Zakopejte staré tašky z igelitu do země a vyroste z nich květina. Zní to jako ekologická pohádka, ale opotřebená fólie z plastu může v poli nebo na zahrádce skutečně působit jako výživné hnojivo. Funguje to však jen za předpokladu, že k výrobě plastu nebyla použita ropa, ale bramborový škrob. Na mezinárodním veletrhu Biofach, který se koncem února uskutečnil v německém Norimberku, byly k vidění nejrůznější kompostovatelné biopytlíky, nákupními taškami počínaje, sáčky na psí exkrementy konče. Na počátku jejich výroby byly obyčejné brambory. Ty, na rozdíl od fosilních zdrojů, jejichž zásoby ve světě ubývají, vyrostou na poli každý rok a ještě přitom spořádají významnou porci skleníkového plynu oxidu uhličitého. Navíc takové plasty po upotřebení nezatěžují přírodu, ale vracejí se do koloběhu živin v půdě.
Chtějí-li zemědělci obhájit dosavadní výměru polí, musejí si pro svou produkci najít jiné odběratele než potravináře. V západní Evropě už tohle poselství Evropské komise o nepotravinářském využití zemědělské produkce pochopili. Česká cesta je jako obvykle plná komplikací. Domácí pěstitelé brambor si stěžují, že pro úrodu nemají odbyt, producenti škrobu lamentují nad nízkými výrobními kvótami, které jim přidělil Brusel. Politici mají důležitější starosti. A tak se u nás plasty rostlinného původu sice vyrábějí, ale surovina pro ně vyrostla v zahraničí.
"Granule pro lisování plastů nakupujeme v Německu a v Itálii," říká Tomáš Hodek ze společnosti HBA.BIO, která prodává sáčky na kuchyňský odpad biologického původu. Celý balíček lze po naplnění kompostovat a posléze využít k hnojení zahrádky. HBA.BIO také nabízí jednorázové stolní nádobí, které nakonec skončí opět jako živina pro půdu. Hodek přiznává, že čeští spotřebitelé zatím velký zájem o ekologické zboží nemají. Odrazuje je cena.
"Výrobky z ekologického plastu jsou šestkrát dražší, než z polyetylénové fólie," uvádí Hodek.
Více se dozvíte na www.agris.cz/detail.php?id=137460&iSub=518