Není to až tak dávno, kdy byly tzv. „rovné podmínky" na trhu s teplem něčím, co bylo třeba řešit. Firmy provozující větší zdroje tepla neměly k legislativnímu rámci, upřednostňujícímu alternativní zdroje nad konvenčními, připomínky. „Nebylo potřeba se nad tím pozastavovat. Dobře víme, že zdroje na fosilní paliva tu nebudou věčně a pozvolný ústup a přechod na alternativní paliva musí nevyhnutelně nastat. Proto jsme tolerovali legislativou dané výhody malým místním zdrojům," říká Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.
Během posledních měsíců však větším zdrojům tepla razantně stouply náklady. Za tento stav může až pětinásobné zdražení emisních povolenek CO2. Zdroje, které mají na příkonu více než 20 MW, se tak dostaly do existenčních problémů. „Pro některé městské teplárny je to téměř likvidační záležitost. Pokud budou náklady přeneseny do ceny za teplo, nastane odpojování odběratelů od systému, což bude generovat další zvýšení cen," upozorňuje Tomáš Drápela.
Protože hranice EU ETS je právě 20 MW na příkonu, objevují se spekulace, že by teplárny v menších městech stlačily výrobu energie právě pod tuto hranici. To je podle Tomáše Drápely jen cesta krátkodobého úniku a z dlouhodobého hlediska nic neřeší. „Je to jen okamžité a částečné řešení, hrobníkovi z lopaty tím neunikneme. Je nekoncepční a z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Není možné si myslet, že tento postup bude bez následků. Pokud teplárny začnou hromadně utíkat z EU ETS, přijde nástroj, který se bude týkat i zdrojů pod 20 MW," konstatuje Drápela.
Menší či místní zdroje, jako jsou malé plynové kotelny vytápějící třeba jen několik bytovek, nárůst nákladů nezaznamenaly. Oproti tomu velké zdroje se potýkají s obrovskými ekonomickými problémy způsobenými legislativní zátěží. „Reálně hrozí, že se od tepláren začnou odpojovat významní odběratelé, jako jsou větší firmy, nemocnice a podobně. To by znamenalo konec. Jsou ale odběratelé, především ti menší, kteří se od systému odpojit v krátkém časovém období nemohou," říká Tomáš Drápela. Na ty by se s největší pravděpodobností přenesly veškeré náklady promítnuté v cenách.
„Klasické teplárny dodávají stejné teplo, jako ty malé. Pokud však na výměníkovou stanici dorazí teplo z plynu, dostane jeho výrobce několikanásobně více peněz na jednotku, než teplárna," odhaluje Drápela další rozdíl v přístupu k teplu na trhu.
Teplárenské sdružení ČR si je vědomo, že fosilní paliva a energie z nich jsou pro současnou společnost problematická. Je však třeba poukázat na to, že utlumit výrobu energie ze dne na den by bylo nebezpečné a téměř nemožné. Pokud má být ústup od uhlí co nejméně bolestný, je třeba se domluvit na postupných krocích. „Chceme diskutovat o rozumných postupných termínech útlumu, ať se obor může přeorientovat třeba na jiná paliva a není to pro něj likvidující," uzavírá Tomáš Drápela.
25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze.
To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.