Asociace výrobců plastů Plastics Europe v Bruselu kontaktovala renomovaného anglického futurologa Ray Hammonda k vypracování studie, z níž budou patrné odpovědi na tři otázky:
Jak bude vypadat svět v roce 2030 ?
Jakým problémům budou čelit lidé v tomto období?
Jakou roli budou hrát plasty v denním životě?
Pan Ray Hammond studuje více než 25 let trendy ve společnosti, průmyslu a hospodářství. Je autorem 4 futurologických novel, 10 knih (v jedné z nich obdivuhodně předpověděl budoucnost internetu) různých filmů, televizních a rozhlasových pořadů. Po ročním studiu a spolupráci s experty z různých oborů představil v říjnu 2007 v Bruselu svoji knihu "The World 2030".
Charakteristiku knihy shrnul její autor do několika vět:
K naší budoucnosti je šest vyrážečů klínů. Šest okolností, které budou určovat náš život v příštích pětadvaceti letech. Tou první je globální populační exploze. Dnes je nás na naší planetě zhruba 6,7 miliard. V roce 2030 nás bude přes osm miliard, a podle prognóz OSN nás v roce 2050 bude asi devět až šestnáct miliard. Jak najít vodu pro dvojnásobné množství lidí na naší planetě? Jak se asi uživí? Jak najít nezbytnou energii, když musíme drasticky omezit emise uhlíku?
Druhý zásadní vyrážeč klínů je krize klimatu. A proboha neříkejte tomu změna klimatu. Tady nás zrazuje naše vlastní řeč. Teď je totiž jasné, že bychom měli spíš mluvit o krizi klimatu, klimatické katastrofě a klimatickém kataklyzmatu. Plasty hrají důležitou úlohu v boji s nejhoršími důsledky změny klimatu. Zaprvé, plasty jsou lehké ale velmi pevné, což by mohlo pomoci snížit objem energie, kterou používáme. Třetí faktor budoucnosti souvisí s tím druhým, a je jím hrozící energetická krize. Odpověď je před námi. Al Gore prohlásil, že není žádné snadné řešení. Tím myslel, že neexistuje žádné jediné řešení. Také ale řekl, že je tu tah na branku, a měl tím na mysli spoustu maličkostí, které nám dohromady hodně pomůžou, pokud se všichni budeme snažit o ten tah na branku. Musíme investovat do čistých technologií, čistých energetických technologií. Nikdy nevyčerpáme zásoby ropy. Nikdy, protože dřív než jí bude opravdu málo, bude tak drahá, že nepůjde jen tak ji spalovat v autech. Ropa bude sloužit k vysoce zhodnotitelným účelům, například pro výrobu plastů. Dnes se k výrobě plastů používá jen čtyři až pět procent světové produkce ropy. Ale hodnota těch pěti procent se rovná celkové globální dolarové hodnotě zbývajících pětadevadesáti procent produkce, která se spaluje a znehodnocuje jako pohonné hmoty pro provoz vozidel. A to je opravdu hodně. A teď si to přeberte. Použitá ropa totiž zůstává v plastech! A tu lze zachránit. Produkt je možné recyklovat nebo opět použít, energie do něj vložená se neztratí, pokud se jí ovšem nedbale nezbavíme. Spotřebitelé začali chápat, že je potřeba jít dál směrem k bezodpadové společnosti. Musíme pochopit, že každý výrobek, a je to jedno jaký, má v naší společnosti nárok na další život. Protože pokud nás má být dvanáct miliard, musíme se naučit hospodařit se zdroji naší planety. Čtvrtý vyrážeč klínů je globalizace. Někdo říká, že globalizace je skvělá věc. Jiní tvrdí, že globalizace je příšerná. A oba tábory mají pravdu. Jediná životaschopná forma globalizace je globalizace etická a trvale udržitelná. Je to taková forma mezinárodního obchodu, při níž ti, s kterými obchodujeme, mají z obchodu stejný užitek, jako my. Pátým faktorem změny je nový model medicíny. A v tomto novém modelu lékařství právě plasty hrají zásadní úlohu. Blíží se také nástup medicíny kmenových buněk, která nám už dnes nabízí možnost reprodukce tělesných orgánů. Možnost vypěstovat si nové srdce, plíce, ledviny nebo játra. Nanotechnologie způsobí v medicíně naprostý zázrak. Díky tomu všemu budeme my všichni, jak tu sedíme, žít mnohem déle, než si myslíme. Tedy v průměru, že ano… Šestý a poslední vyrážeč klínů je vlastně takový žolík. Jakási divoká karta. Je to exponenciálně se zrychlující technický vývoj, jsou to ony technologie, o kterých toho tolik slyšíme. Samotná rychlost technického vývoje se totiž jasně zrychluje. V příštích osmi letech zažijeme stejný objem pokroku jako v uplynulých dvaceti letech. Jen si vzpomeňte, jak to bylo před dvaceti lety, v roce 1987. Jak vypadal náš mobilní telefon? Kolik televizorů s plochou obrazovkou jsme měli? Kolik textových zpráv jsme posílali? A kolik e-mailů? A kolik airbagů jsme měli v autě?
Ing. František Vörös
Plastics Europe ČR při SCHP
více na stránkách SCHP