Studenti Fakulty architektury ČVUT vytvořili model možné obytné buňky na Marsu. Navržené obydlí jim pomáhal postavit kolaborativní robot (cobot) zapůjčený společností Universal Robots. Model je tvořen ze sérií panelů, které cobot utkal z konopného a jutového vlákna. Fakulta na projektu spolupracovala s technickou univerzitou z nizozemského Delftu.
Dva metry vysoký model stojí v atriu ČVUT od pátku, kdy byl slavnostně odhalen. Jeho kulovitý tvar tvoří seskládané panely, které jsou utkané z přírodních vláken. Konopné je silné 4 milimetry, jutové lanko má průměr 2 milimetry. Vlákna byla napuštěna roztokem z klíhu, který zajistil jejich vytvrzení.
Mladí architekti nejdříve vytvořili šablonu, do které měl zapůjčený cobot vyplétat pavučinový vzor. Bylo však zapotřebí vyrobit jeho koncové řešení. Studenti proto navrhli nádobku z vlastního recyklovaného PETu, která byla připevněna na rameni robota a kterou procházela při tkaní vlákna, která byla současně namáčena lepidlem.
„Studenti museli robota požadovaný úkol naučit, tedy ukázat mu, jaké pohyby má vykonat, aby každý panel správně utkal. Podařilo se jim to na jedničku a to během několika dní," uvedla Kateřina Slánská, marketingová manažerka společnosti Universal Robots, která kolaborativního robota k tomuto projektu zdarma zapůjčila. Jednalo se o typ robota UR5, který unese zátěž až do 5 kilogramů.
Studentům realizaci zadal Experimentální ateliér
Výrobu obydlí na Mars měli studenti zadanou jako ročníkové cvičení v rámci Experimentálního ateliéru Achten-Nováková na Fakultě architektury. „Do značné míry pracujeme experimentálně a v průběhu přípravy přicházíme na nové postupy, které mají zajímavý vliv na konečný výsledek. Zadání bylo využít robota v kombinaci s parametrickým navrhováním. Ve finále se z domku na Mars vyvinul ekopavilon z přírodních materiálů," vysvětluje Kateřina Nováková, která ateliér spoluzakládala a tento projekt vedla s kolegy s Delftu.
Během semestru vzniklo 11 návrhů, páteční realizace se dočkal pouze ten vítězný. Pracovalo na něm 41 studentů, z toho 33 bylo studentů z nizozemského Delftu. Tamní technická univerzita na projektu spolupracovala od samého začátku.
Vzniklý pavilon se do vesmíru pravděpodobně nepodívá, ale svůj hlavní účel splnil. Díky tomuto projektu si studenti vyzkoušeli práci od počátečních návrhů až po konečnou realizaci, a to za využití nových technologií a mezinárodní spolupráce. „Naši coboti běžně pracují v bezprostřední blízkosti lidí a dobře víme, že je lze použít k mnoha různým účelům. I pro nás však byla vesmírná stavba premiérou," dodala Slánská.
