Budoucnost je založená na nezávislost na fosilních nosičích energie a nulové emise. Pokrok znamená přiblížit se k ní prostřednictvím otestování palivového článku v praxi.
Scénář je jednoznačný – fosilní energie není k dispozici v nekonečném množství. A stále více obyvatel našeho světa si na ni činí nárok. Fosilní energie se tak stává dražší, automobilisté to pozorují u čerpacích stanic. Vědci současně dávají spalování fosilní energie za vzniku emisí CO2 do úzké souvislosti se změnami klimatu na naší zemi. Pro budoucnost se zajištěnou energií je nutná alternativa. Ta se nazývá: palivový článek.
Palivový článek vyrábí elektrický proud nehlučně a bez emisí. Elektrický proud, který lze mnohostranně použít –pro provoz mobilního telefonu, nebo pro vytápění. Nyní je použitelný také v autobusu – ekologicky čistě z vodní, solární a větrné energie nebo zemního plynu. Palivový článek potřebuje jako médium pro energii vodík. Ten lze získat různým způsobem. Funguje v raketoplánech, stejně jako v ponorkách. A v autobusech Citaro rovněž. V deseti evropských městech je v provozu 30 Mercedes-Benz Citaro s pohonem pomocí palivových článků.
Více energie pro stále více lidí. Poptávka po ropě bude v nadcházejících letech dále stoupat. Východiskem je přechod na jiný, ekologicky šetrný nosič energie. Vývoj palivového článku do stádia sériové zralosti znamená: Vytvoření budoucnosti.
Vědci a inženýři společnosti DaimlerChrysler vyvíjejí a konstruují již deset let osobní vozy, transportéry a autobusy s pohonem pomocí palivových článků.
Žádné spaliny, žádný hluk – tak to funguje
Sen lidstva se stává skutečností – palivový článek přetváří energii bez škodlivých emisí. Z výfuku odchází pouze čistá vodní pára. Tento princip objevil již v roce 1839 Brit Sir William Robert Grove, avšak teprve dnes je palivový článek zralý pro malé série k otestování v projektu palivových článků Mercedes-Benz.
Princip funkce
Při chemické reakci se vodík a kyslík slučují na vodu. Přitom se uvolňuje elektrická energie a teplo. Několik palivových článků je spojováno do svazků, podobně jako válce motoru nebo články baterie. U Mercedes-Benz existoval před deseti lety MB100 jako první vozidlo s pohonem pomocí palivového článku. Mezitím jich bylo postaveno několik desítek. Jejich výkon se v těchto pionýrských dobách během několika málo let zmnohonásobil.
Od unikátu k malé sérii
„Jezdí mnohem lépe, než se předpokládalo“, říká vedoucí projektu DaimlerChrysler Walter Rau o „svých“ autobusech s palivovými články, „řidič nastoupí a může se na svůj autobus spolehnout.“ Po již 33 zhotovených Citarech s pohonem pomocí palivových článků víme, jak to jde. „80 procent jsou přeci standardní díly“, uvádí Oliver Schneider, koordinátor v autobusovém závodě Mannheim společnosti DaimlerChrysler. „Mnohý montér musel najednou místo naftového motoru namontovat elektromotor.“ Naštěstí zaměstnanci v Mannheimu vyrábějí autobusy více než 100 let, a umějí si poradit. „Jede dobře a příjemně“, je s autobusem s palivovým článkem spokojen Rainer Bickel, koordinátor pokusných vestaveb „počítali jsme s více problémy“. „Testování se provádí vědomě u zákazníka“, tolik Walter Rau o nové technice. Palivové články Citara vykazovaly zpočátku samozřejmě dětské nemoci, ty však měly jenom zřídka něco společného se samotným palivovým článkem a byly odstraněny. Jak to půjde dále? „Musíme vytvořit infrastrukturu“, říká Rau. Aby po výrobě stejně rutinně proběhlo tankování a údržba autobusů s palivovými články, stejně jako u dnešních Citar s dieselovým motorem.
Na cestě k čisté budoucnosti
Citaro s palivovým článkem je velkým krokem k pozdější sérii.
Přeměna energie pomocí palivového článku není žádná „science fiction pozítří“. Je přítomností a je v současné době zaváděna v nejrůznějších oblastech celého světa. Již za několik let bude palivový článek jako zdroj energie patřit k všednímu dni. Asijské elektronické koncerny stojí bezprostředně před sériovým startem notebooků, mobilních telefonů a MP3-přehrávačů s prodlouženou provozní dobou díky pohonu palivovými články. Německá ponorka U 31 může díky svému bezhlučnému dieselelektrickému pohonu pomocí palivových článků plout pod vodou nepřetržitě mnoho týdnů. Spolková země Badensko-Würtembersko plánuje program „100 000 suterénů“ pro instalaci topení s palivovými články v soukromých domácnostech. Palivový článek přebírá již roky napájení proudem u raketoplánů. Island uvažuje o přebudování rybářských kutrů státní rybářské flotily na pohon palivovými články. A mladí a ti co mladými zůstali mohou už delší dobu sbírat vlastní zkušenosti s palivovými články prostřednictvím pokusných stavebnic z hračkářství.
