T+T Technika a trh

Cestování do Zlínského kraje se zásadně urychlí a obcím na Vyškovsku se výrazně uleví od dopravní zátěže. Dnes byl slavnostně uveden do provozu nový, bezmála osmnáct kilometrů dlouhý úsek dálnice D1 z Vyškova do Vrchoslavic. Stavbu v hodnotě téměř šest miliard korun vybudovalo sdružení dodavatelů vedené společností Skanska DS v průběhu let 2002 až 2005. Investorem projektu bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR, finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury.

"Prodloužení nejdůležitější české dopravní tepny je dalším krokem ke zkvalitnění dopravního napojení zlínského regionu. Nový úsek navíc přivítají obce podél silnice I/47, kterým intenzivní doprava ztěžovala život," uvedl generální ředitel Skanska DS Josef Hájek. Budou to především obce Ivanovice na Hané, Nezamyslice, Mořice a Vrchoslavice, kterým otevření dálničního úseku přinese podstatné zlepšení životního prostředí.

Dokončený úsek dálnice D1 z Vyškova do Vrchoslavic navazuje na nejstarší českou dálnici D1 z Prahy přes Brno do Vyškova. Podle plánů bude dále pokračovat okolo Prostějova do Lipníku nad Bečvou, kde se napojí na dálnici D47 do Ostravy a do Polska. "Dokončení celé této trasy plánujeme do pěti let, tedy do roku 2010. Celá D1, pod kterou bude po dostavbě začleněna i D47, tak bude měřit 377 kilometrů," doplnil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Petr Laušman. V současné době se dálnice za Vrchoslavicemi napojuje na stávající silnici první třídy I/47. Stavbu provedlo sdružení dodavatelů; vedoucím konsorcia byla společnost Skanska a zhruba pětinu prací provedla firma SSŽ.

Ekologické a bezpečnostní aspekty D1
Při budování dálnice byla věnována maximální pozornost ochraně životního prostředí. Vedení trasy respektuje stávající zástavbu, krajinný ráz i územní systém ekologické stability. Křížení dálnice s lokálními biokoridory bylo vyřešeno převážně vícepolovými mosty, které spolu s úpravami dotčených toků a vegetačními úpravami zajistí nerušenou migraci vodních i suchozemských živočichů. Dokončovací práce navíc zahrnovaly výsadbu velikého množství stromů a keřů podél celé trasy. Součástí stavby je také osm protihlukových stěn o celkové délce 5170 metrů a čtyři protihlukové zemní valy v délce 2680 metrů.

Nová dálnice má kvalitní cementobetonový povrch, který jí dodá delší životnost a vyšší odolnost proti vyježděným kolejím, a proto nebude vyžadovat tak časté opravy. Bezpečnost motoristů zajistí nejen vynikající adhezní schopnosti nové vozovky, ale i nejmodernější systém světelného a zvukového výstražného značení.

Na novém úseku dálnice D1 vzniklo přes 451 tisíc metrů čtverečních vozovek, z toho 334 tisíc metrů čtverečních tvoří cementobetonové povrchy. Stavba si dále vyžádala třicet kilometrů přeložek a oprav přilehlých komunikací druhých a třetích tříd a účelových komunikací a několik přeložek inženýrských sítí. Postaveno bylo celkem 22 mostních objektů v celkové délce přes 1255 metrů.

Polystyrenový most
Jednu ze zajímavostí tohoto úseku představuje unikátní konstrukční řešení mostu přes údolí potoka Runza v katastru obce Ivanovice na Hané. Aby most co nejméně ovlivnil životní prostředí, byl navržen jako monolitická klenbová konstrukce v celkové délce devadesát metrů při výšce čtrnáct metrů nad dnem údolí. Charakter podloží však předpokládal sesedání mostu až o 80 centimetrů. Klasická konsolidační opatření, která by zajistila sednutí větší části podloží před položením dálniční vozovky, se ukázala jako časově i finančně náročná. Projektant proto přišel s originálním řešením: do konstrukce mostních náspů se založí bloky z expandovaného polystyrenu v objemu cca 20 tisíc kubických metrů, které omezí nežádoucí sesedání objektu. Tato ojedinělá technologie, navíc technicky a ekonomicky výhodná, byla v České republice použita vůbec poprvé, přestože například v Německu nebo ve Skandinávii je tento postup zcela běžný.

Nový úsek v délce 17,575 kilometrů zahrnuje dvě části: Vyškov - Mořice a první etapu stavby Mořice - Kojetín. Součástí tohoto úseku jsou tři mimoúrovňové dálniční křižovatky. Nejvýznamnější je dopravní napojení na rychlostní silnici R46 ve směru na Olomouc, mimoúrovňová křižovatka Vyškov, která tvoří jediný dopravní uzel i se silnicí I/47. Připojovací a odpojovací větve dálnice i obou silnic jsou řešeny dlouhými průplety na přídatných třetích jízdních pruzích. Další mimoúrovňová křižovatka se nachází v blízkosti Ivanovic na Hané, kde je napojení na silnici druhé třídy ze Švábenic řešeno křížením ve tvaru osmičky. Mimoúrovňová křižovatka typu delta u Mořic umožňuje napojení silnice II/433 mezi Němčicemi nad Hanou a Morkovicemi.

Závěrečný, jeden a půl kilometru dlouhý úsek, umožňuje napojení trasy Vyškov - Mořice na stávající silnici I/47 za obcí Vrchoslavice. V rámci stavby bylo vybudováno několik mostních objektů a estakáda přes železniční trať a údolí potoka Tištěnka. Tento úsek bude pokračovat směrem ke Kroměříži, kde v tomto roce Skanska zahájila výstavbu obchvatu města.
www.skanska.cz