Česká republika je na konci svého prvního čtyřletého období v Evropské kosmické agentuře (ESA) a již nyní lze hovořit o tom, že uspěla. Vyplývá to z analýzy České kosmické kanceláře (CSO), která toto čtyřleté období hodnotila a zároveň překládá doporučení pro nadcházející čtyři roky. Podle ní by se měla, s ohledem na dosažené výsledky, podpora českého zapojení do kosmických aktivit v rámci volitelných programů zdvojnásobit.
Česká republika se 12. listopadu 2008 stala 18. členským státem ESA. Při svém vstupu se kromě povinného příspěvku zavázala i k zapojení do celkem deseti volitelných programů ESA, na které vyčlenila 22,9 milionu euro. Tato částka poskytla široký prostor v mnoha tematických oblastech pro zapojení českých vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť, která již měla předchozí zkušenosti s kosmickými projekty, ale zároveň umožnila navázání spolupráce i řadě nových společností a institucí. Právě to je jedním z cílů samotné CSO, která poskytuje informační, poradenské a administrativní služby českým pracovištím se zájmem o zapojení do kosmických projektů ESA.
popis grafu: Procentuální vyjádření velikosti českého příspěvku do volitelného programu ESA rozdělené podle tematických oblastí. Zdroj dat: ESA.
„Při vstupu do ESA pomohly českým pracovištím především dříve získané zkušenosti. Spolupráce s ESA na dílčích projektech začala již v roce 1996 a cennou zkušenost přinesl i Program evropských spolupracujících zemí, který probíhal v letech 2004 až 2008,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře a spoluautor studie. „To vše přispělo k tomu, že Česká republika prošla uplynulým vstupním obdobím s výsledkem, který předčil očekávání evropské odborné komunity i vedení ESA,“ dodává Kolář.
Z deseti volitelných programů ESA, do kterých se česká pracoviště měla možnost zapojit, bylo nejvíce prostředků investováno do Programu pokročilého výzkumu telekomunikačních systémů, Obecného podpůrného technologického programu, Programu rozvoje vědeckých experimentů, Programu pro vědy o životě a fyzikální vědy a Rámcového programu pozorování Země. Český závazek v těchto programech činí 15,7 milionu euro, což představuje 69 % z celkového množství prostředků, jež byly pro volitelné programy vyčleněny. Výše příspěvku u každého z nich se přitom odvíjela od možností uplatnění potenciálních nebo již existujících kontaktů českých pracovišť. Díky tomu bylo u čtyř z těchto pěti programů dosaženo plného využití vložených prostředků. V některých programech byl finanční příspěvek České republiky určen pro ověření stávajících možností a i zájmu českých pracovišť se v daných tematických oborech uplatnit. Historickým úspěchem je zapojení několika českých podniků a univerzitních pracovišť do Programu přípravy budoucích nosných raket a do Programu přípravy prostředků pro pilotovaný průzkum sluneční soustavy.
V analýze CSO vycházela z celkově kladného hodnocení dosavadní účasti České republiky v programech ESA. Záměrem návrhu je vytvořit podmínky pro širší uplatnění českých pracovišť ve volitelných programech ESA. „Námi navrhovaný celkový objem příspěvku České republiky do volitelných programů ESA v roce 2012 byl zvýšen na 42 milionů euro a zároveň navrhujeme účast ve čtyřech nových programech, které otevírají další možnosti uplatnění českých pracovišť. Nárůst celkového finančního podílu na činnosti ESA respektuje současné ekonomické podmínky České republiky a odpovídá vládní koncepci podpory výzkumných a vývojových aktivit ve společnosti. Vytváří předpoklady pro jeho další růst v příštích obdobích tak, aby bylo dosaženo trojnásobného finančního příspěvku České republiky na volitelné programy ESA oproti povinnému příspěvku do roku 2020,“ vysvětluje Kolář.
Michal Václavík, spoluautor studie, dále dodává: „Záměrem celého našeho návrhu je vytvoření podmínek pro maximální možné využití členství v ESA jakožto efektivního nástroje na zvyšování úrovně výzkumu a vývoje v České republice a související konkurenceschopnosti českých pracovišť. Pro dosažení tohoto cíle je zajištění potřebných finančních zdrojů důležitou podmínkou, ale samo o sobě nestačí. Musí být doplněno zájmem a úsilím konkrétních pracovišť s potřebnou kvalifikací zvyšovat svou úroveň účastí v kosmických programech. Stejně významná je účinně fungující infrastruktura odborné a administrativní podpory a poradenství, která je schopna každému jednotlivému pracovišti podle jeho specifických potřeb pomoci naplnit jeho zájem o začlenění do programů ESA.“