Zlato je symbol pokroku: umožňuje fungování internetu, zachraňuje lidské životy. Povede další technologickou revoluci? Zlato je drahý kov, který se po staletí používá pro dekorativní účely a poutá pozornost světové finanční veřejnosti, nicméně díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem stojí i za lidským pokrokem. Čím je jedinečné? Zlato je tepelně i elektricky velmi dobře vodivé a je mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Z těchto důvodů tento kov dominuje nejen v elektrotechnice a počítačovém průmyslu, ale v poslední době i v medicíně či oblasti ochrany životního prostředí.
Jedna unce zlata může být díky výjimečné kujnosti tohoto kovu rozprostřena do průsvitného listu o tloušťce 0,000018 cm pokrývající 9 m2 nebo vytáhnuta do drátu o délce 80 km. Jen 5 mikrometrů v průměru, tak uzoučký lze ze zlata vyrobit drát, jenž je až 20× tenčí než lidský vlas. Pro laika to je informace těžko představitelná, ale vědci zlato posouvají dál do nových dimenzí.
Budoucnost: flexibilní, ohebná a rozpustná elektronika
Globální roční spotřeba zlata v elektrotechnice dosahuje 300 tun za rok. Díky vysoké odolnosti proti korozi a dobré schopnosti vodit elektrický proud je nepostradatelnou součástí nejmodernějších bezpečnostních a výkonnostních aplikací. Jedním z příkladů současné a budoucí inovace je vodivý inkoust z nanočástic zlata pro plastovou elektroniku. Zlato je v tomto oboru používáno pro svůj nízký elektrický odpor, celkovou odolnost vůči korozi a vysoký stupeň spolehlivosti. Zlato má zásadní funkční přínos pro vizuální zobrazovací technologie – dotykové obrazovky, a má enormní potenciál pro špičkové technologie skladování dat, jako jsou pokročilá flashová paměťová zařízení.
V USA a Asii se dnes do komerčního provozu postupně dostává tzv. flexibilní elektronika, jež využívá drát ze zlata o tloušťce několika stovek nanometrů jako vodič pro propojení polymerních nebo grafenových součástek. Tuto elektroniku pak bude možné zavést do těla, kde bude monitorovat životně důležité funkce pacienta nebo varovat před potenciálními zdravotními problémy, a dokonce se po skončení doby funkčnosti nebo po ukončení monitorování sama v těle rozpustí, vstřebá. Další oblastí pro využití jsou flexibilní solární panely, které bude možné integrovat např. do oblečení.
Zlato chrání životní prostředí
Katalytické vlastnosti zlata umožňují zrychlit tempo chemických reakcí, aniž by bylo spotřebováno, takže je důležitou součástí řady průmyslových procesů. Zlato je také předmětem výzkumu a testování či homologace jako nová aktivní složka autokatalyzátorů pro dieselové motory, u nichž snižuje emise NOx. „Zlato v podobě nanočástic je na rozdíl od zlata větších rozměrů velmi katalyticky aktivní a navíc chemicky stabilní při vysokých teplotách. Nanočásticový Au katalyzátor s příměsmi platinových kovů vyvinula americká společnost Nanostellar a dosavadní homologační testy ukazují vyšší účinnost o 40 % oproti klasickým platinovým katalyzátorům. Projekt je financován World Gold Council a ukončení homologací se očekává v průběhu roku 2015," komentuje Martin Bouša.
Malárie, rakovina, AIDS – zlato napomáhá zachraňovat lidské životy
V oblasti medicíny se zlato používá v zubním lékařství nebo pro různé implantáty již několik tisíc let. Lidské tělo ho totiž přijímá zcela přirozeně a jeho intaktnost zabraňuje infekcím, i z tohoto důvodu se např. používá pro implantáty do vnitřní části lidského ucha nebo očních víček. V současné době roste jeho role především v diagnostice nemocí pomocí RDT testů (Rapid Diagnostic Tests) a léčbě rakoviny. „Díky nanočásticím zlata je možné například jen z jedné kapky krve diagnostikovat malárii. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 2011 prodáno až 155 milionů těchto testů. Zlato také přispívá k péči o pacienty trpící nemocí AIDS a pracuje se na zlepšení diagnostiky této nemoci. Rovněž se využívá pro odhalení raného stádia rakoviny a její následné léčby," upřesňuje Martin Bouša.
Zlato součástí vesmírného objevu
Zlato je extrémně kujné a může být tedy roztaženo do mikroskopické „tloušťky". Technikou naprašování ve vakuu je zlato deponováno na daný povrch, aby bylo možné vytvořit tenké vrstvy zlata pro pokročilé inženýrské aplikace. „Takto nanesené vrstvy zlata využívá mimo jiné např. NASA pro jeden ze svých plánovaných teleskopů. Primární zrcadlo teleskopu bude složeno z 18 šestiúhelníkových segmentů, které budou potaženy mikroskopickými vrstvami zlata. Teleskop bude uveden do provozu v roce 2018 a bude sloužit pro prozkoumání prvních galaxií vytvořených ve vesmíru. Zlato poslouží jako účinný reflektor infračerveného světla," uzavírá Martin Bouša.
