Firmy stále více investují do ochranných a pracovních prostředků. Pracovní a ochranné pomůcky definuje zákon. Zaměstnavatelé ale mohou nad rámec zákona poskytnout pracovní prostředky, například moderní termo oblečení, které brání zpocení a nachlazení, nebo pomůcky v lepší kvalitě, než požaduje legislativa. Investice pak mohou jít až do statisíců.
Pomůcky jako pracovní oděv, rukavice, obuv nebo ochranné brýle musí zaměstnanec dostat zdarma ihned po nástupu. Za nedodržení pravidel hrozí firmám pokuty až milion korun. Při sváření musí tělo chránit nehořlavý oděv, ideálně z dobře zpracované kůže. Pro práci s olovem jsou potřeba masky a respirátory. Zpracování chemikálií zase vyžaduje protichemickou kombinézu a rukavice.
Podle generálního ředitele společnosti CANIS SAFETY, která vyrábí a prodává pracovní prostředky a pomůcky, Leonarda Mynáře získává na oblibě například bezpečnostní obuv. Ta na rozdíl od běžné pracovní obuvi obsahuje planžetu v podrážce nebo vyztuženou špici. Dále jde o výstražné oděvy nebo oděvy s reflexními prvky. „Zaměstnanci rádi nosí to, co je neomezuje v pohybu, příjemně se nosí a je slušivé. Oděv by měl mít dobrý střih, třeba dobře „dopasovaný" sed u kalhot, nebo větší podíl bavlny," uvedl Mynář. Některé původně volnočasové materiály se dostali i do pracovního života. Například softshell byl dříve znám pouze jako outdoorový materiál a dnes se běžné užívá v oblasti pracovních oděvů.
Firma Canis Safety navíc zákazníkům nabízí možnost tzv. výdejních automatů. Zaměstnanec si tak může non-stop vyzvednout třeba pracovní rukavice, respirátor nebo špunty do uší. Stačí mu k tomu čipová karta, na kterou si lze měsíčně získat určený počet pomůcek.
Podle Pavli Břečkové, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků, investují malé a střední firmy do pracovních pomůcek a prostředků řádově jednotky tisíc korun. „Podle charakteru provozu může jít až o statisícové částky. Je třeba také počítat s údržbou, která není zanedbatelná." doplňuje Břečková.
Společnost M2C, která nabízí služby integrovaného facility managementu, vydává nejvyšší částku za uniformy. „Snažíme se přizpůsobovat jednotlivé části uniforem a pracovních pomůcek tak, aby byly funkční v každém ročním období," uvedla mluvčí M2C Tereza Rýparová s tím, že společnost se snaží najít řešení i v případě specifických požadavků jako je kožní onemocnění, alergie nebo nekonfekční velikost oblečení.
Stavebninám DEK se osvědčilo dávat zaměstnancům ve skladech kvalitní montérky a nechat pracovníky, aby si výstroj skládali sami z několika variant. „Naši zaměstnanci je pak rádi nosí i ve svém volném čase. Vydáváme také prací prášek, protože balíky prášku dělají radost partnerkám zaměstnanců," uvedla Petra Kutnarová, správní ředitelka DEK. Investice do pracovních triček a mikin činí na prodejnách ročně 1 600 korun na zaměstnance. Ve skladech pak jde o 15 tisíc korun. Nejdražší jsou teplé zimní bundy.
„Ty nejlevnější kousky z našeho sortimentu pracovních prostředků a pomůcek postupně mizí, protože firmy do svých zaměstnanců více investují," dodává Leonard Mynář z CANIS SAFETY. Že je o kvalitní pracovní prostředky stále větší zájem, potvrzují i čísla Asociace textilního – oděvního - kožedělného průmyslu. Podle ní tržby výrobců textilií, textilních a oděvních výrobků za prvních 11 měsíců roku 2018 činily 52,7 miliardy korun. V roce 2017 tyto firmy vykázaly za stejné období tržby 51,3 miliardy. Víc než čtyři pětiny všech tržeb tvoří textilní firmy, do nichž patří i výrobci pracovních oděvů.
