Masarykova univerzita v Brně představila projekty, se kterými chce uspět v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace OP VaVpI. V kategorii středních projektů vsadila na Centrum pro studium toxických látek v prostředí CETOCOEN, v oblasti velkých projektů podporuje projekt CEITEC.
CETOCOEN (Centrum pro studium toxických látek v prostředí) jako jediný z navrhovaných 44 záměrů druhé osy VaVpI se v rámci udržitelného rozvoje zcela soustředí na sledování a zlepšování kvality životního prostředí.
CETOCOEN (Centrum pro studium toxických látek v prostředí) jako jediný z navrhovaných 44 záměrů druhé osy VaVpI se v rámci udržitelného rozvoje zcela soustředí na sledování a zlepšování kvality životního prostředí.
CETOCOEN aplikuje vědeckovýzkumné poznatky základního výzkumu do hodnocení dopadů průmyslových činností na životní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva a je ojedinělým projektem i ve světovém měřítku.
V rámci Evropy existuje řada registrů a databází informujících o stavu životního prostředí, výskytu látek v ovzduší a povrchových vodách či zvýšeném množství zdravotních problémů v jednotlivých státech i regionech. Neexistuje však systém, který by tato data vzájemně propojil a umožnil pátrání po příčinách negativního působení prostředí na zdraví obyvatelstva.
„Databáze jsou jen základem, naším hlavním cílem je vytvoření systému umožňujícího hledání a pojmenování souvislostí mezi znečištěným prostředím a zdravotními problémy obyvatelstva. Tyto znalosti jsou nesmírně důležité pro řídicí a rozhodovací sféru soukromého sektoru i státní správu,“ uvedl prof. Ivan Holoubek, ředitel výzkumného centra RECETOX, které projekt zaštiťuje. „Informace by pak měly být základem pro další rozhodování o budoucím rozvoji jednotlivých měst a obcí, regionu i celého státu i pro přípravu nových legislativních opatření na ochranu životního prostředí a zdraví populace,“ doplnil prof. Holoubek
Projekt CETOCOEN umožní průmyslovým subjektům získat objektivní nástroj pro hodnocení zatížení životního prostředí jejich technologiemi a pro nastavení své environmentální politiky. Zástupci státní sféry budou mít k dispozici tolik žádané informace o stavu svého regionu tak, aby mohli objektivně rozhodovat při plánování výstavby např. nových průmyslových zón. Skončí tím dohady o negativních dopadech některých průmyslových činností a jejich mylné interpretace a zabrání se tak zbytečným dezinformacím, někdy až vyvolání paniky mezi obyvatelstvem, čehož jsme občas svědky. Občané budou mít možnost získat zdarma a jednoduše informace o stavu životního prostředí ve své lokalitě a jeho vlivu na výskyt různých onemocnění, čímž mohou aktivně ovlivňovat další rozvoj svého regionu.
Celková výše navrhovaného projektu dosahuje 636 mil. korun. Částka bude použita na výstavbu nové budovy, přístrojového dovybavení na světové úrovni a vytvoření stimulujících podmínek pro mladé perspektivní pracovníky. Účast na ambiciózním projektu přislíbili mladí vědci z Kanady a Německa, pro několik českých odborníků působících dlouhodobě v zahraničí bude důvodem k návratu do regionu. Otevření nové budovy, která poskytne zázemí pro pět desítek vysoce specializovaných vědeckých pracovníků a stejné množství postgraduálních studentů, je plánováno na leden 2012. Garantem projektu CETOCOEN je výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologi RECETOX při Masarykově univerzitě v Brně.
RECETOX, výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, je od roku 2007 samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Existuje pod anglickou zkratkou RECETOX (Research Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology). Zabývá se problematikou znečištění životního prostředí toxickými látkami, jejich výskytu a vlivu na životní prostředí a studiu jejich účinků na člověka i na ostatní živé organismy v ekosystému.
RECETOX je od května t. r. oficiálně jmenováno Regionálním POPs centrem pro státy střední a východní Evropy a Střední Asie. V rámci Stockholmské úmluvy se tak stalo oficiálním zástupcem 28 států v otázkách persistentních organických populantů (POPs). Působí jako vědecký a technický most mezi zeměmi východní a západní Evropy.