13 Květen 2005
Obchodování s povolenkami na emise kysličníku uhličitého v unii výrazně roste. Od začátku roku se cena za tunu CO2 zvýšila ze 6 na 16,50 eura a původně obchodovaný objem na úrovni necelého jednoho miliónu tun týdně vzrostl na milióny dva až tři. Podle Ludwiga Konse, který je za tento obchod zodpovědný u koncernu RWE, existuje dnes na trhu asi 40 účastníků. "Pocházejí především z Německa, Velké Británie a Beneluxu," tvrdí. Jen za první čtyři měsíce letošního roku, kdy se do mezinárodního obchodu zapojila unie, se prodalo již přes 80 miliónů tun emisí. Přitom za celý loňský rok se bez unie zobchodovalo 107 miliónů tun. To bylo o 38 procent více než v roce 2003. Uvádí to nejnovější studie Světové banky, která byla včera zveřejněna.
Intenzívně se začne obchodovat až koncem roku, kdy musí firmy předložit tolik povolenek, kolik emisí vypustily. Poptávka po certifikátech pak může razantně vzrůst a jejich cenu dočasně přiblížit až k výši pokuty. Ta dnes činí 40 eur za každou tunu emisí, na niž nemá firma povolenku. Do tří let by to mohlo být až 100 eur za tunu.
Od začátku roku musí provozovatelé elektráren a průmyslových továren v unii mít certifikáty, které je opravňují k vypouštění kysličníku uhličitého. Každému bylo na začátku přiděleno jisté množství těchto povolenek. Pokud jich potřebuje více, musí si je přikoupit. Prodejcem naopak mohou být firmy, které do ovzduší vypouštějí méně CO2 než se počítalo, a proto přidělené certifikáty nepotřebují.
Prostřednictvím obchodování s emisemi se státy unie snaží splnit závazky Kjótského protokolu. V něm se 140 zemí zavázalo snížit emise tak, aby se zpomalilo oteplování Země. Do roku 2012 mají celosvětové emise CO2 být o pět procent nižší než v roce 1990. Samotná Evropská unie, bez nových členských zemí, se zavázala ke snížení o 2,5 procenta. Doposud se jednotlivé transakce odvíjejí především bilaterálně mezi firmami, obchodování na burze se ještě plně nerozběhlo. Důvodem jsou stejně jako v Česku nefungující státní registry s emisními konty.
Nárůst ceny i obchodovaného množství podle Ante Pogacice, šéfa oddělení obchodování u energetické společnosti Vattenfall, jasně svědčí o tom, že "firmy berou obchodování s emisemi vážně a snaží se již kalkulovat s rizikem rostoucí ceny". Komu totiž chybí certifikáty například v hodnotě miliónu tun kysličníku uhličitého, musí za ně dnes zaplatit již o deset miliónů eur více než počátkem roku. Rostoucí zájem o certifikáty mají firmy ze Skandinávie a Španělska, ale také z nových členských zemí. Už jen z těchto důvodů lze podle Konse počítat "s vyšším objemem a ještě větší likviditou".
Velkým impulsem pro obchodování byl podle odborníků vývoj v březnu, kdy se kvůli velké zimě v Evropě zvýšila spotřeba energie a elektrárny musely fungovat naplno. Dalším podnětem je i přidělování povolenek v mnoha zemích. Například Polsko a Česko dostaly méně, než se čekalo. Česko požadovalo povolenky na 108 miliónů tun, Evropská komise limit snížila na 97,6 miliónu tun. Jejich hodnota může dosáhnout v závislosti na aktuálním kursu až tří miliard eur. Kromě energetických koncernů, se obchodování věnují i banky a hedgeové fondy, menší firmy jsou naopak ještě zdrženlivé.