04 Listopad 2005
Třináct studentů leteckého inženýrství z Kalifornské Polytechnické Univerzity v San Luis Obispo (Col Poly) strávilo část léta u Rogerova jezera, což by nebylo nic neobvyklého, pokud by se ovšem toto jezero nenacházelo v Mojavské poušti v Kalifornii a nebylo vyschlé. Studenti se zúčastnili experimentu organizovaného NASA, nazvaného C-17, Snížení hluku v letectví, který by v budoucnosti mohl ze Země udělat poněkud tišší místo, než je tomu v současnosti.
Není nic neobvyklého, že domy v blízkosti letových drah musí být proti hluku vybaveny trojitými okny, speciálními dveřmi a podkrovími a stěny opatřeny izolací. Vědci z centra Ames a Dryden letového výzkumu NASA chtějí eliminovat, nebo alespoň snížit náklady na tyto nezbytné úpravy, což jedním z důvodů, proč vznikl program „Vehicle system program,“ zabývající se snížením hluku způsobeného leteckou dopravou. Základním cílem plánu je rozvoj letounů schopných extrémně krátkého a rychlého vzletu a přistání, tzv. ESTOL. Konečným cílem je potom udržet hluk způsobený letadly „uvnitř“ letiště. 10. září letošního roku NASA názorně dokázala, že letadla schopná krátkého vzletu a přistání dokáží koncentrovat hluk do velmi omezeného prostoru.17 mikrofonů pokrývajících plochu asi 40 km2, bylo umístěno na dno vyschlého Rogerova jezera, kvůli záznamu hluku letounu Globmaster III při různých přistávacích přiblíženích. Kromě konvenčních přímých přiblížení, byl zkoušen i nový typ simultánního neinterferujícího (SNI) přiblížení, které je podobné spirálovému klesání nad přistávacím místem.
„Předběžné výsledky ukazují, že SNI přiblížení bude soustředit tzv. hlukovou stopu letadla do omezeného prostoru,“ říká John Zuk, mananger NASA ESTOL.
Zkoušky také potvrdily, že zakřivená dráha přiblížení nepřináší bezpečnostní komplikace a zajišťuje běžnou kvalitu komerčního cestování leteckou dopravou. „Přistávací přiblížení bylo stejně bezpečné,“ uvádí Frank Batteas, pilot létající pro výzkum NASA.
„Úspěšné zkoušky bylo možné provést díky obrovskému úsilí a vynalézavosti výzkumného týmu. Bylo totiž nutné vypořádat se se zkráceným plánem zkoušek a limitovaným rozpočtem,“ jak uvádí Craig Hange, manager projektu a hlavní investor celé studie.
„Tým přišel se zcela novým způsobem, jak získat data o hluku z tak velkého prostoru, a to levnější cestou než by bylo zakoupení komerčně dostupných prostředků a software,“ říká Hang. „Všichni odvedli obrovský kus tvrdé práce, do které vložili i spoustu svých nápadů.“
A dodává: „Také studenti z Col Poly byli hodni zúčastnit se tohoto nového výzkumného úkolu, dokázali, že jsou schopni tvrdě pracovat a vnesli do celého experimentu nadšení, jaké najdete jen u studentů.“
„Zapojení studentů do výzkumného projektu NASA je ale také pro nás výbornou zkušeností,“ uvádí studentka Erika Berg z Col Poly.
Data shromážděná v průběhu celého experimentu jsou velmi cenná pro další výzkum podporující ESTOL letouny a mohou mít podstatný vliv na provoz letišť.
http://www.nasa.gov/vision/earth/improvingflight/c17noise.html