T+T Technika a trh

Mezinárodní korporace stále častěji investují do vědy a výzkumu (R&D) v zemích, které aktuálně procházejí ekonomickou transformací. Vyplývá to z nejnovějšího vydání mezinárodní investiční zprávy Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) World Investment Report 2005. Zpráva zahrnuje vůbec první průzkum zaměřený na vědu a výzkum mezinárodních korporací, které se v této oblasti stávají hlavními světovými hráči. V roce 2002 více než polovina globálních výdajů na výzkum a vývoj a dvě třetiny na komerční výzkum a vývoj pocházely od nadnárodních firem. Některé velké společnosti utrácejí na R&D víc než celé země. Například firma Ford do této oblasti ročně investuje víc peněz než celé Španělsko.

Podle World Investment Report 2005 přesouvají firmy aktivity v oblasti R&D z mateřských zemí do ciziny, a to stále častěji do států, které své ekonomiky teprve transformují. Po třech letech stagnace se objem celosvětového toku přímých zahraničních investic (PZI) opět zvýšil, i když jen o 2%. K razantnímu navýšení, o 40%, pak došlo v rozvojových zemích. Českou republiku spolu s dalšími čerstvými členy EU sice UNCTAD přeřadil ze skupiny rozvojových zemí do rozvinutých, ale trend přílivu přímých zahraničních investic (PZI) stále sleduje trend rozvojových zemí. Česko tak v roce 2004 přilákalo více než dvakrát tolik PZI jak v roce 2003.

„V České republice je téměř 47% firemního výzkumu prováděno společnostmi se zahraničním vlastnictvím, což je nadprůměrný podíl, který nás řadí na páté místo na světě, za Irsko, Maďarsko, Singapur a Brazílii,“ říká generální ředitel CzechInvestu Radomil Novák, a dodává: „Mezi zahraničními společnostmi, které v poslední době otevřely nebo oznámily záměr otevřít v Česku své centrum pro výzkum a vývoj patří Tyco Safety Systems v Brně, Robert Bosch v Českých Budějovicích, Mercedes-Benz v Plzni nebo Latecoere v Praze. Posledně jmenovaná společnost u nás bude vyvíjet a vyrábět kompozity pro velká dopravní letadla typu Airbus.“

„Firmy nyní vidí části rozvojového světa jako klíčové zdroje nejen levné pracovní síly, ale také růstu, znalostí a dokonce nových technologií,“ uvádí v předmluvě této zprávy generální tajemník Spojených národů Kofi Annan. V tomto směru investoři nejvíce preferují asijské státy jako jsou Čína, Indie nebo Singapur. Podle UNCTADu je expanze R&D do zemí s rozvojovou ekonomikou reakcí na zvýšenou konkurenci, která nutí firmy inovovat levněji. Mezinárodní korporace lákají země nabízející kombinace nízkých platů a široké nabídky kvalifikovaných pracovníků.

„Hlavním lákadlem pro umístění výzkumu a vývoje do zahraničí je lidský kapitál a talenty. Firmy samozřejmě zajímají nižší náklady na výzkum a vývoj v zemích jako Indie a Čína, ale současně rozšiřují své R&D aktivity i v západních zemích, které mají špičkové univerzity a výzkumné ústavy,“ doplňuje ředitel divize podpory investic a aplikovaného výzkumu agentury CzechInvest René Samek.

Česká republika je nadnárodními firmami zařazována do druhé a třetí desítky zemí nejatraktivnějších pro výzkum a vývoj - až za země jako Čína, Indie, Rusko, Malajsie, Korea nebo Thajsko, ale na stejnou úroveň jako Austrálie, Irsko, Izrael, Norsko, Polsko, Španělsko nebo Švédsko.

„Česko má v oblasti vědy a výzkumu značný potenciál. Ten ale bohužel není ani zdaleka využíván, protože nemá vytvořené dostatečné provázání mezi inovačním potenciálem firem, univerzitami, výzkumnými pracovišti, financováním a vzděláváním,“ prohlásil generální ředitel CzechInvestu Radomil Novák.

Z našich nejbližších soupeřů o přímé zahraniční investice si v loňském roce dobře vedlo zejména Maďarsko, kde se jejich příliv v porovnání s rokem 2003 téměř zdvojnásobil. V Polsku a na Slovensku se objem PZI zvýšil o více než polovinu, ale ne tak dramaticky jako u nás, nebo v Rumunsku, kde zahraniční firmy proinvestovaly o 135% prostředků víc. Z baltských zemí se dařilo lákat PZI Lotyšsku a zejména Litvě. Tam se příliv peněz ze zahraničí více než ztrojnásobil.

Podstatně hůř jsou na tom naši sousedé Rakousko a Německo. V Rakousku příliv PZI poklesl o více než třetinu a v Německu dokonce došlo k masivnímu odlivu investic. Rakousko si však udržuje poměrně vysoký příliv PZI na obyvatele, zatímco v zemích, které Českou republiku zdánlivě dohánějí (Slovensko, Rumunsko, Litevsko), zůstává v porovnání s ČR příliv pouze zhruba poloviční.

Ukazuje se, že po poklesu v roce 2003 se příliv PZI do Česka vrátil ke svému normálu, což je kolem čtyř miliard amerických dolarů ročně. „Samozřejmě se někdo může ptát, jaký vliv má na příliv PZI privatizace a jak se bude příliv PZI do ČR vyvíjet, až nebude co privatizovat. Zde se stačí podívat na roční příliv PZI do zemí jako Belgie, Irsko, Rakousko nebo Nizozemí. V těchto státech většinu, nebo celý příliv PZI tvoří investice na zelené louce, reinvestice stávajících firem a akvizice úspěšných domácích firem zahraničními společnostmi. Stejný vývoj může nastat v České republice, pokud si svou konkurenceschopnost nějak nepokazíme,“ uzavírá René Samek.