Nejedná se o úplnou novinku, podobný princip pohonu se používal již začátkem 20. století v tramvajích ve francouzských městech Nantes a La Rochelle. Ke konstrukci motoru, který by mohl pohánět auta, však vedla cesta dalšími osmi lety vývoje a čtyřiceti novými patenty.
A jak motor funguje? Na spodku auta jsou tři dlouhé trubice vyrobené z odolného plastu a vyztužené uhlíkovými vlákny. Obsahují 90 m3 vzduchu stlačeného na 300 atmosfér (1 atmosféra je asi 100 kPa), což je 150krát větší tlak, než je v pneumatikách. Tyto nádrže jsou tedy zdrojem „paliva“.
V motoru CAT najdete dva písty, každý o objemu 566 cm3. V první fázi (komprese) motor vlastní silou stlačí vzduch nasátý z okolí na 20 atmosfér. Stlačení plynu způsobí ohřátí vzduchu na 400 °C. Nastupuje fáze vstřikování stlačeného vzduchu z nádrží: ve chvíli, kdy se píst zastaví, se do komory prudce dostává vzduch o vnější teplotě – ochlazení způsobí prudký vzrůst tlaku. Nastává fáze expanze, tlak pohybuje pístem a ten roztáčí klikovou hřídel. Vycházející vzduch se kvůli prudkému zvýšení objemu ochladí. Ve fázi komprese jsou velmi důležité přídavné ojnice, které na konci první fáze udrží konstantní objem komory na dost dlouhou dobu.
Dojezd auta je závislý na rychlosti. Pokud se vozítko, určené pro provoz ve městě, bude pohybovat rychlostí 50 km/h, slibuje výrobce dojezd 324 km. Při maximální rychlosti 110 km/h dojezd prudce klesá. Naplnění nádrže by podle odhadů mělo stát okolo 1,50 €, tedy necelou padesátikorunu. I když by byl dojezd pouze 100 km, jezdilo by auto téměř zadarmo. A předpokládaná koncová cena vozu by se měla pohybovat okolo 250 000 Kč!