Počet domácností, které si pořizují vlastní solární elektrárnu, se každoročně zvyšuje, i když v českých podmínkách nelze na provozu solární elektrárny vydělat tak velké peníze jako ve „slunečnějších“ státech. Faktem však zůstává, že tato investice se podle odborníků stále vyplatí. Hlavně u stavby velkých solárních elektráren, na něžlze získat dotace z Evropské unie.
Zřízení domácí solární elektrárny není nic těžkého. Přečtěte si, kdy se domácí fotovoltaická elektrárna vyplatí a kdy se vám peníze vrátí.
Fotovoltaické panely
Funkční solární elektrárna si svou produkcí časem pokryje nejen počáteční investice, ale je schopna svému vlastníkovi určité peníze také vydělat. Přidanou hodnotou solární elektrárny je fakt, že chrání životní prostředí. Elektrárna o výkonu 1 kW ušetří ročně asi 900 kg emisí CO2.
Nejlepším místem pro umístění fotovoltaických panelů je jižně položený pozemek. Který panel si však vybrat? Solární energie je rychle se rozvíjejícím oborem a kvalita i výběr fotovoltaických panelů neustále stoupají. Díky tomu je možné vyrobrt více energie a vydělat více peněz. Podle testu německého časopisu Photon, který po celý rok 2008 měřil výnos vybraných fotovoltaických modulů, mají nejefektivnější panely SW 210 Poly roční výnos 1 063,01 kWh na jeden instalovaný kilowatt.
Sluneční hodiny
Kolik energie vlastně solární elektrárna vydělá, závisí na intenzitě slunečního záření. Pokud je obloha bez mráčku, výkon 
slunečního záření je kolem 1kW/m2. Když se však obloha zatáhne, sluneční záření je až desetkrátkrát méně intenzivní. V tuzemsku je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na 950 až 1 340 kW na m2 za rok. Počet slunečních hodin v České republice je v průměru 1 330 až 1 800 hodin za rok. Konkrétní údaj vážící se k místu, v němž plánujete stavět solární elektrárnu, poskytuje Český hydrometeorologický ústav.
Konkrétní místo, které pro stavbu solární elektrárny zvolíte, je velice důležité. Intenzitu a dobu slunečního záření totiž ovlivňuje nadmořská výška, oblačnost a další lokální podmínky, třeba časté ranní mlhy, znečištění ovzduší či úhel dopadu slunečních paprsků. Množství energie z fotovoltaických panelů pro různá místa, čas a sklon je možné si spočítat na internetových stránkách výzkumného centra Evropské komise. Velmi důležitá je také otázka kapacity, tedy kolik se na plochu střechy či na jiné místo zvolené pro instalaci elektrárny vejde solárních panelů. Obecně platí, že 1 kWp, což je maximální výkon elektrárny, zabere asi 8 až 10 m2. Tato plocha je schopna vyrobit přibližně 1 MWh ročně. Pokud se majitel vyrobenou elektřinu rozhodne prodávat distributorské společnosti na základě garantované výkupní ceny, za dvanáct měsíců získá zhruba 12 890 Kč.
Sedlová střecha průměrného rodinného domu poskytuje mezi 50–70 m2 plochy. K tomu můžeme připočítat ještě 30–60 m2 fasády orientované na jih. Na tuto plochu dopadne mezi 80–130 MWh sluneční energie. Celková roční spotřeba rodinného domu na topení, ohřev vody a elektřinu se přitom pohybuje okolo 10–20 MWh. Pro umístění fotovoltaických článků je nejvhodnější jižní orientace a sklon 30–35°.
Výhodou solárních elektráren je možnost jejich provozování na odlehlých místech, kam nedosahuje elektrifikace. Elektrárny v těchto podmínkách tedy nelze připojit na síť a jsou označovány termínem grid-off. V případě, že je elektrárna stavěna v elektrifikované oblasti, doporučuje se solární elektrárnu na síť napojit (tak zvané grid-on). Za této situace je nutné uzavřít smlouvu s provozovatelem příslušné distribuční soustavy. Pokud slunce bude svítit a elektrárna bude vyrábět proud, může být elektřina spotřebována či dodávána do sítě. V zimě, kdy je slunečního záření méně, pak lze elektřinu naopak ze sítě odebírat.
