Rozhovor s marketingovým ředitelem společnosti Safina, a.s., Martinem Boušou
Jaké historické mezníky ve využívání drahých kovů považujete za nejdůležitější?
Když zlato a stříbro začalo nahrazovat naturální směnu a sloužit jako platidlo, jejich význam pro lidstvo tím nesmírně stoupl. Samotné slovo platidlo v češtině pochází ze slova plátno. Kousky plátna se na našem území platilo kolem roku 1000, ale i zde se postupně prosadily univerzální zlatá a stříbrná platidla.
Velmi zajímavé a poměrně málo známé využití zlata, které předběhlo vývoj o několik století, bylo lékařské využití středověkého Aura Potabile, které bylo ordinováno jako univerzální lék bohatým lidem. Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi o velikosti nanometrů, a to mluvíme o 12. století. Směle tak můžeme říci, že již středověk – byť nevědomky – aplikoval pokročilé nanotechnologie. Nelze nezmínit, že v současném boomu nanotechnologií se moderní medicína k terapeutickým, zejména kancerostatickým, vlastnostem koloidních nanočástic zlata vrací a renomované farmaceutické firmy investují do výzkumu zásadní prostředky.
Současné využívání drahých kovů je už na zcela jiné úrovni, jaké zásadní inovace nastaly řekněme v uplynulých dvou dekádách?
Mezi nejvýznamnější objevy za poslední dvě desetiletí musíme určitě zařadit léky na bázi platiny pro léčbu rakoviny. V tomto případě jeden konkrétní drahý kov zachránil již miliony životů. Intenzivní výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický život. Další důležité objevy byly učiněny v souvislosti s antibakteriálními a antivirotickými vlastnostmi nanostříbra a kancerostatickými vlastnosti nanozlata. Od využívání drahých kovů jako platidla je to dost významný posun, který si nedokázal nikdo představit ani na začátku dvacátého století.
Jaký vidíte největší přínos drahých kovů dnes? Kde v průmyslu jsou nezastupitelné?
Již jsem zmiňoval lékařství a farmacii, ale to není asi úplně typické průmyslové odvětví v pravém slova smyslu, blíže k tomu by byl chemický průmysl. Typickými výrobci, kteří se bez drahých kovů těžko obejdou, jsou firmy v automobilovém, elektrotechnickém a sklářském průmyslu. V automobilovém průmyslu jsou platinové kovy (platina, rhodium a paladium) používány při snižování nežádoucích emisí CO2, jde konkrétně o aplikace v oblasti autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Ve sklářském průmyslu se drahými kovy, především stříbrem, zlepšují termoizolační vlastnosti skla.
Drahé kovy hrají také nezastupitelnou roli ve výrobě termočlánků - pokud jde o možnost přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. V extrémně vysokých teplotách, například při měření teploty taveniny v hutích, nejdou využít běžné nedrahokovové termočlánky a přitom se jedná o aplikace, v nichž při nepřesném měření může dojít k ohrožení lidských životů. Platinové termočlánky dále využívá i letecký, chemický, jaderný, sklářský, automobilový nebo vojenský a elektrotechnický průmysl.
Jakou zemi lze označit za inovátora v oblasti zpracování a využití drahých kovů?
Určitě největším inovátorem v oblasti drahých kovů je Rusko, kde vznikla v 19. století, tedy ještě za cara, drahokovová chemie, kterou posléze převzaly západní státy. Nyní je největším přispěvatelem k rozvoji aplikací drahých kovů Anglie a Německo. První země díky rozsáhlému výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů a druhá pak v oblasti aplikací drahých kovů v elektronice a medicíně.
V České republice bohužel není univerzitní pracoviště, které by se drahým kovům systematicky věnovalo, takže vývojové aktivity v této oblasti spočívají velkou měrou na nás, společnosti Safina. Jsme ve spojení s řadou expertů z oboru ať již na univerzitní půdě nebo z praxe. Je to pro nás velký výzva.