Není nic lepšího než prudká letní bouřka, která zchladí rozpálenou zem po horkém dni. Jenže tyto bouřky s sebou nesou i značné nebezpečí, a to nejen v podobě silného větru či přívalového deště, ale i blesků. A těch se může během silné bouřky na obloze objevit až 80 000. Blesky představují hrozbu jak pro domy, respektive osoby pod širým nebem, tak často i pro citlivé elektronické přístroje. Snadno mohou přerušit také příjem televizního či rádiového signálu.
Výskyt blesků je však možné měřit a získaná data následně použít pro předpovídání bouřek. Tyto informace mohou využít nejen domácnosti, výrobní podniky využívající citlivou elektroniku či elektrárny, ale třeba i pojišťovací společnosti. Všechna data o bouřkových atmosférických událostech monitoruje a analyzuje centrum společnosti Siemens v německém Karlsruhe.
Když se v létě blýská
Není náhodou, že se bouřky častěji objevují během léta. Důsledkem slunečního záření se totiž více ohřívá zemský povrch, teplý vzduch je pak lehčí a stoupá nahoru, a vzniká tak instabilní zvrstvení vzduchu, které je jednou ze základních podmínek pro vznik bouřkového mraku. Stoupáním se teplý vzduch dostává do prostředí s nižší teplotou a tlakem, kde se ochlazuje a rozpíná. Letní vzduch má navíc vyšší vlhkost, která při stoupání vzduchu a jeho ochlazování kondenzuje a je předpokladem pro vznik srážek. Dosud se však nejedná o bouřku, ale pouhý déšť. O bouřce můžeme mluvit až ve chvíli, kdy se objeví blesky, tedy elektrické výboje. Ty vznikají na základě pyroelektrického jevu, jenž funguje v přírodě. Led vznikající zmrznutím vodní páry získává kladný nebo záporný elektrický náboj a při dostatečné intenzitě náboje se generuje vysoké elektrické napětí, které vyvolá blesky.
Lokalizace s přesností na 200 metrů
Síť měřicích stanic sdružuje centrum European Cooperation for Lightning Detection (EUCLID). Zde se scházejí data z celkem 145 měřicích stanic umístěných po celé Evropě. Blesky v nich detekují speciální senzory firmy Vaisala, které jsou schopné zachytit výboj blesku až na vzdálenost 1500 km. Hustá síť detektorů pak umožňuje lokalizovat blesk s přesností na 200 metrů. Díky digitalizaci jsou navíc informace dostupné během pouhých několika málo sekund od samotného výboje. Každý blesk totiž vysílá elektromagnetický signál, jenž je následně zachycen detektory a analyzován v měřicích stanicích. Dříve se lokalizační stanice nacházely pouze v zemích západní Evropy, o postupné rozšíření této sítě se postarala společnost Siemens ve spolupráci s dodavatelem senzorů, firmou Vaisala. Siemens rovněž v Karlsruhe provozuje centrum, kde se scházejí informace o blescích ze všech senzorů a kde dochází ke zpracování dat pro koncové uživatele.
Součástí sítě EUCLID je regionální soustava CELD (Central European Lightning Detection Network), která shromažďuje informace o blescích z přibližně 20 detektorů rozmístěných v České republice, Polsku a Maďarsku. V České republice se v současnosti nacházejí dva detektory - jeden u Prahy a druhý u Mohelnice. Informace ze sítě CELD se také shromažďují v německém Karlsruhe, kde data vyhodnocuje a monitoruje společnost Siemens. Odtud mohou informace čerpat meteorologické ústavy po celé Evropě. Naměřené hodnoty pak poskytují podklady pro přesné určení, kde blesky uhodí. Výsledkem jsou digitální mapy, v nichž je výskyt blesků zakreslen.
Proč měřit výskyt blesků?
Samotná detekce blesků není nic nového, v současnosti však tyto informace získávají na praktickém významu. Využívají je letečtí dispečeři pro plánování letových tras, meteorologické ústavy, které je využívají k různým předpovědím nebo pojišťovny, jež tak mohou identifikovat případné pojistné podvody. Zároveň tyto informace slouží výrobním podnikům využívajícím citlivou elektroniku, jimž včasná detekce a přesné předpovědi umožňují soustředit se na prevenci a ochranu jejich zařízení. Kromě toho mohou data z informační služby volně využít například lovci blesků, nebo provozovatelé půjčoven horkovzdušných balónů.