Budoucnost autobusu Mercedes-Benz Citaro s pohonem pomocí palivových článků teprve začala. Nezůstane pouze u rozsáhlých testů tří tuctů autobusů v linkovém provozu v evropských metropolích, v australském Perthu a Číně.
Další autobusy s palivovými články budou jezdit v návazných projektech. Vyvíjeny a konstruovány společností DaimlerChrysler na základě zkušeností a analýz výsledků testů od Reykjaviku až po Peking. Pokračování: Během snad deseti let by měly autobusy s palivovými články patřit k normálnímu obrazu ulice. A pionýři dneška jsou hrdí na to, že svou iniciativou pootočili kolo automobilového vývoje o značný kus kupředu.
Nové horizonty: Technika palivových článků je na cestě k sériovému použití. „Za několik let budou autobusy s pohonem pomocí palivových článků patřit k normálnímu obrazu ulice.“
Technické parametry autobusu Mercedes-Benz Citaro:
Délka: 11 950 mm
Šířka: 2 550 mm
Výška: 3 688 mm
Hmotnost prázdného vozidla: cca. 14 000 t
Dovolená celková hmotnost: 18 000 t
Počet cestujících: až 70, v závislosti na vybavení
Výstupní výkon motoru: 250 kW
Jízdní výkon: 190 kW, při 2.100 ot./min
Max. točivý moment: 1 050 Nm při 800 ot./min
Napájecí napětí: 600 V
Zásoba vodíku: cca. 40 kg / 1 900 l, při 350 bar
Autobusy s vodíkovým pohonem v Pekingu
Dopravu sportovců i diváků na letních olympijských hrách 2008 v Pekingu zajišťovaly elektrobusy na vodíkový pohon. Zdrojem energie pro jejich trakční motory byly palivové články. Jedná se o ambiciózní projekt, jehož cílem bylo využití olympijských her jakožto mimořádné události přitahující pozornost celého světa k demonstraci užitných vlastností a hlavně bezpečnosti vodíku v dopravě. Akce představuje zlom v propagaci tohoto paliva. Dosud se jednalo o lokální projekty, omezující se na několik vozidel s nepatrným počtem uživatelů. Na olympijských hrách v Pekingu se poprvé v historii svezlo na vodík tisíce pasažérů denně.
Plnění palivových nádrží zajišťovala mobilní jednotka Series 300 společnosti Air Products, která je největším výrobcem vodíku na světě a ve Spojených státech, v Evropě i na asijském kontinentu je dodavatelem vodíkových technologií pro demonstrační projekty.
Olympijskému finále předcházel precizně připravený zkušební provoz, kdy byla v Pekingu uvedena do provozu malá flotila několika autobusů, které až do olympijských her ověřovaly použitelnost vodíku při normálním městském provozu.
Udržování čistoty ovzduší v čínských městských aglomeracích představuje velký problém: kvůli rostoucí smogové zátěži se například uvažuje o tom, že by v letních měsících byla v některých aglomeracích a centrech měst alespoň zčásti omezena doprava.
Vzhledem ke stále rostoucímu významu čínského trhu s 1,3 až 1,4 miliardy obyvatel se Projekt palivových článků rozhodla podporovat rovněž Evropská komise a Organizace spojených národů. OSN poskytla pro tento účel finanční podporu ve výši více než dva miliony USD a Evropská komise kromě toho zajišťuje úplnou integraci tohoto projektu do projektu EU Fuel Cell Bus Project (CUTE), známého daleko za hranicemi Evropy, tak, aby čínští partneři projektu mohli profitovat ze zkušeností získaných během provozu 30 autobusů Citaro s palivovými články v deseti evropských dopravních podnicích. Celkem tyto autobusy již urazily vzdálenost více než 800 tisíc kilometrů a přepravily více než tři miliony pasažérů.
Daimler oficiálně hovoří o dramatickém snížení emisí
Stále přísnější normy, vyšší ceny nafty a „zeleně smýšlející“ zákazníci – to vše přispívá u Daimleru k ještě vyššímu úsilí při vývoji ekologičtějších užitkových vozidel. Celkem 16 typů kamionů a autobusů pod koncernovými značkami Freightliner, Mitsubishi Fuso, Mercedes-Benz, Orion a Thomas Built Buses se dočká hybridního pohonu. Ten má mít za následek až třetinové snížení spotřeby v závislosti na způsobu využití vozidla. Celkově hovoří společnost na svých stránkách o dramatickém snižování emisí. Jak „dramatické“ ve skutečnosti bude, a především jak bude rychlé, však rozhodne několik faktorů, mezi nimiž je například pokrok při snižování cen masové produkce palivových článků.