Spotřebovávat, či prodávat?
Majitel solární elektrárny se může rozhodnout, zda využije garantovanou výkupní cenu elektřiny a bude veškerou elektřinu prodávat regionálnímu distributorovi. Ten ji musí od něj podle legislativy EU vykupovat. Majitel se ale také může rozhodnout pro samostatný prodej elektřiny a získat podporu formou zelených bonusů. V tom případě prodává jakémukoliv koncovému uživateli elektřinu sám a od ČEZu, E.Onu či PRE získává zmíněné zelené bonusy.
Je třeba upozornit na to, že výkupní ceny elektřiny a zelené bonusy, které každoročně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ), se pro letošní rok snížily. V případě solárních elektráren klesly výkupní ceny elektřiny o 5 %.
Výhodná výkupní cena
Pro fotovoltaická zařízení uvedená do provozu v roce 2010 platí tyto ceny:
- v případě solární elektrárny do 30 kW je stanovena na 12,25 Kč za 1 kWh (zelený bonus na 11,28 Kč za 1 kWh),
- pro výkon sluneční elektrárny nad 30 kW je výkupní cena stanovena na 12,15 Kč za 1 kWh (zelený bonus na 11,18 Kč za 1 kWh).
Tyto ceny jsou garantovány po dobu 20 let provozování konkrétního zařízení. Pro provozovatele je jistě zajímavá i skutečnost, že je po dobu 5 let osvobozen od dani z příjmu. Živnostenský list není nutné zřizovat. ERÚ vám pouze vystaví licenci a přidělí IČ. Pokud porovnáme výkupní cenu 1kWh elektřiny vyrobené v solární elektrárně a cenu 1 kWh, za niž domácnost elektřinu nakupuje (cca 4,65 Kč), je zřejmé, že vlastnit solárni elektrárnu se vyplatí. Výkupní cena je totiž asi třikrát vyšší než cena, za niž 1 kWh domácnosti od elektrárenských společností nakupují. Pokud tedy domácí solární elektrárna nepokryje spotřebu rodinného domu, lze i přesto na jejím provozu vydělat prodejem veškeré, respektive zbylé elektřiny.
Náklady a návratnost investice
Návratnost investice do fotovoltaických systémů je odhadována na 5–6 let. Jako jednoduchý příklad můžeme uvést výpočet rentability zmiňovaného fotovoltaického modelu Solarworld podle testu časopisu Photon. Pořizovací cena tohoto modulu je přibližně 80 000 Kč (za 1 kWp). Roční výnos tohoto zařízení je 1 063,01 kWh. Pokud budeme kalkulovat se stanovenou výkupní cenou solární elektřiny (12,89 Kč/kWh), vydělá tato solární sestava 13 703 Kč ročně. Počáteční investice se nám vrátí po necelých šesti letech. Výnos po dvaceti letech (po odečtení počáteční investice) bude něco přes 274 800 Kč.
Zajímavé je srovnat takto investované peníze s penězi vloženými na spořicí účet. I když většina bank nabízí v současné době úroky menší, my budeme počítat s úrokem 4%. Během prvních osmi let je výhodnější spoření v bance, protože zde stále máme uložených 80 000 Kč, což je cena fotovoltaického modulu, zatímco při nákupu solárních panelů začínáme od nuly. Nejdéle po osmi letech se nám ale investice do solárních panelů vrátí a začínají nám již jen vydělávat. Po dvaceti letech vydělají 274 800 Kč (po odečtu investovaných vstupních nákladů), zatímco na spořicím účtu bude něco málo přes 175 200 Kč.
Co je to Wp?
Zkratku Wp (watt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon – v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout. Výkon solárních elektráren je běžně udáván v kWp (platí, že 1 kWp se rovná 1 000 Wp). Jeden instalovaný kWp je schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8 až 10 m2 plochy.