Tlakový vzduch je pro své bezkonkurenční vlastnosti široce používaný v průmyslu. Dá se říci, že bez něj není myslitelná současná úroveň produktivity a pro některé výroby je tlakový vzduch zcela nenahraditelný. Možná právě pro svoji nenahraditelnost se přehlíží fakt, že tlakový vzduch je nejdražší energií v průmyslu.
Nedostatečnou pozornost, která se této oblasti věnuje, podporuje fakt, že správa tlakového vzduchu od výroby po spotřebu neleží v kompetenci a zodpovědnosti jednoho, ale hned několika oddělení (energetika – údržba – správa budov). Pohled na tlakový vzduch pak často bývá zúžen pouze na fázi jeho výroby – tedy na kompresory. Přitom se zcela opomíjí stav distribuční soustavy a spotřebičů tlakového vzduchu.
Distribuce a spotřeba se přitom v průběhu mnoha let používání živelně a radikálně mění – přidávají a odebírají se stroje a linky, prodlužují se potrubní trasy... atd. Zcela se zapomíná, že tlakový vzduch je systémové médium, kde změna jedné části nemusí zákonitě znamenat i zlepšení celku. Jen komplexní pohled je tím pravým klíčem k optimalizaci celého systému. Prvním krokem by mělo být zjištění skutečného stavu všech částí systému.
Monitorovací systém tlakového vzduchu
Platí pravidlo: „Pokud je třeba proces řídit, pak je nutné jej měřit". Proto by se optimalizace systému tlakového vzduchu měla opírat o reálná data z provozu. Základem je monitorovací systém, který zaznamenává parametry soustavy: el. spotřebu kompresorů, průtok a tlak vzduchu na výstupu z kompresorovny a na hlavních větvích do hal. Při periodickém záznamu po delší časový úsek lze snadno posoudit, jaký vliv mají jednotlivé změny v systému, porovnat kolik stojí 1 m3 vzduchu nyní a kolik stál před rokem, reagovat okamžitě na nárůst ztrát netěsnostmi a zhodnotit, jakou úsporu přinesly preventivní kampaně. Příkladem monitorovacího systému tlakového vzduchu může být jednotka SONOAIR TIM ve spojení s průtokoměry SONOAIR a elektroměry SONOMEG.
Detekce netěsností tlakového vzduchu
Nezávislá měření potvrzují, že ve většině instalací uniká netěsnostmi 20–40 % tlakového vzduchu. Pravidelnou údržbou lze držet ztráty na úrovni 5–10 %. V současnosti se nejčastěji používají ultrazvukové detektory netěsností. Tento typ detektorů je velmi jednoduchý k ovládání, nevyžaduje žádné dodatečné provozní náplně (výdaje) a je velmi účinný. Netěsnost lze nalézt a přesně označit během okamžiku, a to při plném provozním hluku. Důležité je při výběru vhodného přístroje klást důraz na celkovou kvalitu přístroje, robustnost provedení a kvalitní ergonomii. Příkladem může být přístroj SONAPHONE se sondou L50.
Závěr
Data získaná monitorovacím systémem z reálného provozu dávají komplexní obrázek o stavu celého systému a umožňují provést kvalifikované rozhodnutí vedoucí k optimalizaci systému a ke správnému nasměrování údržby na místa největších úniků (ztrát). Výsledkem je maximální úspora energie a snížení výrobních nákladů společnosti.
