Více než dva a půl milionu kalendářních dnů pracovní neschopnosti strávili Češi v loňském roce v důsledku pracovních úrazů. Z celkového počtu 51 678 evidovaných případů jich 121 skončilo smrtí. To je o 16 úmrtí více, než v roce předcházejícím. Co je příčinou takto vysokých čísel? Z velké části za to může nedostatečné používání kvalitních ochranných prostředků.
Ani statistiky pro letošní rok nejsou o moc optimističtější. Jen v prvních pěti měsících evidoval Státní úřad inspekce práce již 19 176 pracovních úrazů. Ve 46 případech lidé zemřeli, v 582 případech bylo zranění závažné a vyžadovalo hospitalizaci.
Nejvíce úrazů je ve stavebnictví a dopravě
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s neschopností delší než 3 dny byly v roce 2010 v 35,2 % pády osob. Druhé místo obsadila s 33,9 % kategorie Materiál, břemena a předměty, kam patří například úrazy v důsledku pádů předmětů, poranění ostrými hranami či úrazy těžkými předměty, s nimiž bylo v dané chvíli manipulováno. Třetím nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s 8,7 % pak bylo Nářadí, náčiní, ručně ovládané strojky a přístroje.
Nejhůř jsou na tom zaměstnanci ve stavebnictví. Staveniště patří již řadu let mezi nejrizikovější pracoviště, proto ani letošní rok není výjimkou. Hlavní příčinou těchto pracovních úrazů bývá nedodržení bezpečnostních požadavků při práci ve výškách a při manipulaci s těžkými předměty, což se jasně odráží i v nejčastějších zdrojích úrazů.
„Bohužel se rovněž stává, že zaměstnavatel sice vybavuje zaměstnance osobními ochrannými prostředky (OOPP), nicméně ty nemusí splňovat specifický požadavek pro danou kategorii práce.
Příkladem může být situace, kdy je pro ochranu dýchacích cest použit filtr k zachytávání prachových částic, který ale není určen pro ochranu před chemickými výpary“ řekl Petr Janoszek ze společnosti 3M, která je jedním z největších výrobců ochranných pracovních prostředků.
Ochranné prostředky jsou mnohdy nevhodné a nefunkční
Nepoužívání ochrany při práci je důsledkem několika faktorů. Na vině jsou ve velké míře samotní zaměstnavatelé. V roce 2010 zjistili inspektoři 251 případů, kdy firmy neposkytovaly zaměstnancům ochranné prostředky vůbec. Bezpečnost práce porušují tímto způsobem nejvíce malé a střední firmy, které musely za nedodržení předpisů zaplatit pokutu v celkové výši 2 584 000 korun. Druhou kategorii tvoří zaměstnavatelé, kteří sice ochranné pomůcky poskytují, ale jen podle vlastního uvážení. Jejich používání pak nekontrolují a nevyhodnocují, kdy a jakou ochranu je třeba používat a nekontrolují technický ani funkční stav těchto prostředků. S neadekvátností a špatným stavem ochranných prostředků se setkávají zejména pracovníci v oblasti manipulace s nebezpečnými látkami a chemikáliemi.
„Zásadní problém leží také v oblasti interních strategií malých a středních firem. Až 71 % z nich zcela postrádá jakoukoliv bezpečnostní koncepci, což Českou Republiku řadí na jedno z posledních míst v EU,“ doplňuje problematiku Janoszek.
Nízká osvěta zaměstnanců
Svou vinu ale nesou i zaměstnanci, kteří zvláště v ČR podceňují důležitost používání kvalitních OOPP. Podle výzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci označilo Bezpečnostní a zdravotní podmínky na pracovišti za důležitý aspekt při hledání práce jen 28 % Čechů. Ti se tak umístili o 8 % níže, než je evropský průměr. Nejuvědomělejší je v této otázce Švédsko s 53 %, následované Maltou (52 %) a Itálií (50%).
Problém mívají čeští zaměstnanci rovněž s komfortností ochranných pomůcek. V průzkumu realizovaném společností 3M mezi českými zaměstnanci zaznělo neopohodlí jako hlavní překážka u 74 % dotazovaných. „Když svítí slunce, z brýlí bolí oči. V montérkách je zase v létě vedro, v zimě zima,“ uvedl v dotazníku jeden z respondentů. Druhým hlavním důvodem byly pochybnosti nad jejich faktickou užitečností při práci.
Výběru kvality a funkci ochranných prostředků by proto zaměstnavatelé měli přikládat větší důležitost. Pro ochranu zraku jsou vhodné například brýle řady 3M Classic, které disponují nejen nadstandardními parametry v oblasti bezpečnosti, ale také slušivým designem. Právě nevzhlednost a nevkusnost mnohých ochranných prostředků má na svědomí to, že je mnozí zaměstnanci používat nechtějí. Pro ochranu hlavy mohou pracovníci použít přilbu G3000, která je určena k používání v drsném prostředí s náročnými požadavky na ochranu. V přilbě je zabudován speciální senzor Uvicator, který kontroluje její funkčnost a stárnutí vlivem působení UV záření. Pro ochranu dýchacích orgánů zase poslouží filtrační polomaska 9300. Ta má na rozdíl od jiných ochranných masek trojdílnou skládací konstrukci a měkkou nosní vystýlku s velkou absorpcí což zvyšuje komfort uživatele. Důležitým aspektem pro finální funkčnost a pohodlí je taktéž správná vzájemná kompatibilita použitých OOPP, příkladem je použití ochranných brýlí a filtrační polomasky tak, aby plnily správně svou funkci (brýle se nemlží, respirátor dobře padne a netlačí u kořene nosu).