Začátkem října t.r. byla v Brně představena nová Regionální strategie Jihomoravského kraje (RIS) na období 2009 až 2013. Ta je v pořadí už třetím strategickým dokumentem pro rozvoj inovací tohoto regionu. Jejím cílem je zvýšení regionální konkurenceschopnosti JMK formou propojování činností akademické a podnikatelské sféry a maximalizace přínosů projektů ICRC a CEITEC.
Regionální inovační strategie 3 navazuje na úspěšnou realizaci předchozích dvou verzí RIS. Mezi jejich hlavní úspěchy patří založení Jihomoravského inovačního centra pro podporu vzniku a rozvoje inovativních firem, zprovoznění Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, které získává a poskytuje podporu nadaným studentům i výstavba Technologického inkubátoru II. a Biotechnologického inkubátoru INBIT. V lednu t.r. bylo otevřeno v České republice ojedinělé Microsoft inovační centrum, které podporuje rozvoj lokální softwarové ekonomiky. Tyto nástroje pomohly vzniku a rozvoji 40 inovativních firem, za všechny jmenujme Y Soft, Westcom či Strokom. Celkem tyto firmy vytvořily 300 vysoce kvalifikovaných pracovních míst a zaregistrovaly 22 patentů. Formou stipendií ve výši 8 mil. Kč bylo podpořeno 175 talentovaných studentů. Investice do realizace projektů v rámci RIS I. a II. dosáhly 500 mil. Kč.
Regionální inovační strategie 3 byla připravena v úzké spolupráci Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna, čtyř brněnských univerzit a Sdružení jihomoravských pracovišť AV ČR. Pro účely formulace cílů RIS 3 byl zpracován rozsáhlý terénní průzkum firem, kterého se zúčastnilo 185 technologických firem z šesti průmyslových odvětví. RIS 3 se tak stala plánem pro realizaci sdílené vize, který definovalo přes 300 klíčových lidí regionu. Přípravu Regionální inovační strategie koordinuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM), Jihomoravské inovační centrum (JIC) a Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM). Tyto instituce budou převážnou část navržených projektů také realizovat.
Hlavní projekty RIS 3
Na základě získaných poznatků byly stanoveny čtyři základní osy podpory, a to: transfer technologií, poradenství a služby, lidské zdroje a internacionalizace.
Transfer Technologií
Vouchery
V oblasti transferu technologií jde především o vytvoření inovačních voucherů majících za cíl podporu spolupráce firem a vysokých škol. Konkrétně jde o dotaci na nákup služeb/znalostí od vysokých škol. Klienty jsou malé nebo střední firmy lokalizované v regionu Jihomoravského kraje. Město Brno plánuje na tuto podporu uvolnit ročně 7 milionů korun.
Poradenství a služby
Nové inkubátory
Oblast poradenství a služeb si klace za cíl zajistit podporu rozvoje začínajícím inovačním firmám, zpřístupnění finančních zdrojů pro inovační projekty a zajištění kvalitní a komplexní služby pro inovativní firmy v JMK sídlící mimo technologické inkubátory. „Plánuje se zbudování minimálně dvou nových inkubátorů a vědecko-technických parků zaměřených na informační technologie a kreativní průmysl v celkové hodnotě 300 milionů korun,“ uvedl Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra. „Ty budou financovány z rozpočtu Jihomoravského kraje a ze strukturálních fondů.“ V současnosti Jihomoravský kraj disponuje přibližně 4500 m2 pronajímatelných ploch pro začínající inovativní firmy (Technologický inkubátor VUT, Technologický II. a INBIT).
Inkubátory v okresních městech
Terénní šetření zaznamenalo značnou potřebu firem rozšířit podporu inovativního podnikání v technologických inkubátorech jak do prostorových kapacit, tak i do geografického rozmístění. Cílem aktivity je využití odzkoušených postupů podpory firem z již existujících technologických inkubátorů v dalších městech regionu. Podstatou je navázání spolupráce se soukromými subjekty, které ve vytipovaných městech Jihomoravského kraje poskytnou prostory pro umístění inovativních firem. Specializované poradenství bude zajištěno konzultanty Jihomoravského inovačního centra.
