Robert Downey Jr. se vrací na plátna kin s letním hollywoodským trhákem Iron Man 3, v němž nás baví svým portrétem Tonyho Starka, amerického miliardáře, playboye a průmyslníka, který se díky vlastnoručně vyvinutému robotickému obleku stane superhrdinou. Ale jakýsi Ironman (chcete-li Železný muž) existoval dávno předtím, než studio Marvel Comics vdechlo v roce 1963 život Tonymu Starkovi a jeho společnosti Stark Industries. V roce 1958 Američan Ralph Mosher pracující pro GE vyvinul prototyp tzv. „Handymana" pro společný jaderný letecký program AEC-USAF.
GE potřebovala vyvinout jedinečný manipulátor, který by dokázal pomáhat při experimentech s atomovým leteckým motorem. Tyto manipulátory mohly být i velké, nicméně bylo zapotřebí, aby byly schopné provádět jemné úkoly. Konstruktér Mosher dostal za úkol něco takového vyvinout.
„Uvědomil jsem si, že od jistého bodu už jakákoli zlepšení mechanické obratnosti přispívají jen málo k celkovému výkonu manipulátoru," prohlásil Mosher. "Kladl jsem si otázku, jak to, že je člověk tak výkonný a robot tak neohrabaný. Záhy mi došlo, že operátor manipulátoru neměl k dispozici to, co normálně zakouší, totiž cit."
To byl patrně jeden z největších Mosherových přínosů do projektu – dodal hmatatelný pocit. Díky tomu mohli operátoři pracovat s Handymanem tak citlivě, že byli schopni zacházet s křehkými vajíčky, zároveň však byli schopni zdvihat i těžké předměty. Na tiskové konferenci k představení Handymana Mosher zvedl kladívko a pohyboval s ním, anebo kolem ruky roztočil obruč – to aby demonstroval všestrannost svého vynálezu.
Později Mosher vyvinul mechanické ruce na stejném principu, které mohl uživatel „nosit" na těle. Sice nebyly tak elegantní jako ty, co měl superhrdina Tony Stark, ani nebyly vyvedeny v červeno-zlatých barvách, nicméně i tak to byl obrovský úspěch týmu GE – úspěch vycházející z reálného světa.