České teplárny jednoznačně upřednostňují další využití domácího hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, před dovozovým zemním plynem. To je hlavní bod desatera, na kterém se shodli účastníci jubilejního dvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové. Jde o nejvýznamnější letošní konferenci v oboru v České republice, které se letos účastnili zástupci z partnerských asociací z Německa i Slovenska. Konference pod záštitou Teplárenského sdružení ČR přinesla také řadu novinek, inovací a rozšíření témat o další obory související s teplárenstvím.
Zmíněné desatero nazvané „Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky" obsahuje konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení prosazovat při jednáních s vládou, zájmovými organizacemi atd. (příloha 1). Mezi jeho další významné body patří kromě požadavku dopracování energetické
a surovinové koncepce s přihlédnutím k aktuálním změnám v Evropě a zejména SRN také konstatování, že plánované zvýšení poplatků za vytěžený nerost má být provedeno způsobem, který nezvýší cenu paliva pro teplárny.
„Změnili jsme organizátora a myslím, že s výsledkem můžeme být spokojeni. Úroveň akce se podařilo oproti minulým letům podstatně zvýšit," řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
„Letošní konference byla ve spoustě parametrů rekordní. Na Dny teplárenství a energetiky se registrovala téměř tisícovka návštěvníků a představilo se na osmdesát firem. Nově jsme navázali spolupráci s asociacemi SOVAK a Českomoravskou elektrotechnickou asociací. S tou jsme připravili blok „Elektrotechnická zařízení jako zdroj úspor při provozu tepláren," říká Aleš Pohl, ředitel pořadatelské společnosti Exponex.
Konference byla koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Tomu se přizpůsobila skladba přednášejících. Slovo dostali významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností.
„Jednotlivé bloky se věnovaly jak politice státu a Evropské komise vůči teplárnám a dopadům současné legislativy, tak i problematice měst a obcí v dodávkách tepla i připravovaném zákonu o odpadech," říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Blok pro technický management obsadil ve čtvrtek tři sály, páteční dopolední blok patřil ochraně ovzduší.
Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky
Hradec Králové 23.−25. 4. 2014
1. Verze aktualizace Státní energetické koncepce ze září loňského roku, která stále prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, počítá ve své tabulkové části s tím, že domácí hnědé uhlí bude při výrobě tepla pro soustavy zásobování teplem po roce 2020 masivně nahrazováno zemním plynem. Vlastníci teplárenských společností však jednoznačně upřednostňují další využití hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Podporujeme dopracování aktualizace v plánovaných termínech, tzn. do konce letošního roku, se zohledněním posledního vývoje v EU a především v SRN.
2. TSČR monitoruje snahu vlády zvýšit poplatek za vytěžený nerost. Tato změna by měla být provedena takovým způsobem, aby nedošlo k dalšímu zvýšení cen paliva pro teplárny,
a nezhoršilo se tak jejich postavení na trhu s teplem.
3. Vláda by měla věnovat maximální pozornost aktualizaci energetické legislativy – především energetického a horního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a další legislativy s cílem zabezpečit větší stabilitu podnikatelského prostředí.
4. Za důležitou oblast považujeme i dopracování odpadové legislativy včetně plánu odpadového hospodářství ČR s respektováním energetického využití odpadu jako jednoho z nástrojů k efektivnějšímu využití odpadu, který současně přispěje ke snižování požadavku na primární energetické zdroje, jako je hnědé uhlí.
5. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.
6. Za velmi důležitou považujeme implementaci směrnice o energetické účinnosti tak, aby byly minimalizovány náklady subjektů v ČR, byla na základě dopadové analýzy a vyhodnocení externalit zvolena nákladově efektivní řešení a nedocházelo k upřednostňování politicky líbivých opatření bez efektu. Pro naplňování směrnice je potřeba vytvořit také odpovídající prostor ve strukturálních fondech EU 2014+ (včetně modernizace rozvodů tepla) a zajistit vyhodnocování a kontrolu dosažených úspor energie.
7. Výnosy z aukcí povolenek by měly směřovat především do odvětví, která jsou zahrnuta do systému emisního obchodování EU ETS a jsou nucena zvyšovat účinnost a snižovat emisní parametry svých technologií. Považujeme za nezbytné provést legislativní změny v tomto směru a neprohlubovat diskriminaci mezi technologiemi.
8. Žádáme vládu ČR, aby při projednávání přípravy legislativy vymezující technické požadavky na nejlepší dostupné technologie (tzv. BREF), při přípravě směrnice o středních zdrojích znečištění, při vymezování podmínek veřejné podpory a při přípravě dalších předpisů EU, které výrazně dopadají na české subjekty, prosazovala specifika českého teplárenství v EU.
9. Považujeme za nezbytné dokončit notifikaci systému podpor v oblasti teplárenství do konce června 2014, aby nedošlo k dalšímu zdržení procesu z důvodu účinnosti nových pravidel veřejné podpory od 1. 7. 2014.
10. Pro další jednání o klimaticko-energetických cílech EU do roku 2030 požadujeme akceptovat maximálně jeden cíl v oblasti snižování emisí CO2, nezavádět žádný další cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu ani cíl pro energetickou účinnost. Do mechanismu snižování emisí je třeba zahrnout všechny emitenty ideálně zavedením uhlíkové daně i proto, že v systému emisního obchodování EU ETS je zahrnuto jen cca 40 % emisí. Systém považujeme za nefunkční a obáváme se, že neustálé reformy jen prohlubují jeho krizi a oddalují zásadní řešení při naplňování závazného cíle.
