Ukažte mi člověka, který si nestřádá data – třeba hudbu nebo fotografie a ukažte mi datový nosič, který za rok nebude zastaralý. Bez křišťálové koule se vybírá těžce, abychom vám hledání trochu usnadnili, připravili jsme pro vás následující exkurz do světa optických disků.
CD a DVD – 1. generace optických disků
CD-kompaktní disk a DVD-digitální všestranný disk nás dnes obklopují na každém kroku a jistě ještě mnoho let budou. V současné době se jedná o nejekonomičtější média pro uchování zvukové, obrazové, či jiné informace. Popis jejich vzhledu a schopností by byl jistě jen plýtvání časem, ale musíme článek začít právě jimi, neboť jsou na vrcholu slávy…..nebo jej už mají za sebou?
Životnost CD a DVD je dnes velmi diskutovaným tématem, objevují se zcela protichůdné odhady zainteresovaných odborníků. Zatímco skeptici ověřili, že po dvou letech jsou již některé disky nečitelné, disky optimistů již mnoho let „drží“ a Torsten Leye, zástupce firmy Verbatim, je přesvědčen, že při správném uložení mohou vypálené CD a DVD vydržet až 100 let. Pokud vůbec lze z takto protichůdných informací učinit nějaký závěr, byl by asi takový: Uchovávejme CD a DVD disky v temnu a chladu a věřme, že 5–10 let zůstanou naše data v bezpečí (navíc je samozřejmě máme uložená ještě na nějakém dalším médiu).
Blue-Ray – 2. generace optických disků
Kdo bude nástupcem DVD? Bylo by troufalé tvrdit, že tato otázka je zcela a definitivně vyřešena, přesto několik jasných ukazatelů na cestě máme. Zápas dvou největších rivalů Blue-Ray a HD-DVD byl rozhodnut 19.2.2008, když Toshiba oznámila ukončení výroby HD-DVD. Zároveň však pokračuje spolu s Microsoftem na vývoji DVD2.0, s nímž hodlá ještě zasáhnout do hry. Přestože se na tomto poli pohybuje ještě několik dalších hráčů, vše nasvědčuje tomu, že Blue-Ray se již o své prvenství připravit nenechá. Jasným dokladem je obrovský nárůst prodeje Blue-Ray mechanik po pádu HD-DVD.
Hlavním tvůrcem a výrobcem technologie Blue-Ray je Sony, spolu s ní se na této technologii podílí například Philips, Panasonic a LG. Název je odvozen od modrofialové barvy laseru, který se používá k zápisu i čtení. Blue-Ray disky mají týž tvar a rozměr jako staré dobré CD a DVD, přesto bohužel nejdou číst ani vypalovat DVD mechanikami. Velká kapacita Blue-Ray disků je dána dvojnásobnou hustotou zápisu dat než na jakou jsme zvyklí u DVD, jednotlivé stopy jsou od sebe vzdáleny 0,35 μm. Další zvyšování kapacity je umožněno přidáváním dalších vrstev, jednovrstvý disk tak pojme 25 GB informací, dvouvrstvý 50 GB a čtyřvrstvý oboustranný disk úctyhodných 100 GB. Konstrukce Blue-Ray mechanik umožňuje čtení CD i DVD.
Cena nejlevnějších Blue-Ray machanik se v současné době pohybuje kolem 5000 Kč, jelikož se jedná o velice perspektivní technologii, u níž se dá předpokládat všeobecné rozšíření, stojí taková investice za úvahu. Jednovrstvé disky se dnes prodávají za cca 200 Kč, ceny nosičů i mechanik v dohledné době jistě výrazně poklesnou.
Primárním určením a hnací silou výrobců těchto disků je distribuce filmů ve špičkovém rozlišení (až 1920x1080 obrazových bodů), s kvalitním zvukem a možností interaktivních funkcí. Zkvalitněním barevné vrstvy, do níž se zapisuje, se zvýšila jejich spolehlivost a životnost, proto najdou Blue-Ray disky uplatnění i pro zálohování většího množství dat.
HVD (holographic versatile disc) – 3. generace optických disků
Hned na úvod si řekněme, že toto zařízení není normálním smrtelníkům dostupné, avšak první přístroje, které se představují na veletrzích působí velice slibně. Největší inovací je zápis ve třech rozměrech. Zatímco předešlé optické disky uchovávají data v ploše (byť je takových ploch několik nad sebou), záznam na holografickém disku je prováděn napříč celou záznamovou vrstvou o tloušťce 1,5 mm. Disk o průměru 130 mm a síle 3,5 mm je složen z 5vrstev. Střed sendviče tvoří datová vrstva, jíž z obou stran kryjí 2 vrstvy ochranné.
Jak ukazuje obrázek, vypalování tohoto disku probíhá součinností dvou paprsků – referenčního a datového, jejichž interferencí vzniknou světlé a tmavé body. Čtení dat je pak možné po prozáření disku referenčním paprskem (viz obrázek). Na rozdíl od nám známých optických disků se HDV otáčí pomalu a v krocích. Laserový paprsek se zaměřuje na stojící disk a přečte (či zaznamená) data v daném úhlu, potom se disk asi o milimetr pootočí a proces stejným způsobem pokračuje. V daném místě probíhá čtení z celé plochy disku najednou, takže rychlost přenosu je veliká, v první generaci 160 Mbit/s později prý ještě mnohem více.
Kapacita jednoho disku je v současnosti 300 GB, i zde se samozřejmě počítá s významným navýšením, teoretické maximum dosahuje 100 TB. Společnost InPhase, která se touto technologií zabývá, slibuje životnost záznamu minimálně 50 let.
V dnešní době miniatur možná překvapí, že zařízení pro vypalování je poměrně rozměrné (cca 150×150×500mm), uvážíme-li navíc, že cena se pohybuje kolem 18 000 dolarů, je zřejmé, že se jedná o specifické zařízení pro specifické uživatele. Možnost uchování tak velkého množství dat jistě uvítají ve státní správě, multimediálních archivech či vysílacích studiích, na jeden disk o kapacitě 300 GB lze uložit 35 hodin záznamu ve vysílací kvalitě.