Evropská legislativa a příslušné české vyhlášky stanovují majitelům domů povinnost vybavit vnitřní rozvody tepla pro vytápění příslušnými měřidly nebo indikátory spotřeby. Cílem je přesně sledovat spotřebu tepla v jednotlivých bytových jednotkách a spravedlivě rozúčtovat náklady na vytápění. Kořeny dnes běžných technologií měření spotřeby tepla přitom sahají až do 30. let minulého století.
Směrnice Evropského parlamentu číslo 2012/27/EU a vyhláška číslo 194/2007 Sb. předepisuje majitelům domů instalovat na vnitřní rozvody tepla měřidla nebo poměrové indikátory spotřeby tepla. Ty umožňují přesné sledování spotřeby a následné spravedlivé vyúčtování nákladů na teplo konečným spotřebitelům. Zatímco dnes je měření spotřeby tepla zákonem zakotvenou povinností, dříve patřila měřidla k nadstandardnímu vybavení komfortních bytů pro bohaté nájemníky.
„Po loňském období právní nejistoty mají majitelé domů a bytová družstva nyní jasno. Legislativa předepisuje instalaci měřidel spotřeby tepla, většinu domovních rozvodů ale stačí vybavit poměrovými indikátory spotřeby, které sledují činnost jednotlivých radiátorů v bytě," sdělil Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se mimo jiné zabývá měřením spotřeby tepla. „Indikátory spotřeby tepla, které dnes najdeme ve většině bytových jednotek, se začaly v bytech objevovat již v první polovině 20. století. Tehdy šlo ovšem o technologickou novinku určenou hlavně bohatým nájemníkům velkých luxusních bytů," popisuje začátky technologie měření spotřeby tepla v bytech Karel Vlach.
Měřiče spotřeby tepla pracující na termoelektrickém principu byly použity například ve funkcionalistickém domě na Merhautově ulici v Brně, který v roce 1936 navrhl architekt Zikmund Kerekes. Zdejší prostorné a na svou dobu velmi luxusní byty byly vybaveny radiátory s měřidly spotřeby tepla od firmy Thermon. Stejné přístroje byly v té době používány také v nájemních domech v lokalitě okolo pražského Veletržního paláce, které vytápěla holešovická elektrárna.
„Měřiče spotřeby tepla Thermon fungovaly na principu termočlánku, s jehož pomocí se měřil rozdíl teplot radiátoru a vzduchu v místnosti. Naměřené hodnoty se pak odečítaly na rtuťovém indikátoru, který pracuje na základě elektrolytického vylučování rtuti na jedné z elektrod indikačního přístroje," popisuje technologii tehdejšího měření spotřeby tepla Petr Holyszewski, manažer strategického vývoje ve společnosti ENBRA. „Vzhledem k tomu, že rtuťový indikátor byl umístěn mimo obytné prostory, nebylo nutné při odečítání hodnot vstupovat do bytů," doplnil Petr Holyszewski.
Měřicí zařízení Thermon díky oddělení termočlánku a indikátoru splňovala další moderní trend: dálkový odečet naměřených hodnot. Moderní indikátory spotřeby tepla s možností dálkových odečtů dnes ale samozřejmě pracují na základě úplně jiné technologie a k přenosu dat se využívá rádiový signál. Do poloviny 30. let 20. století, kdy se první měřiče spotřeby tepla v bytech instalovaly, se datují také první pokusy o podvody. Už v té době jsou totiž zaznamenány případy snahy o nelegální ovlivnění měřičů zásahem do zapojení snímacích termočlánků.