oxidu uhličitého v atmosféře. Již dřívější výzkum ukázal, že neomezené uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry z používání fosilních paliv může způsobit zánik těchto podnebí stabilizujících živočichů.
„Zdvojnásobení množství CO2 v podnebí, před kterým vědci již desetiletí varují, se nyní může jevit jako cíl, který jsme schopni splnit, pokud budou dodržovány přísné emisní limity, což je jistě lepší varianta než to, co se přihodí, pokud se nebudeme omezovat vůbec,“ říká Ken Caldeira z Department of Global Ecology na Carnegie Institution a jeden z autorů.
Bala dodává, že k nejdrastičtějším změnám během 300leté periody by mohlo dojít ve 22. století, kdy nastanou největší změny ve srážkách a kdy i emisí bude nejvíce. Následkem toho dojde ke zvýšení srážkové vody v atmosféře a ke snížení objemu vody ve světových ledovcích. Podle modelu světové ledovce na severní polokouli vymizí téměř úplně do roku 2150.
„Předkládáme velmi holistický pohled,“ říká Bala. „Co bude, pokud spálíme všechna fosilní paliva? Bude to probuzení klimatických změn.“ I pro skeptiky, nevěřící v globální oteplení, budou důkazy brzy zřejmé. „Pokud tomu lidé dosud nevěří, během následujících 20let dostanou zjevné důkazy. Jsou to dlouhodobé problémy.“
Jako příklad extrémních změn podnebí Bala uvádí vlnu neobyčejně teplých dní v Evropě v roce 2003 nebo období hurikánů v roce 2005 v Atlantiku.
„Víme určitě, že dojde k oteplení během následujících 300 let. Ve skutečnosti to však může být ještě horší, než ukazuje předpověď,“ dodává.
http://www.llnl.gov/pao/news/news_releases/2005/NR-05-11-01.html