19 Březen 2009

Pokud dnes někdo zaslechne pojem GPS navigace, každý si tento pojem ihned spojí s nalezením cesty z místa A do místa B. Možností jak využívat systém GPS však v poslední době čím dál více přibývá. Stejně tak na celém světě stoupá i množství výrobců různých mobilních jednotek. Jsou již vyráběny nejen pro vozidla ale i pro osobní použití. Elektrické a mechanické parametry dosahují s použitím moderní součástkové základny stále lepší výsledky s dosažením stále menších rozměrů a nižší prodejní ceny.

S rozšiřování portfolia mobilních jednotek se zvyšuje i nabídka komplexní řešení, zahrnující celý systém: sledovaný předmět – síť GPS – vyhodnocení polohy sledovaného předmětu - zobrazení v mapových podkladech či dokonce vytvoření úplné knihy jízd.

Základní princip činnosti takovýchto systémů ukazuje obr. 1.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při pohybu vozidla dochází k záznamu jeho přesných poloh z GPS přijímače do interní paměti mobilní jednotky. Ta následně odesílá polohová data prostřednictvím sítě GSM na databázový server. Zde jsou pak data na požádání zpracována a vizualizováná presentována uživateli.
Uživatel se k systému připojí pomocí svého počítače přes některý z běžných webových prohlížečů zabezpečeným připojením a již může začít se svými daty dále pracovat.

Tento článek přiblíží využití jednoho z takovýchto systémů – systém Auto-GPS - na praktické ukázce sledování zboží doručované veřejným dopravcem vlakem napříč Českou republikou.

Do zboží určeného pro zákazníka ve východních Čechách byla vložena zapnutá mobilní GPS jednotka. V tomto případě byl z důvodů rozměrů a vlastního nezávislého napájení zvolen osobní tracker typ G200P. Svou pouť započalo zboží s přibaleným trackerem ve skladech dodavatele v Brně.

Na obr. 2 je hlavní nabídka sledovacího systému, která zachycuje přesuny trackeru v rámci jednoho kalendářního dne. V kalendáři nad tabulku si lze samozřejmě vybrat libovolný den, zboží s trackerem však bylo předáno dopravci 19. února 2009.
V pravé části nad tabulkou je graf rychlosti pohybu jednotky v závislosti na denní hodině. Na první pohled je vidět, že nejdelší část dodávky zboží probíhala mezi 10 a11 hodinou dopolední a že vlak vezoucí zboží jel místy rychlosti vyšší než 90 km/h.

Jednota vložená v doručované zásilce průběžně předávala data o poloze zásilky do serveru a bylo tak možno zhruba s 30 sekundovým zpožděním vidět, kde se zrovna balíček nachází. Pokud by se zařízení dostalo do oblasti se slabým GSM pokrytím, jsou data o poloze a pohybu ukládána do vnitřní 16 MB flash paměti. Neprodleně po obnovení GSM signálu tracker odešle jak data aktuální, tak i ta která kvůli díře v pokrytí doposud doručit nemohl. Databázový server obousměrně komunikuje s jednotkou a v případě, že některá data chybí, má možnosti si je i sám z jednotky vyžádat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale zpět k tabulce jízdy a výchozímu bodu našeho testu. Ten začal v 7h54min a představuje pohyb zboží ve skladu odesílatele.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následuje přeprava zásilky automobilem do sběrného místa Českých drah v Brně - obr. 4 . Cesta vede ulicemi Brna z jeho severního okraje na nádraží, které je umístěno prakticky v centru. Na vizualizované trase jsou redukovaně zvýrazněny GPS body (prezentované hvězdičkami) v nichž tracker snímal polohová data. Četnost bodů je určena nastavením mobilní jednotky a závisí na mnoha faktorech.

 



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další obrázek zachycuje stav, kdy je zboží již odevzdáváno přepravci a čeká v jeho skladě. Vestavěný pohybový senzor přepíná jednotku do režimu snížené spotřeby energie. V tomto stavu je elektrický odběr výrazně nižší a umožňuje jednotce „přežít“ až několik dní bez vyčerpání baterie. V okamžiku zaregistrování pohybu se tracker „probouzí“ a začíná opět snímat polohová data.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na obr. 7 zjevně přepravce naložil zásilku do vagonu a s vagonem po nádraží posunoval. Tomu odpovídá zobrazení trasy, kdy ze skladu mimo kolejiště se najednou zásilka ocitá přímo na kolejích a mění po nich svou polohu. Není také známo, jaký „výhled na oblohu“ jednotka měla a jak byla schopna ve vagonu přijímat data z GPS satelitů. Pokud by došlo ke zhoršení přijmu GPS informací, muže to mít za následek snížení přesnosti detekované polohy, případně úplnou ztrátu schopnosti polohu detekovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poloha zboží s trackerem na obr. 8 je analogií stavu z obrázku 6 - tracker přešel do stavu stand-by, vlak s vagonem, ve kterém máme naše zboží a tracker, stojí delší dobu na nádraží.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na obrázku 9 je již zachycena podstatná část přepravy zboží vlakem z Brna do Pardubic.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr.10 nás informuje o vagonu stojícím se zbožím v cílové stanici železniční části přepravy – na nádraží v Pardubicích.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V další trase jak se zdá byla již zásilka tansportována automobilem – z Pardubic přes Hradec Králové až do místa určení. V této části přepravy systém detekoval nejméně jedno přerušením jízdy.

 

A posledním obrázek nám ukazuje sledované zboží uložené ve skladu zákazníka, opět v klidu tracker přepnutý do úsporného módu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popsaná modelová situace názorně ukazuje široké možnosti využití podobných systémů zpracování a vyhodnocování polohy předmětů vybavených GPS mobilními jednotkami. V popsaném případě se jednalo o sledování malého balíčku poslaného veřejným dopravcem, ale tím samozřejmě možnosti využití zdaleka nekončí. Přímo se nabízí využití v různých asistenčních službách starým a nemocným lidem nebo například pro sledování činnosti pochůzkářů.