Stockholmu, který se rozprostírá na 14 ostrůvcích, a jehož nejstarší čtvrť se kdysi jmenovala doslova „Město mezi mosty", nedostatek vody určitě nehrozí. To nejzajímavější dění okolo vody se dnes ovšem odehrává v ohromných žulových tunelech hluboko pod chodníky a kanály této švédské metropole. Stockholmská vodohospodářská společnost Stockholm Vatten zdokonaluje svou obrovskou čistírnu odpadních vod Henriksdal, která zpracovává celé dvě třetiny veškeré odpadní vody města.
Čistička bude nově vybavena supermoderními bioreaktory s vlnícími se membránami imitujícími mořské řasy. Tyto membrány, navržené a zkonstruované společností GE, dokážou z vody efektivně odfiltrovat cokoli od benzínu po bělidla a lidský odpad. Modernizace z této čistírny odpadních vod učiní největší zařízení svého druhu s „membránovými bioreaktory" (MBR) na světě a ve výsledku bude schopná zpracovat více než jednu miliardu litrů špinavé vody denně. Vyčištěná voda pak bude vypouštěna zpět do Baltského moře.
Největší překážku, s níž se projekt potýká, představuje žulové podloží Stockholmu, do něhož je vykopáno bezmála 18 kilometrů tunelů, v nichž čistička sídlí. Tato přírodní svěrací kazajka činí jakékoli snahy o rozšíření kapacity zařízení nesmírně obtížnými. Metropole si však nemohla dovolit čekat. Stockholm je jedno z populačně nejrychleji rostoucích měst Evropy a Švédsko je navíc zavázáno plnit velmi náročné požadavky na ochranu životního prostředí stanovené akčním plánem pro Baltské moře a Rámcovou směrnicí o vodě Evropské unie.
Společnost Stockholm Vatten k čištění vody dosud používala celou řadu různých mechanických, chemických a biologických metod a celý proces vyčištění přitékající odpadní vody trval zhruba jeden den. Stockholm ale potřeboval něco lepšího a nejlepším řešením se ukázala být ultrafiltrační technologie GE nazvaná LEAPmbr. Tento bioreaktor je vybaven unikátními filtračními membránami ZeeWeed 500, které jsou pokryty speciální syntetickou pryskyřicí a jejich jedinečná konstrukce jim umožňuje vlnit se a pohupovat podobně jako mořské řasy. Membrány jsou provrtány miniaturními dírkami o průměru pouhých 40 nanometrů, díky nimž se z vody odfiltrují bakterie, sedimenty i nechtěné látky jako například fosfor či dusík.
Technologie však nabízí i další výhody. Její provoz je oproti konvenčním MBR levnější a vyžaduje o třetinu méně energie. Díky vysoké pružnosti je řešení možné instalovat v menších prostorách, což se skutečně hodí, když je vaše čistička umístěna zrovna v žulové jeskyni. Gösta Lindh, výkonný ředitel Stockholm Vatten, říká, že technologie „pomůže splnit naše dlouhodobé potřeby, co se týče kapacity čištění odpadních vod, a to navíc energeticky i nákladově efektivním způsobem."
Stockholm ovšem není jediné místo, kde membrány ZeeWeed pomáhají. Technologie již pomáhá chránit Velký bariérový útes v Austrálii či sopečné jezero na Novém Zélandu a mnoho dalších míst po celém světě.
