Čtyřicet tisíc žádostí na konci roku. Taková byla představa zástupců ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, když letos v dubnu s velkou pompou spouštěli program Zelená úsporám.
Ten má pomoci českým domácnostem snížit výdaje za energie. Současných zhruba patnáct set žádostí se tak může zdát jako velké fiasko. Jenže mohlo být ještě hůř. Na konci léta, tedy v době vrcholící stavební sezony, se o státní příspěvek na energeticky úsporná opatření přihlásilo pouhých 205 zájemců.
Zájemce, kteří o dotaci uvažovali, nejčastěji odrazovaly složitá administrace, nutnost předložit projektovou dokumentaci a energetický audit či nemožnost vyměnit jen okna či zateplit pouze střechu. Většina lidí to vzdala ještě před tím, než žádost vůbec podala. Podobně uvažoval také Pavel Houdek z Kuřimi u Brna. „Chtěl jsem jen vyměnit okna a dveře, možná bych pořídil i solární kolektor na střechu. Ale řekli mi, že to nestačí, prý musím ještě něco zateplit, abych dotaci získal. Fasádu však mám novou, stejně tak i střechu – tu jsme dělali před třemi roky. Nakonec jsem okna jen nově natřel,” podělil se o svou zkušenost ze začátku letošního léta Houdek.
Vypracování projektu je překážkou
Problémy připouští i ředitel státního fondu Petr Štěpánek. „Na začátku panovala velká euforie, že na dotaci konečně dosáhnou i domácnosti, které na ni doposud nárok neměly. Trochu ale zapadlo, že lidé musí mít zpracovaný projekt. Vždy se proto trochu sugestivně ptám, kolik projektantů máte běžně ve svém telefonním seznamu? Příprava projektové dokumentace nějaký čas zabere,” vysvětluje pomalý start Štepánek.
Vyšší zájem lidí přinesla až změna podmínek letos na konci srpna. Nejvýraznější jsou dvě – zájemci o částečné zateplení už nemusí kombinovat několik opatření, stačí jim už jen jedno, například jen výměna oken nebo zateplení fasády. Od prvního září pak dotaci na zateplení nově získají také majitelé panelových domů. I proto se počet žádostí od září více než zpětinásobil. Pracovníci státního fondu navíc začínají přijímat první žádosti o zateplení panelových domů. Současných schválených sto milionů dotací se tak velmi rychle také znásobí. Vlajková loď programu – celkové zateplenídomů – však zatím stále čeká na ten správný vítr. Naopak dílčí zateplení, které mělo být podle původních představ autorů Zelené úsporám pouze doplňkem, zachraňuje pověst celé akce.
Málo času
Štěpánek nabízí srovnání s „konkurenčním” programem Panel, jehož náběh trval tři roky. Tolik času ale Zelená úsporám nemá. Mezinárodní smlouvy o prodeji emisních jednotek, ze kterého jsou dotace financovány, určují, že se peníze musí využít do konce roku 2012. „Obavy, že bychom nakonec získané peníze museli vracet, jsou liché. Pokud by se ukázalo, že by se peníze nevyčerpaly, tak jsme schopni během měsíce je využít na zateplení veřejných budov. Tam je zájem obrovský. Když jsme letos vypsali výzvu s celkovou výší dotací 7,5 miliardy korun, tak se potřebný počet žádostí sešel během pouhých dvou týdnů,” podotkl Štěpánek. Může se tak snadno stát, že místo domácností budou ze státních dotací profitovat například školky, školy či nemocnice.
