T+T Technika a trh

Množství zpětně vybraných vyřazených elektrozařízení dosáhne v letošním roce stejné úrovně jako loni, tedy přibližně 50 tisíc tun. Ačkoliv se povědomí o nutnosti třídění a recyklace elektroodpadu dlouhodobě zvyšuje, podle odborníků stále končí až polovina vyřazených přístrojů na skládkách. Lidé do komunálního odpadu nejčastěji vyhazují přístroje menších rozměrů. Zvláště po Vánocích, kdy lidé dostávají nová elektrozařízení, skončí v popelnicích mnoho starých mixérů, fénů či počítačových klávesnic.

V letošním roce bylo nejvíce tun starých přístrojů sebráno v kategoriích velkých domácích spotřebičů a chladicích zařízení, které podle odborníků dlouhodobě tvoří přibližně 40 % hmotnosti vybraného elektroodpadu. Avšak u malých přístrojů je díky jejich snadnému vyhození do popelnice míra zpětného odběru nižší. Řada z nich tak skončí na skládkách a ve spalovnách. Tím dochází nejen ke znečištění životního prostředí, ale i k plýtvání surovinami, které by mohly být po jejich recyklaci znovu využívány.

„V povánoční době, především začátkem roku, končí v komunálním odpadu řada vyřazených elektrozařízení. Jedná se zvláště o menší přístroje, jako jsou počítačové klávesnice, fény či mp3 přehrávače. Lidé se totiž zbavují starých zařízení, která nahradily vánoční dárky,“ potvrzuje Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která se zabývá zpětným odběrem elektroodpadu. „Právě na menší zařízení je třeba se v budoucnu zaměřit. Usilujeme o další rozšíření sběrné sítě, která by sběru drobných zařízení napomohla a byla pro veřejnost co nejpohodlnější,“ dodal Kubernát s tím, že množství vyřazených elektrozařízení sebraných společností REMA Systém zůstalo v letošním roce přibližně stejné jako minulý rok.

Stagnace sběru elektroodpadu v letošním roce se projevila v celorepublikovém měřítku. „Předpokládáme, že v letošním roce kolektivní systémy dohromady vysbírají kolem 50 tisíc tun elektroodpadu. Půjde tedy o podobné množství jako loni,“ potvrzuje stagnující úroveň zpětného odběru také Aleš Šrámek z Asociace recyklátorů elektronického odpadu. „Podle našich odhadů pak minimálně stejné množství elektroodpadu každoročně skončí na skládkách, případně ve šrotu,“ dodal Šrámek.

Přesné množství elektroodpadu, které neprošlo řádnou evidencí a zpracováním, je aktuálně v rámci České republiky zjišťováno. Nařizuje to mimo jiné i směrnice Evropské unie 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Směrnice stanovuje nové cíle sběru a ukládá vytvořit metodiku pro stanovení produkovaného elektroodpadu v jednotlivých členských státech. Za vyspělými členy EU přitom Česká republika ve zpětném odběru zaostává. V posledních několika letech se navíc postupný nárůst množství vybraného elektroodpadu zpomalil.

„Celkově lze z trendu vyvodit, že od roku 2005 do roku 2008 docházelo k rychlému meziročnímu zvyšování množství vytříděných elektroodpadů. Od roku 2009 ale pozorujeme stagnaci. Ta je do značné míry způsobena stávající ekonomickou situací, v jejímž důsledku došlo ke snížení množství elektrozařízení uvedených na trh,“ shrnul vývoj úrovně sběru elektroodpadu v České republice Matyáš Vitík, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR.

Rozšíření sběrné sítě pro elektroodpad je v České republice plánováno i v roce 2013, třídění vyřazených přístrojů by tak pro občany mělo být dostupnější. Aktuálně mají lidé možnost kromě specializovaných míst odevzdávat elektrospotřebiče i na úřadech, ve školách nebo firmách. Domácnosti mají také možnost objednat si odvoz vyřazených elektrozařízení přímo z domu.

Tabulka č. 1: Množství elektrozařízení uvedených na trh a výsledky zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů v ČR – porovnání let 2006 až 2011 (Zdroj: MŽP)