Veřejné výběrové řízení na rekonstrukci regulátorů buzení pro vodní elektrárny Liptovská Mara, Domaša, Považská Bystrica, Ladce a Veľké Kozmálovce je u konce. Vítězem se stal český dodavatel řídicích systémů ZAT a.s. Smlouvu v objemu 15 milionů korun podepsali zástupci firmy se společností Slovenské elektrárne, a.s., v červenci tohoto roku.
V rámci projektu bude postupně zrekonstruováno jedenáct budicích souprav generátorů. První – na vodní elektrárně Považská Bystrica – bude uveden do provozu už v prosinci letošního roku. Celý projekt ukončí rekonstrukce turbogenerátoru TG1 vodní elektrárny Ladce v červnu 2023.
Výměna zastaralých regulátorů za moderní kompaktní provedení bude mít pro provozovatele hned několik bonusů – například zvýšení spolehlivosti díky menšímu množství komponent, výrazné zkvalitnění regulace nebo uživatelsky příjemnou vizualizaci i ovládací panel. Velkou výhodou je také servisní podpora firmy ZAT, která nasazuje kompaktní regulátory v aktivní fázi životního cyklu, jež povede k prodloužení životnosti řídicího systému. ZAT na pět vodních elektráren dodá svůj systém řízení budicích souprav tvořený regulátory ZAT AVR Z110. Jejich spolehlivost a dlouhý životní cyklus garantuje i díky vlastní výrobě na nejmodernějších automatických výrobních linkách.
Dlouhodobá spolupráce
Se společností Slovenské elektrárne spolupracuje český dodavatel řídicích systémů dlouhodobě, a to na rekonstrukci vodních i jaderných elektráren. V oblasti vodní energetiky například firma před dvěma lety zrekonstruovala regulátor buzení generátoru na elektrárně Veľké Kozmálovce, která zajišťuje zásobu chladicí vody pro jadernou elektrárnu Mochovce. „Naše řídicí systémy běží také na dalších vodních elektrárnách provozovaných společností – regulujeme turbíny na malé vodní elektrárně Ružín II nebo na vodní elektrárně Tvrdošín," říká Ivo Tichý, člen představenstva ZAT. V oblasti jaderné energetiky dodává ZAT pro Slovenské elektrárne řídicí systémy do obou jaderných elektráren na Slovensku.
ZAT ve vodní energetice
Česká společnost ZAT vyvíjí, vyrábí a dodává řídicí systémy do oblasti vodní energetiky téměř 40 let. Realizuje dodávky jak pro malé vodní elektrárny, tak pro velká vodní díla s požadavky na dílčí řešení řízení jednotlivých provozních souborů až po komplexní výměny a řízení celých bloků a nasazení robustního DCS systému. V roce 2019 například ZAT jako generální dodavatel realizoval kompletní výměnu systému kontroly řízení, elektrických ochran a významné části elektra na vodní elektrárně Lipno I. V letošním roce firma dokončila další kompletní výměnu regulátorů turbín na blocích 7 a 8 vodní elektrárny Gabčíkovo. „Nasadili jsme zde nový typ kompaktního regulátoru. Na největší slovenské vodní elektrárně jsou naše systémy instalovány na pěti blocích pro regulaci buzení a na čtyřech pro regulaci turbíny. Řídí výrobu elektrické energie i výkon proudící do rozvodné sítě, zároveň udržují napětí na požadované hodnotě," doplňuje Ivo Tichý.
Inovace ve vývoji
V oblasti vodní energetiky firma před dvěma lety uvedla na trh nový kompaktní regulátor turbíny SandRA CTC. „Jde o jednoduché a cenově dostupné řešení, které zvýší spolehlivost provozu řízené technologie a sníží provozní náklady. Přitom zachovává rychlost, výkon a možnosti komunikace robustního a zpravidla dražšího řešení," dodává Miroslav Košař, stratég segmentu Vodní energetika. Kompaktní systémy firmy ZAT lze nasadit na jakýkoliv typ turbíny u velkých i malých vodních elektráren.
Novinkou v oblasti řízení a zpracování dat jsou i IoT systémy. „Právě bezdrátový sběr, analýza a vizualizace dat hrají v dnešní době významnou roli při poskytování nadstavbových služeb pro správce či obsluhu vodních děl," upřesňuje Ivo Tichý. Získaná data mohou provozovatelé vodních elektráren z IoT platforem ZAT využívat pro komplexní přehled o celé vodní kaskádě, pro prediktivní údržbu technologií, manažerské řízení atd., čímž se výrazně zefektivní výroba elektřiny.
Další inovací na trhu je tzv. digitální dvojčete. Tyto digitální modely lze použít pro simulování provozních stavů technologie a pro její optimální provoz. „Porovnáním chování skutečného zařízení s modelem můžeme včas diagnostikovat potřebu servisu zařízení dříve, než dojde k závažné poruše," uzavírá Miroslav Košař.