Výrobci izolací sčítají ztráty
Čeští výrobci izolačních materiálů pláčou. Mnohamiliardový projekt Zelená úsporám, který měl podnítit lidi k větším nákupům tepelných izolací, výrobcům paradoxně ublížil. Zájemci totiž vyčkávali na změnu podmínek pro získání státních dotací, a tudíž svůj nákup několik měsíců odkládali. Firmám tak letos zisky klesají. Jako první ohlásilo pokles spotřeby Sdružení EPS ČR, jehož členy jsou výrobci pěnového polystyrenu. „Za prvních devět měsíců letoška klesla spotřeba o 14 procent na celkových 37 tisíc tun. Podle nárůstu v posledních dvou měsících odhadujeme, že se spotřeba do konce roku navýší až na 50 tisíc tun. I to však znamená meziroční pokles 10 procent,” informoval předseda Sdružení EPS ČRPavel Zemene.
Po deseti letech, kdy spotřeba stoupala vždy o tisíce tun, letos poprvé výrobci pěnového polystyrenového izolačního materiálu hlásí pokles. Viník je podle nich jasný. „Kromě ekonomické recese a s ní souvisejícího poklesu bytové výstavby může za nižší spotřebu u nás nejpoužívanějšího izolačního materiálu především program Zelená úsporám. Jeho pomalý a nejistý start způsobil přesunutí mnoha investic na pozdější dobu,” uvedl Zemene a dodal, že v příštím roce opět očekávají nárůst spotřeby.
Sousední Slovensko přitom růst očekává i letos – a to až tříprocentní. Podobný dopad měla velká očekávání a následné vystřízlivění před startem zelených dotací i na výrobce minerálních izolací. „Trh je letos celkově slabší. Podepsalo se na tom hlavně natahování a protahování programu Zelená úsporám. Než se lidé prokousali jeho pravidly, tak to chvíli trvalo. To přibrzdilo vývoj prodeje,” prohlásil obchodní ředitel společnosti Knauf Insulation Karel Klátil.
Dotace něco stojí
Tachovsko – Nechci slevu zadarmo. Na legendární slogan Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna si teď vzpomněla rodina Procházkových z Tachovska. Ale moc se mu nesměje. Rozhodli se ekologicky zateplit svůj rodinný domek, pořídit si kotel na biomasu a využít k tomu dotaci z projektu Zelená úsporám. Za státní příspěvek – který má zateplování domů učinit cenově přijatelnějším a tedy i žádanějším – ale budou muset Procházkovi zaplatit několik tisíc korun.
Jak to? Pro získání dotace je třeba zařídit spoustu dokladů, potvrzení a podobně. „Netroufli jsme si vyřizovat potřebné záležitosti sami. Je toho hodně, zaměstnaný člověk na to nemá čas a je to navíc komplikované. Našli jsme si proto firmu, která slibuje, že vše udělá za nás,” popisuje Tomáš Procházka. Jenže v tom je právě problém. Ještě než se společností podepsali smlouvu, dozvěděli se od ní, že budou muset zaplatit zhruba 15 000 korun. Pokud by následně dotaci od státu nedostali, peníze se jim nevrátí. Část možná vrátíme „Pokud máte zájem využít našich služeb, je třeba v první fázi akceptovat námi navrženou smlouvu se smluvními a finančními podmínkami,” napsala Petra Melková ze společnosti Countes Copany Procházkovým.
Do rodinného domku nejprve přijede technik a projedná se zadavateli důležité podklady. Za to chce firma zhruba 1500 korun. Dalších 6500 korun bude stát výpočet a analýza dosažitelností dotace. „Následně bude na projektový a energetický audit vystavena faktura ve výši 8000 korun s tím, že pokud fond proplatí náklady na energetickou a projekční práci, bude vám tato částka vrácena do třiceti dnů od data schválení dotace,” požaduje ještě firma. Procházkovi se bojí, že pokud by dotace nakonec nedopadla, přijdou i o tyto peníze. Půjdou do toho? „Zřejmě ano, konečně nic jiného nám nezbývá,” říká Tomáš Procházka, „ale jsme z toho rozčarovaní – když stát celý projekt prezentoval, vypadalo to jako podaná ruka, a teď mám někdy pocit, že narážím spíš na nastavené nohy.”
Zdroj: Silvarium