Fond na podporu inovativního podnikání (Seed Fund)
V současné době neexistuje v Jihomoravském kraji možnost podpořit veřejnými zdroji začínající inovativní firmy poskytnutím investice do realizace inovativního podnikatelského záměru. Poptávka po investicích tohoto typu je však značná. „Smyslem aktivity je zřídit a provozovat takzvaný seed fond, což je ve světě široce používaný nástroj stimulující vznik a časný rozvoj inovativních firem,“ upřesnil Jiří Hudeček. „Podstatou seed financování je poskytnutí veřejných prostředků k financování základního jmění společností (equity). Pokud se však podnikatelský záměr nezdaří, není příjemce podpory zavázán prostředky vrátit, což je nejdůležitější rozdíl oproti dluhovému financování,“ uzavřel Hudeček. Seed fond bude navazovat na úspěšný Fond mikropůjček (dluhové financování) a umožní kombinovat veřejné zdroje s privátními. Jihomoravské inovační centrum kromě Fondu mikropůjček také spravuje prostředky Patentového a licenčního fondu sloužícího k ochraně duševního vlastnictví inovačních firem.
Finanční fóra
Jak už bylo uvedeno, inovativní firmy se potýkají s nedostatkem kapitálu. Tato aktivita umožní systematickou nabídku investičních příležitostí z JMK privátním investorům s cílem podpořit příliv privátních investic do inovativních firem působících v JMK. Kromě finančních zdrojů kvalitní privátní investoři svou participací přinesou i cenné zkušenosti a kontakty. Efektivním nástrojem jsou takzvaná investiční fóra. Předpokladem funkčnosti popsané aktivity je existence sítě aktivních privátních investorů, kterou JIC tvoří již od svého vzniku a průběžně ji doplňuje.
Lidské zdroje
Moderní vědecko-technologické muzeum v Brně
Z hlediska mezinárodního srovnání je ČR, potažmo JMK, stále pod průměrem EU-25 v počtu zaměstnanců ve výzkumu, přičemž nejmarkantnější rozdíl je především ve srovnání s inovačně vyspělými zeměmi EU-15. Jedním z nejúčinnějších nástrojů popularizace vědy a přírodovědných a technických oborů jsou moderní interaktivní vědecko-technologická muzea např. La Villete ve Francii aj., která slouží také jako propagátoři nejmodernějších technologií a vědeckých objevů. Regionální inovační strategie podporuje vznik takto koncipovaného projektu. Projekt je společnou iniciativou Statutárního města Brna a Jihomoravského kraje za spolupráce s brněnskými univerzitami a bude financován z Operačního programu výzkum, vývoj pro inovace v rozsahu jedné miliardy korun.
Podpora nadaných studentů od střední školy až po PhD studium
Existence komplexního systému podpory talentů od úrovně SŠ až po úroveň PhD je klíčová pro zajištění maximálního efektu vynaložených finančních prostředků na podporu talentů. Proto je v rámci RIS 3 plánováno rozšíření systému podpory talentů od SŠ až po PhD studium. Tento systém bude v roce 2009 a 2010 obohacen o dva další programy, a to granty pro talentované vysokoškolské studenty zapojené do vědeckých aktivit a doplňková stipendia pro talentované PhD studenty. Samostatnou kapitolou je podpora zahraničních studentů při studiu na VŠ v JMK.
Jihomoravský program pro špičkové vědce
Zapojování renomovaných vědců působících v zahraničí (jak cizinců, tak Čechů) do vědecko-výzkumných aktivit v JMK je klíčovým faktorem pro zvyšování kvality vědeckovýzkumných týmů v regionu a zejména jeho napojení na světové toky know-how. Podstatou projektu SoMoPro (South Moravian Programme for Distinguished Researchers) je vytvoření regionálního grantového schématu, které bude financovat dlouhodobé jedno až tříleté působení špičkových zahraničních vědců a reintegraci českých vědců působících v zahraničí do vědeckovýzkumných institucí v JMK. „Granty budou uděleny jen nejlepším žádostem. Celkový objem programu je cca 94 mil. Kč, program je financován JMK a ze 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum„“ uvedla Alena Srnová, ředitelka Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu.
Internacionalizace
Brokerage events
Smyslem organizace brokerage events je posílení zapojení výzkumných týmů a firem z JMK do mezinárodních projektů 7. rámcového programu. RIS 3 navrhuje uspořádat alespoň 1x ročně brokerage event v Brně v oblastech důležitých pro prioritní odvětví JMK. V roce 2009 strategie navrhuje uspořádání brokerage event v oblasti ICT, a to u příležitosti českého předsednictví EU. Dle reakcí firem oslovených v rámci terénního průzkumu jde o jeden z nejvíce žádaných nástrojů.
Autor článku: Denisa Ranochová