Odpovídal Ing. Lukáš Grásgruber, šéfredaktor časopisu IT Systems
T+T: Kolik lidí podle odhadů dodnes používá Windows XP?
Přestože nemusí platit, že každý počítač se připojuje k internetu, můžeme za nejpřesnější statistiku využívání operačních systémů považovat údaje z monitoringu návštěvnosti internetových serverů. Z nich vyplývá, že v ČR používá Windows XP necelých 23 % uživatelů a jedná se o druhý nejpoužívanější systém za Windows 7 s podílem přes 45 % (podle monitoringu Rankings.cz v březnu 2014). Celosvětově je podíl Windows XP ještě vyšší. Podle statistiky Netmarketshare.com používá Windows XP téměř 28 % uživatelů.
U
končení podpory operačního systému Windows XP (dále jen XP) se proto dotklo mnoha firem i domácností. Způsobilo poprask, jehož výsledkem byla masivní kampaň, která nakrátko zastínila všechny snahy Microsoftu upozornit na nové produkty a zlákat k nim zákazníky dobrovolně.
Je možné situaci vnímat sarkasticky a ušklíbnout se nad tím, že novější Windows asi nebudou žádná výhra, když se jim tolik uživatelů dlouhodobě vyhýbá. Pravda je někde jinde. Windows XP jsou i se třemi servis packy a stovkami záplat zastaralé a novější verze Windows nejsou vůbec špatné. Objektivně jsou lepší než XP. Rychlejší, stabilnější a bezpečnější. Proč se tedy uživatelé brání inovaci? Protože operační systém má sám o sobě mnohem menší význam pro užitnou hodnotu počítače, než je nám podsouváno s každou novější verzí Windows. Uživatelé přece nepracují s operačním systémem, ale s aplikacemi. Proto je logické, aby požadavek na změnu operačního systému vzešel právě od inovace aplikačního softwaru, nikoli obráceně. Jenže mnoho aplikací funguje na novém systému prakticky stejně jako na starém a v takových případech je přínos inovace operačního systému sporný, zatímco náklady jsou jasně vyčíslitelné.
T+T: Bylo ukončení podpory Windows XP nevyhnutelné?
Teoreticky ne, ale Microsoft není charitativní organizace, aby na věky investoval do záplatování svého mimořádně úspěšného díla. Embéčko bylo ve své době taky velmi populární, ale nikdo snad nečekal, že na něj sežene originální náhradní díly i deset let od ukončení prodeje. Ovšem stejně tak nepropadal panice, že s ukončením prodeje originálních náhradních dílů jej musí okamžitě odstavit a přestat používat. Musel jen přijmout skutečnost, že se zvyšuje riziko poruchy a komplikace spojené s jejím odstraněním.
T+T: Když tolik uživatelů Windows XP používá, asi jim postačuje. Proč by tedy měli přecházet na nový operační systém? Vystavují se ti, kdo zůstanou u Windows XP, reálnému bezpečnostnímu riziku?
Ze všech stran nyní slyším otázku, zda je třeba ihned jednat a operační systém Windows XP nahradit? Moje odpověď vždy zní ne, ale je třeba pečlivě zvážit rizika, která s sebou přináší užívání softwaru bez podpory. Možná namítnete, že software s sebou nese bezpečností rizika bez ohledu podporu výrobce. Ano, ale je to stejné jako se zabezpečením bytu před zlodějem. Je přece rozdíl mezi situacemi, kdy občas omylem zapomenete zamknout, a kdy zásadně nezamykáte a ještě necháváte pootevřená okna. Ukončením podpory se riziko používání Windows XP jistě zvyšuje. Berte proto ukončení podpory XP jako podnět k revizi své IT infrastruktury z hlediska bezpečnosti a kvality.
T+T: Obsahuje po letech existence a aktualizací Windows XP stále ještě chyby, které by mohly být vstupní branou nějaké hrozby z internetu?
Ano, je to velmi pravděpodobné s ohledem na výše uvedenou motivaci útočníků a současně míru rozšíření operačního systému, tedy počtu potenciálních obětí. Předpokládám, že brzy budou objevena zranitelná místa, ke kterým už nebude vydána záplata. Přesněji řečeno nebude vydána a distribuována zdarma cestou automatické aktualizace Windows. Je možné, že některé opravy vzniknou a bude možno je stáhnout a instalovat ručně. Takový způsob oprav ale nelze považovat za spolehlivý a bezpečný.
Obecně, i když trochu zjednodušeně, lze říci, že téměř každý software obsahuje chyby a zranitelná místa. Vždyť i softwarové vybavení v kosmickém programu, které je stokrát nebo možná tisíckrát testováno a prověřováno, už v několika případech selhalo. S rostoucí velikostí software se pravděpodobnost chyby zvyšuje. Simulovat a prověřit chování software za všech okolností je velmi obtížné a prakticky nemožné, pokud se prostředí, ve kterém je software nasazen, vyvíjí a mění.
Zde je ale vhodné připomenout, že nejvíce zranitelným místem bývá sám uživatel. Právě s jeho přispěním se škodlivý software často šíří a spouští v počítači.
T+T: Může obranu proti těmto nebezpečím poskytnout antivirový program?
Antivirové programy a další prostředky informační bezpečnosti (např. firewall) poskytují ochranu proti škodlivému software, který je známý nebo identifikovatelný podle svého chování. Laicky řečeno poskytují ochranu proti jednodušším formám útoků. V případě útoků zacílených na nově objevená zranitelná místa operačního systému Windows XP budou jejich možnosti omezené.
