František Běhounek 28. 10. 1898 – 1. 1. 1973
František Běhounek, významný fyzik, první Čech, který stanul na severním pólu, se narodil 28. října 1898 v Praze. Studoval fyziku a matematiku na univerzitě Karlově a také dva roky ve Francii u Marie Sklodowské-Curierové. Když se mu podařilo připojit se k Nobileho výpravě na severní pól, splnil si svůj dětský den o dobrodružných výpravách. Roku 1926 se dostal jako první Čech v historii na severní pól, kde prožil po ztroskotání vzducholodě Italia sedm velmi dobrodružných týdnů, než byli trosečníci zachráněni. I během těchto těžkých dnů se František Běhounek věnoval měření. Přednášel na univerzitě Karlově, od roku 1960 byl řádným členem akademie věd a napsal mnoho knih pro mládež. František Běhounek zemřel v Karlových Varech během léčení 1. ledna 1973.
Joseph Louis Lagrange 25. 1. 1736 – 10. 4. 1813
Joseph Louis Lagrange, italský matematik a astronom, se narodil 25. ledna 1736 v Turíně. Jeho otec si přál, aby se stal právníkem, Lagrange byl však zaujat matematikou a astronomií, pod vlivem četby vzpomínek astronoma Halleyho. Od šestnácti let studoval matematiku sám, později na Royal Artillery School v Turíně. Ve dvaceti letech objevil lepší řešení derivace, které včetně aplikací zaslal Eulerovi. Jeho řešení bylo tak monumentální, že byl ve svých 25 letech považován svými současníky za největšího žijícího matematika. Na doporučení Eulera byl Lagrange roku 1776 zvolen ředitelem berlínské Akademie. Po dvaceti letech strávených v Berlíně se Lagrange přestěhoval do Paříže, na pozvání samotného Ludvíka XVI. Za svého pobytu v Paříži publikoval svoji nejslavnější práci, Mechanická analytika, v níž zredukoval teorii mechaniky na několik hlavních formulací, pomocí nichž je možno derivovat ostatní důležité rovnice. Joseph Louis Lagrange zemřel 10. dubna 1813 a byl pohřben s velkou slávou v Pantheonu.
Walter Houser Brattain 10. 2. 1902 - 13. 10 1987
Walter Houser Brattain, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1956, se narodil 10. února 1902 v Amoy v Číně. Dětství a mládí strávil ve Spojených státech, ve státě Washington. Vystudoval na univerzitě v Oregonu, graduoval roku 1926 a titul Ph.D získal o tři roky později na univerzitě v Minnesotě. Byl členem týmu Bellových laboratoří, později vedoucím výzkumu povrchových vlastností pevných látek. V dalším studiu se věnoval termionické emisi a adsorpci na wolframu, později i na křemíku a germaniu. Spolu s Johnem Bardeenem pracoval na lepším pochopení vlastností povrchů polovodičů. Za svoji vědeckou práci obdržel několik ocenění, v roce 1956 i Nobelovu cenu za fyziku, spolu se svými kolegy z Bellových laboratoří, Johnem Bardeenem a Walterem H. Brattainem. Walter Houser Brattain byl dvakrát ženatý, měl jednoho syna. Zemřel 13. října 1987.
William B. Shockley 13. 2. 1910 – 12. 8. 1989
William B. Shockley, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1956, se narodil 13. února 1910 v Londýně. Jeho otec pocházel z Massachusetts, kam se celá rodina roku 1913 vrátila. William B. Shockley získal vzdělání na Kalifornském Technologickém Institutu, kde získal v roce 1932 titul B.Sc. Doktorát získal za svoji práci o energetické struktuře chloridu sodného v roce 1936. Ve stejném roce začal pracovat v Bellových laboratořích. Později se věnoval výzkumu vývoje a výroby nového tranzistoru a dalších polovodičových zařízení. Ve svém výzkumu se věnoval také energetické bilanci pevných látek, uspořádanosti a neuspořádanosti slitin, samodifúzi mědi, teorii dislokací a zrn, experimentům a teorii feromagnetizmu, což ovšem není výčet zdaleka kompletní. Za svou práci obdržel mnohá ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Nobelova cena za fyziku z roku 1956, kterou získal spolu se svými kolegy z Bellových laboratoří, Johnem Bardeenem a Walterem H. Brattainem. William B. Shockley zemřel 12. srpna 1989.
Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach 18. 2. 1838 – 19. 2. 1916
Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach, významný český fyzik a vynikající pedagog, se narodil 18. února 1838 v Chrlicích u Brna. Vzdělání získal nejprve v domácím prostředí, později pak na gymnáziu a na univerzitě ve Vídni, kde roku 1860 získal doktorát. Studoval matematiku, fyziku a filozofii. Matematiku a fyziku také vyučoval. Ve své vědecké práci se věnoval především optice. Jeho zájem nejvíce upoutala interference, rozklad, polarizace a odraz světla. Svými pokusy dokázal existenci rázové vlny. Podle něj se nazývá poměr rychlosti daného objektu ku rychlosti zvuku Machovo číslo. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd. Ernst Mach zemřel 19. února 1916 na selhání srdce.
Svante August Arrhenius 19. 2. 1859 – 2. 10.1927
Svante August Arrhenius, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1903, se narodil 19. února 1959 ve Viku. Pocházel z farmářské rodiny. Svante August Arrhenius studoval na církevní škole v Uppsale, kam se roku 1860 celá rodina přestěhovala. Svante vynikal v aritmetických výpočtech a velmi jej zaujala matematika a fyzika.Od roku 1876 studoval na univerzitě v Uppsale a později, roku 1881 přestoupil na univerzitu ve Stockholmu, kde začal jako asistent svou práci na měření elektromotorické síly. Byl první, kdo získal ve Švédsku docenturu v tomto novém oboru – fyzikální chemie. Roku 1895 se stal profesorem fyziky na univerzitě Högskola ve Stockholmu. Byl také zvolen zahraničním členem Královské společnosti, přednášel na mnoha univerzitách, například v Birminghamu, Cambridgi, Lipsku, Oxfordu a dalších. Svante August Arrhenius byl na rozdíl od většiny vědců spokojený i ve svém soukromém životě. Měl tři děti, syna z prvního manželství, z druhého potom dvě dcery. Zemřel ve Stockholmu 2. října 1927.