V úterý 20. listopadu se v Kolibě U Červeného mědvěda ve Zlíně uskutečnil další ročník konference RFID Future Morava 2012, tentokrát ve spolupráci s Fakultou aplikované informatiky (FAI) UTB ve Zlíně. Partnery konference se v letošním roce staly společnosti ASICentrum, Cominfo a TechniServ. Konferenci krátce uvedli RNDr. Petr Beneš, šéfredaktor časopisu Sdělovací technika, a Doc. Mgr. Roman Jašek, Ph.D., vedoucí Ústavu informatiky a umělé inteligence FAI UTB ve Zlíně a odborný garant konference, který účastníky provázel jejím programem.
O poutavý úvod do centrálního tématu konference se ve své prezentaci s názvem „Cesty RFID aneb historie a současnost implementací“ postaral ing. Pavel Vařacha, Ph.D z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ve své multimediální prezentaci připomněl zneužití dřevěné repliky státního znaku Spojených států amerických (darované v roce 1946 sovětskými školáky americkému velvyslanci Averellu Harrimanovi) pro špionáž v rezidenci velvyslance USA v Moskvě. Odposlechová “štěnice“ kterou znak obsahoval (The Great Seal Bug) je považována za předchůdce současné technologie RFID. Nezapomněl připomenout i využití 847 radiofrekvenčních senzorů pro sběr informací z bitevního pole v operaci Igloo White ve Vietnamské válce a návrh výzkumného projektu Smartdust Agentury pro výzkum pokročilých obranných projektů DARPA amerického ministerstva obrany z roku 1997, který se zabýval možností využití senzorů MEMS velikosti kubického milimetru se schopností obousměrné bezdrátové komunikace. Upozornil na populární knihu Katherine Albrecht a LizMcIntyre s názvem SPYCHIPS (2006), která se zabývá hrozbou ztráty soukromí v souvislosti s využíváním čipů RFID v obchodních transakcích a ve státní správě. Ve své prezentaci ukázal i nejmenší RFID čip na světě vyvinutý firmou Hitachi s rozměry okolo 0,05 x 0,05 mm a tloušťkou umožňující jej integrovat do listu papíru (2007) nebo využití čipů RFID pro studium pohybu a chování mravenců na Univerzitě v Bristolu (2009).
Široká nabídka ASICentra
Nové čipy RFID a nové součástky s velmi nízkou spotřebou pro bezdrátovou komunikaci představil ing. Petr Slavík z ASICentrum s.r.o., které je jedním ze čtyř světových center švýcarské společnosti EM Microelectronic. Ta je pak součástí skupiny SWATCH GROUP sdružující 19 značek náramkových hodinek, od luxusních, jako např. Omega, přes špičkovou (např. Longines), střední (např.Tissot), až po základní třídu (např. Swatch). Tato skupina provozuje 160 výrobních závodů po celém světě s celkem 28 tisíci zaměstnanci a její obrat dosahuje 7,1 miliardy švýcarských franků. Centra EM Microelectronic najdeme, kromě švýcarského Marin, v Colorado Springs, Bangkoku a v Praze – dnes již ve dvou podlažích bývalé hlavní budovy TESLA VÚST na Novodvorské.
Na konferenci ve Zlíně ASICentrum představilo portfolio čipů RFID (obvody EM4205 pro nf bezkontaktní identifikaci, EM4233 pro vf a EM4124 a EM4125 pro uhf) a také čtečku UHF čipů RF121 vyráběnou v METRA Blansko a.s.
RFID pro zefektivnění výroby
Ing. Bronislav Chramcov, Ph.D. z Ústavu informatiky a umělé inteligence Fakulty aplikované informatiky UTB spolu s Peterem Gortou z firmy BARTECH s.r.o. se ve své prezentaci zabývali využitím technologie RFID pro zefektivnění výrobního procesu. Firma BARTECH se na technologie automatické identifikace specializuje od roku 1995. K nosným programům patří distribuce produktů výrobců zařízení pro snímání a mobilní aplikace včetně záručního a pozáručního servisu. Důvodů pro využití RFID při sledování výrobnmího procesu je celá řada. Od zvýšení produktivity a přesnosti, přes, zrychlení expedice, až po dohledatelnost historických souvislostí a využití při plánování výroby.
A jak je to s návratností investic? Využití technologie RFID umožňuje zkrátit výrobní cyklus celkově o 45 %. Čas pro zadávání dat lze zkrátit až o 75 % a chybovost snížit až o 18 %.
RFID a mobilní komunikace
Problematikou propojení RFID a mobilních technologií, které iniciovalo v roce 2004 založení Near Field Communication (NFC) Fóra se zabýval ing. Tomáš Dulík, Ph.D. z FAI UTB Zlín. U zrodu NFC Fóra stály společnosti Nokia, Philips a Sony a výsledkem jeho činnosti byla již v roce 2006 první verze specifikace NFC tagů a představení prvního mobilního telefonu Nokia 6131 s funkčností NFC. Aplikačními oblastmi pro NFC jsou platby, mikroplatby (MasterCard Pay Wave, Google Wallet, Nokia Wallet), náhrada čárových a QR kódů (skladové systémy, lokalizace osob, přenos krátkých informací), rychlý přenos dat mezi dvěma zařízeními (MP3 z mobilu do přehrávače, aplikace mezi mobilními telefony), náhrada stolních čteček RFID apod.
Tagy s dlouhým dosahem
Technologii VLIT System aktivních tagů s velmi dlouhým dosahem představila společnost Cominfo, a.s. Aktivní systémy RFID obsahují narozdíl od pasivních systémů zdroj energie (primární bateriový článek nebo akumulátor). Identifikátor je tvořen procesorem, vysílačem a přijímačem, vše s velmi nízkou spotřebou. K výhodám aktivních systémů RFID patří dlouhý pracovní dosah, který v závislosti na vysílacím výkonu a prostředí dosahuje desítek metrů až kilometrů. Identifikátory (tagy) mohou obsahovat senzory teploty, tlaku, pohybu v 3D, a rozhraní pro komunikaci s uživatelem (tlačítka, LED, vibrační měnič, displej). Identifikátor přenáší i napětí baterie nebo akumulátorů. Poměrně snadno lze realizovat systémy pro určení polohy identifikátoru (RTLS).
RFID tag velikosti čipu
Z oblasti produktů RFID zástupce Nissin Czech Republic na konferenci představil UHF tagy IM5-PK2525 s rozměry 2,5x2,5x0,4 mm a integrovanou anténou, která umožňuje při výkonu 1 W čtení ruční čtečkou na vzdálenost 1 cm. Přidáním booster antény lze čtecí vzdálenost prodloužit až na několik metrů. Jako booster antény lze využít okolní kovový materiál nebo tekutinu. Tagy zaručují dobrou čitelnost na kovových podkladech a skleněných lahvích (víno, léčiva).
Pro zpracování papírových dokumentů je optimalizován tag IM5-DBK6406-R s rozměry 64x6x0,35 mm, který nabízí snadné použití zejména při stohování, kdy minimální prostor mezi dokumenty při zachování spolehlivého čtení může být až 1,2 mm (standard 5 mm). Využití nachází v bankách, knihovnách státních institucích (archivy, justice), nemocnicích. Výrobce zaručuje dobu uchování dat až 50 let a odolnost zápisu až 100 tisích cyklů. Přenos RFID probíhá v pásmu 860 až 960 MHz. Výrobu, která probíhá v Japonsku, zajišťuje pro korporaci Nissin společnost Hitachi Chemical Co.