T+T: Radil byste přejít na Windows 7 nebo Windows 8 nebo na zcela jiný OS?
Na tuto otázku nelze odpovědět obecně, protože každému uživateli bude vyhovovat jiné operační prostředí, s ohledem na aplikace, které používá. Jak jsem již zmínil, pro uživatele jsou podstatné aplikace, pro které má operační systém zajistit stabilní a bezpečné prostředí. Proto také osobně považuji za zcela chybnou koncepci uživatelského rozhraní Windows 8, kde se operační systém snaží být uživateli blíže než aplikace, což je principiálně špatně a stojí za tím marketingové důvody. Inovace operačního systému by neměla řešit uživatelské rozhraní ale provozní vlastnosti a funkce. To ale v žádném případě neznamená, že Windows 8 je špatný operační systém, jen se v něm musí noví uživatelé naučit pracovat novým způsobem. Pro uživatele, kteří nyní používají Windows XP, půjde o radikální změnu.
Určitě bych chtěl všem doporučit, aby případnou změnu operačního systému, kterou vnímají jako vynucenou, brali jako příležitost k revizi. Jaké zařízení a jaký software vede nejpříměji k uspokojení mých potřeb? Skutečně je správným řešením prostá výměna „kus za kus"?
Za úvahu jistě stojí vybavení složené z více zařízení, např. notebooku, tabletu a multimediálního přehrávače nebo herní konzole. Počítač s Windows je univerzální řešení, které v domácnosti zastane mnoho rolí od pracovního nástroje, zařízení pro přístup k internetu, komunikaci a multimediální zábavu až po výkonnou herní platformu, jenže zmíněná univerzálnost s sebou logicky přináší také kompromisy na všech stranách. Robustní operační systém jako Windows nebo Linux vám nabídne řešení mnoha různých požadavků včetně toho, co jste v danou chvíli nechtěli a toho, co jste nechtěli vůbec nikdy. Někomu taková univerzálnost může vyhovovat – co kdybych to přeci jen někdy potřeboval. Pro jiného uživatele může být naopak výhodou pohotovost a jednoduchost, kterou známe především z tabletů a specializovaných zařízení.
T+T: Na co všechno je třeba myslet před přechodem na nový operační systém? Co všechno může přestat fungovat?
Pokud máte na mysli přechod z Windows XP například na aktuální Windows 8.1, můžete narazit na problémy se spuštěním některých starých aplikací, které bude třeba nahradit novějšími nebo úplně jinými. Po instalaci nového operačního systému na starý počítač nemusí být k dispozici ovladače pro některé součásti počítače (zvuková karta, grafická karta apod.).
T+T: Jaké možnosti operačního systému má uživatel v současnosti na výběr, řekněme pro stolní počítač nebo notebook?
Pokud hledáte nový operační systém pro počítač, na kterém nyní běží Windows XP, máte velmi omezené možnosti. Buď přejdete na novější verzi Windows nebo na některou z distribucí Linuxu. Pro uživatele, kteří doposud pracovali s Windows bych doporučil například distribuce Ubuntu a Linux Mint. Pro zvídavější bych doporučil Fedoru nebo Debian. Linuxových distribucí existuje mnoho. Další operační systémy (iOS, Android, Chrome OS) jsou prakticky pevně svázané s příslušným zařízením.
Záměrně jsem zde vynechal zmínku o dalších operačních systémech (např. OpenBSD, Solaris, OpenVMS atd.), které jsou podle mého názoru mimo dosah uživatele Windows XP.
T+T: Potřebují dnešní (a zítřejší) zařízení vůbec nějaký operační systém? Nestačil by většině jen internetový prohlížeč a přístup k on-line aplikacím?
Ano, potřebují. Operační systém je základní součástí architektury počítače. Zajišťuje, aby počítač vůbec bylo možno ovládat a vytváří prostředí pro běh aplikací, kterým přiděluje systémové zdroje. Myšlenka operačního systému v podobě internetového prohlížeče, který umožňuje přístup k aplikacím a službám, dala vzniknout operačnímu systému Chrome. Ten tvoří, zjednodušeně řečeno, linuxové jádro a internetový prohlížeč Chrome. S ohledem na způsob, jakým dnes většina uživatelů počítač používá a současně rychle rostoucí množství webových aplikací a služeb, jde o velmi perspektivní řešení. Na Chrome OS navíc funguje mnoho aplikací i bez připojení k internetu a nemusí nutně jít o aplikace poskytované on-line formou služby.
Poznámka na závěr:
V souvislosti s ukončením podpory XP se objevují také otázky odpovědnosti tvůrce softwaru za vady jeho díla. Často a zcela chybně je přitom zmiňována paralela s odpovědností za vadu na zboží. Proto bych zde chtěl připomenout základní fakt, že software není zboží. Software je autorské dílo, ke kterému jeho autor uděluje práva k užívání v rozsahu daném licenční smlouvou. Takže žádná dvouletá záruka, žádná ochrana spotřebitele dle zákona. Software není předmětem spotřeby, software užíváte na základě smlouvy, kterou je užitečné přečíst, než ji dvěma kliknutími při instalaci přijmete. Pokud si myslíte, že popsaný stav není správný a máte výhrady ke srozumitelnosti a dostupnosti licenčních smluv, nejste sami. Snad se nad vyvážeností práv dodavatele a uživatele softwaru zamyslí zákonodárci v rámci revize autorského práva, které je při konfrontaci s realitou digitálního věku nejen slepé, ale ještě kulhá na obě nohy.
